TokioHotel - official profile

Květen 2007


Tomův den (Kapitola 4)

31. května 2007 v 4:15 | Denish@ |  FF- Tomův den
Plomiňte za nedostatky, písala sem o to zhruba we dwě ráno! sDDD
...že se usmíwá.
"Je to jen naražené pane Kaulitz," řekne a pak spiklenecky dodá, "ale stejně wám to přewážu obwazem, kdybyste třeba chtěl postrašit bratra."
Rozesměju se, i když skutečnost, že zítřejší konzert odpadá, mě wrátí zpět do reality.
"Děkuji a kdy už budu moct zase brnkat na kytaru?" zeptám se sklesle.
"Už za týden o tom nebudete ani wědět!" ujistí mě s úsměwem a pokyne směrem ke dweřím.
"No tak to mám napětkrát zlomený, půjdu na operaci a na kytaru už nesmím ani šáhnout." oznámím sedícímu Billowi w čekárně. Jen na mě s hrůzou pohlédne. Mám pocit, že dostane infarkt.
"Co-cože?!" wyprawí ze sebe za chwilku.
"No jo. Kapela je w tahu." zahlaholím a máwnu na zbytek lidí w čekárně, kterou během těchto slow opustím. Bill mě za pár minut dožene a wypadá, jakoby nemohl dýchat.
"Ty? Teď? Sme úplně na wrcholu?!" plácá a wypadá, že se každou chwilku nerwowě zhroutí, "Doprdele! Já sem takowý howado!!!" Nadáwá si a mě dojde, že už ho nechci dál trápit. Ukážu mu dwa překřížený prsty a nastoupím do wýtahu, kterej práwě přijel.
"Co? Ty...ty!!!" wlétne mi do náruče a pak mě začne škrtit.
"Heeeej! Brácha! Počkej! Sice neumírám, ale až tak zase zdrawej nejsem!"
"A co teda našemu welewáženýmu Tomíškowi je?" zeptá se mě s jiskřením w očích.
"Welewážený Tomíšek má naraženou pacičku..." schrnu celou doktorowu řeč do pár slow, ale konec si nepatrně pouprawím... :-) "A do konce týdne musí odpočíwat!"
"Takže zítřejší konzík je w háji zeleným?!" táže se wážně a mě nezbýwá než přiswědčit. Bill na mě udělá smutný oči a pak jde nowinku zawolat zbytku bandu. Tak to bysme měli. Dneska je wážně den D... :( Nejdříw Káťa s Dawidem a teď ta ruka...náladu už mi sprawěj jenom pěkný baby w nějakém klubíku.
"Tak...wyřízeno! Kluci slíbili, že obwolaj manažera a zhádaj se sním za nás." otočí se ke mně Bill a začne twořit mámě domů SMSku.
"Fajn a mi..." chci mu nawrhnout plán, ale má mě prohlídnutého docela dobře...
"...ne! Do žádný putiky s teboou nejdu!" wyjede, ale koutky úst mu cukají do skrýwaného úsměwu.
"Ale bráško...a co to piwko, co na nás čeká...a ty holky?" zadíwám se na něj. On wšak má na práci něco jiného...
Dweře wýtahu se otewřou a downitř wplujou dwě sladký roštěnky.
"Ahoj." usmějou se na nás a opřou se o stěnu wýtahu.
"Čau!" wrátíme jim úsměw. Bill se trochu odwrátí a dál se wěnuje psaní zpráwy na mobílku. Podle jeho chowání mi dojde, že nějak nestojí ani o jednu z nich. I já si je pořádně prohlídnu a poklesne mi brada. Dojde mi, že s tim "sladký roštěnky" sem se dost seknul.
Jedna má na sobě bílí průhledný swetřík a pod ním děsnou babkowskou podprsenku. Wlasy má spletené do úhledného copu, kterej jí wlaje až k ošoupanejm mrkwáčům nejistý barwy, které zakončují černo-čerwené kecky. Při úsměwu odhalí hezké bílé zoubky. Docela by ušla - teda, až na to oblečení!!!
Ta druhá je pro změnu wyparáděná a oblečená podle poslední módy, ale zřejmě si ze swých mírně zažloutlích křiwých zubů zapomněla setřít zbytky ohawně rudé rtěnky.
Teď už se jen modlím, aby to nebyly naše faninky, ale bůh mě dnes oprawdu nemá rád...
"Kluci...dali byste nám autogram? Prosím prosím..." wkouzlí "rtěnkowý" úsměw módní hwězda. S Billem se na sebe podíwáme a bez mrknutí wíme, že na ně máme naprosto stejný názor.
"Fajn." pronesu odměřeně a nejistě se podíwám na mrkwáčowku, která si sundala swetřík.
"I na ramínko od podprsenky?" zamrká na mě, ale já mám w tu chwíli co dělat, aby mě neodwezli. Bloncka si to wyloží po swém a wraazí mi do ruky tlustý fix.
Juknu na Billa, kterej zadržuje wýtlem. Očima wyhledám brunetu se rtěnkou na zubech a hlawou kýwnu směrem k Billowi. Usměje se (proč?!) a swůdně se wydá za mím bráchou. Já mám co dělat, abych té swojí tu podprsenku nestrhl. Ne proto, abych mohl obdiwowat její malá prsa, ale abych se už na tu wolánkowou kozenku nemusel díwat.
"Tady prosím." zašeptá mi do ucha a snaží se mě do něj kousnout. Ještě, že je tak malinká a pořádně na něj mě nedošáhne. Podepíšu se a doufám, že se oblékne, ale jí se do toho nějak nechce. Jen se mě pořád snaží rafnout do toho ucha. Začínám couwat. Kouknu se na swé dwojče a sem rád, že w tom nejedu sám. Rtěnkowka se ho snaží políbit. kouknu se na odpočítáwat pater, kdy už tahle denní můra skončí. Uf, poslední patro, ulewí se mi, když w tu chwíli to s námi zacuká, ař na mě blondýnka přímo spadne...

Georg a podprsenka... :D

31. května 2007 v 4:14 | Violka |  Supa fotečky
img408/4734/kopiepsreklamouuf9.png
img518/6793/georg0001xk2.jpg
Juufa.. ta holka co to házela, musela mít fuckt good trefu... :D

Wsuwka (Číslo 1.)

31. května 2007 v 4:13 | Denish@ |  FF- FF - Hotel Tokio
Člowíčkowé, tak jsem se rozhodla, že sem nebudu dáwat jen BILL + DENISA, ale i tzw. "wsuwky" NATÁLIE + TOM, bude jich míň a doufám, že se wám budou líbit stejně jako prwní dwojice! so)
NATÁLIE
Zmateně se podíwám na hodinky. Už jedna...skoro hodina a Denda se ještě newrátila...a to už před půl hoďkou rozswítili swětlo!!! Nejradši bych se podíwala, jestli neskončila w horním apartmá, ale prostě mě ten počítač nechce poslouchat... s(
"No, co se dá dělat..." promluwím celkem nahlas a hned wypoulím oči. Bože...samomluwa - prwní náznak šílenstwí!!!
"Půjdu se podíwat nahoru..." řeknu si znowu sama pro sebe, ale už to neřeším. Na recepci dám cedulku přijdu hned a zapnu záznamník. Pomalu se odeberu k wýtahu a jedu úplně nahoru. Když už jsem přede dweřmi dojde mi, že je příliš pozdě na to, abych jim jako hulwát wlétla do pokoje. Asi minutu přemýšlím a když už se konečně chystám zaklepat otewřou se dweře a w nich stojí Tom. Strašně se leknu a málem upadnu, ale on mě naštěstí chytí.
"Eh...ahoj." promluwím a nemůžu schowat, že se mi celá hlawa začala proměňowat w práwě dozráté rajče.
"Ahoj," překwapeně mi odpowí a ještě se zeptá, "co ty tady?"
"Wíš...twůj brácha byl na chodbě, když zhaslo swětlo a Deny šla za ním...už je to hodina, chtěla jsem se zeptat, jestli nejsou tady...?" schrnu mu stručně ´co já tady´ a přitom se škrábu na nohy. Tomík mě pobaweně sleduje:
"No já jdu práwě Billa hledat, ale jestli je s Denis, myslím, že je to zbytečný..." usměje se a šibalsky na mě zamrká. I mě spadne kámen ze srdce, protože si uwědomím, že takhle zamilowaná ještě Denisa nebyla a určitě si jen tak nenechá wzít šanci být s fortmanem skupiny Tokio Hotel o samotě.
"Jdeš dál?" překwapí mě otázkou Tom. Nejdříw šťastně kýwnu, ale pak si uwědomím, že musím na recepci.
"Musím dolu..." promluwím smutně.
"Ježiš! Peč na to!!! Kolik lidí ti za tu dobu co seš tu přišlo k recepci w tuhle hodinu?"
"No...nikdo." Juchůůůůůůůůůůůůůůůů!!!!!!!
"Tak pojď..." řekne swádiwě a když ještě dodá, "Prosím..." nemá to chybu!
"Ale ticho ať nikoho newzbudíme!" zasměje se a wede mě do swého pokoje...
Posedíme se na postel a začneme si tiše powídat.
"Hele...co si myslíš..."
"...o Denis?"
"Jo."
"Je hezká... Moc hezká..."
"Cítí k ní Bill něco?" zeptám se ho přímo na to, co mě trápí.
"Skoro ji nezná...ale...myslím, že se mu líbí. Moc líbí... Láska na prwní pohled ti něco říká?"
"ON se do ní ZAMILOWAL?" wyskočím, ale Tom mě ihned strhne na postel a dá mi ruku na pusu.
"Pššš." usměje se, "Tobě to snad wadí? Si další zamilowaná holka do mého dwojčete?"
"No tak to nejsem... Já mám ráda někoho jiného. Billa nechci." oznámím mu a čekám.
"Tak koho?" cwrnkne mě do nosu. Lehnu si a hlawu položím na jeho nohy. Pomalu se na něj zadíwám. Sehne se a dá mi pusu.
"To je wše?" zeptám se zklamaně.
"Chci se tě ještě na něco zeptat."
"Hmmm?"
"Co k němu cejtí Denisa? Brácha nikdy nebyl zamilowanej do holky, kterou wůbec neznal. Wlastně nebyl zamilowanej od té doby co máme faninky... Nechci aby mu zlomila srdce..."
"Tak o to se oprawdu neboj...Denda milowala w žiwotě jen dwa kluky. Jednoho asi 9let a druhýho jen rok. Chtěl jí totálně psychicky wydeptat..."
"Tak to by mu Bill rozbil hubu!" usměje se a dodá, "A já bych mu rád pomoh!"
"A asi před rokem se zamilowala do Billa. A pořád ho miluje. Byla by schopná udělat pro něj cokoliw."
"Mám tě moc ráda." řeknu mu a začnu ho líbat. On se ke mě wášniwě přidá...
TOM
Kde sakra je? Ležím na gouči a mám puštěnýho diskmena. Nemůžu usnout, když newím co je s Billem. Tohle nemá cenu, jdu na recepci. Určitě šel zase za Deniskou...
Wypnu hudbu a swižně se ženu ke dweřím. Když otewřu mám co dělat abych zachytil Natálii potácející se pře naším apartmá.
"Eh...ahoj." zčerwená.
"Ahoj, co ty tady?" co ona tu dělá? To snad chtěli mít ty dwě hrdličky samotku nebo co?
"Wíš...twůj brácha byl na chodbě, když zhaslo swětlo a Deny šla za ním...už je to hodina, chtěla jsem se zeptat, jestli nejsou tady...?" Tak teď mi to naplno dojde a začnu se smát. Jasně, že jsem se nepletl.
"No já jdu práwě Billa hledat, ale jestli je s Denis, myslím, že je to zbytečný..." wyprsnu na Naty, "Jdeš dál?"
"Musím dolu..." řekne smutně.
"Ježiš! Peč na to!!! Kolik lidí ti za tu dobu co seš tu přišlo k recepci w tuhle hodinu?"
"No...nikdo."
"Tak pojď..." přidáwám swádiwý oči a přitažliwej úsměw: "Prosím..."
Chytla se, tak ještě pro jistotu dodám: "Ale ticho ať nikoho newzbudíme!"
Zawedu ji do swého pokoje, kdyby náhodou šli Georg nebo Gustík na WC, aby zase neměli ty jejich na oko směšný keci...
"Hele...co si myslíš..." šeptne, když dosedne na mojí postel.
"...o Denis?" skočím jí do řeči.
"Jo."
Newím co chces slyšet, tak zwolím wariantu jí nic moc neříct:
"Je hezká... Moc hezká..."
"Cítí k ní Bill něco?" wpálí mi do očí přesně to, na co chce slyšet odpowěď.
"Skoro ji nezná...ale...myslím, že se mu líbí. Moc líbí... Láska na prwní pohled ti něco říká?" snyžím se jí naznačit jak moc jí má brácha rád.
"ON se do ní ZAMILOWAL?" wyjekne a wyskočí. Rychle jí chytnu za ruku a strhnu zpátky.
"Pššš." usměju se. Je tak sladká...ale nepatrně jí začnu podezříwat:
"Tobě to snad wadí? Si další zamilowaná holka do mého dwojčete?"
"No tak to nejsem... Já mám ráda někoho jiného. Billa nechci." oznámí mi swádiwě se na mě podíwá. Už je mi jasné, že sem naprosto w suchu.
"Tak koho?" cwrnku jí slabě do nosu a ona mi položí hlawu na stehna. Pomalu se sehnu a chci jí začít líbat. Dám ji wšak jenom obyčejnou pusu.
"To je wše?" řekne poněkud ostře.
"Chci se tě ještě na něco zeptat." wypadne ze mě.
"Hmmm?"
"Co k němu cejtí Denisa? Brácha nikdy nebyl zamilowanej do holky, kterou wůbec neznal. Wlastně nebyl zamilowanej od té doby co máme faninky... Nechci aby mu zlomila srdce..." řeknu jí upřímě.
"Tak o to se oprawdu neboj...Denda milowala w žiwotě jen dwa kluky. Jednoho asi 9let a druhýho jen rok. Chtěl jí totálně psychicky wydeptat..."
"Tak to by mu Bill rozbil hubu!" přeruším jí rozuřeně, "A já bych mu rád pomoh!"
"A asi před rokem se zamilowala do Billa. A pořád ho miluje. Byla by schopná udělat pro něj cokoliw." potěší mě. Těším se až tohle řeknu dwojčeti! s)
"Mám tě moc ráda." usměje se a začne mě "olizowat". Samozřejmě, že ji w tom nenechám samotnou! sDDD


Proč?! (Kapitola 4.)

31. května 2007 v 4:11 | Denish@ |  FF- Proč?! ( Kapitola)
V pokojíku se zahrabu do peřin a brečím. To je hrůza! Jak mi to mohl udělat? Mám chuť se jít oběsit. Takovej hajz. V tom uslyším zaklepání na dveře. V podvědomí mi blikne, že je to uklizečka. Potom mi dojde, že už tu jednou byla. Když dotyčný klepe už skoro pět minut, konečně se vyhrabu s postele a otevřu. Že je za dveřmi Tom mě ani moc nepřekvapí.
"Šušu…" zašeptá. Chci zabouchnout, ale on se sám pozve dovnitř a zamkne za náma.
"Co chceš?" koukám na něj bojovně.
"Tebe chci." řekne, ale tak snadno mu to neprojde.
"Jo? A já myslela, že tu vybělenou blondýnu v minisukni!" vyjedu. Slzy mi znovu tečou po tváři.
"Kočičko… To ona líbala mě!" obhajuje se a chce mě obejmout. Nejdřív ho odstrkuju. Konečně se mi to povede.
"Proč si mi to udělal?"
"Já nevím…omlouvám se…ježiš Šušu, vždyť tě miluju!" vyjekne a já nevěřím svým uším. Podle množství článků, co jsem o něm přečetla vím, že tohle ještě nikomu neřekl.
"O…opravdu?" nevěřím vlastním uším.
"Ano…" využije toho, že ho zrovna nemlátím a nacpe si mě do náruče.
"Já tebe asi taky…" vyznám mu lásku, ale s ním to nic neudělá.
"Já vím…" řekne mi. Celkem namyšleně, ale toho si snažím nevšímat. Začne mě líbat…nechám se. Když mi však začne šmatat pod tričko, řeknu mu, ať chvilku počká. Zeptá se, jestli se zatím může kouknout na můj mobil. Jasně, že mu to dovolím!
"Hned jsem zpět!" ujišťuju ho ještě. Pak se jdu honem přemalovat. A převléknout. Do svého nového spodního prádla. Vyčistím si zuby a tak. Jsem spokojená.
Přijdu k němu a on mě nedočkavě svléká očima.
"Krásný prádýlko…"
"Jo a jen pro pana Kaulitze…" svádím ho. Jde vidět, že se mu to líbí.
"Hmmm…tak to abych si ho vzal…" svléká mě pomalu. Pak se začneme líbat. Já najednou cuknu.
"Co je?" nechápe Tom.
"Víš…tvůj jazyk byl před pár hodinami v tlamce té kravky…"
"Ne…jen ona měla svůj jazyk v mé puse…já ji pak odstrčil…jenže ty si mezitím utekla…" chci mu to věřit, ale vím jistě, že mi lže. Všichni víte, co se asi děje potom……….
"Šušu?" budí mě Tom asi po hodině.
"No?" otočím se k němu. Chci mu dát pusu, ale odstrčí mě.
"Dneska to stálo za nic." nevěřím vlastním uším.
"Prosim?!"
"Teda…ty si stála za nic…to ta holka z venku…ani nevim, jak se jmenovala, byla lepší. Teda jenom dneska…"
"Ty si s ní?"
"No a?" dělá, že to nic neznamená.
"Ale vždyť si říkal…"
"Lhal jsem." skočí mi do řeči. Jenom na něj zírám.
"A proč?"
"Nedala bys mi."
"No tak to máš teda pravdu!" naštvu se, ale začne mi to docházet, "Vždyť si říkal, že mě miluješ!"
"Fakt? A jo vlastně! Tobě jsem to říkal taky?" vysmívá se mi do kvichtu. Pak vstane a já vidím, že už je oblečený. Zapomenu zavřít ústa.
"Vždyť…já…ty…" nemůžu ze sebe dostat ty správná slova.
"Nemáš na mysli slovo zrada?" pohodlně si nazouvá boty.
"Jo…" začnu plakat.
"Hm, jdu na další rande, opovaž se mi tam vlézt! Tak čau!" řekne, ale než zabouchne, ještě strčí hlavu do mého hotelového pokoje, "A nebul…páč, když brečíš, vypadáš strašně!"
(Autor: Denish@)
//<![CDATA[ //]]>


Noc pod hvězdami (Kapitola 5.)

31. května 2007 v 4:09 | Denish@ |  FF- Noc pod hvězdami
"No čau!" vylítne na nás, "My na vás máváme z okna jak debilové a vy se ani nepodíváte!"
Kouknu se nahoru, kde má Naty ohromném výgeb a při tom na mě ještě stihne mávat z okna. Bill se taky začne smát a já se k němu přidám. Pak už pádíme domem Kaulitzů do pokojíku Toma, kde čeká Natálie. První čeho si všimnu na ní nového je, že má na krku pořádného cucfleka. Ona sama o tom zřejmě ještě neví, protože jinak by už měl Tom pořádně rudou tvář. :)
"Jak se vede?" zeptá se mě a mrkne na mě.
"Jo…super, u tebe asi taky, co?" Tom si k ní sedne na postel a obejme jí kolem ramen. Mám pro vás novinku.
"Tak brácha…Denisko…mám novou kočku…" oznámí nám a políbí Natku na tvář. Ta se jen zatlemí a pohladí ho po tváři. Já s Billem si sedneme naproti nim, na gouč.
"Neřikal jsi náhodou, že když seš teď slavnej, nebudeš se vázat?" blízají se Billovi v očích malé jiskřičky.
"To jsem jí neznal…" je Tomík jako sluníčko.
"Ale je tu problém…"
"Jestli myslíš, že bydlíme v Mnichově tak to je vyřešený - Gustav s Georgíkem teď sou v Mnichově taky, a domovník má náhradní klíč, takže až sem pojedou zpět, vezmou naše tašky. A my budeme zatím bydlet tady. Nevadí Deny?" CO?!?!?! Ona se zbláznila, projede mi hlavou, ale jsem šťastná, za ní. I když je tu problém, který za chvilku vysloví nahlas Tom.
"Bille, ale je tu jedna věc…"
"Myslim, že vím co myslíš…"
"Naty bude bydlet v mém pokoji a proto by teda asi Denda měla bydlet u tebe…" vyhrkne. Bill se na mě podívá a pohladí mě po vlasech.
"Budeš chtít bydlet u mě?" zeptá se mě a znovu mě chytne za ruku. Jenom kývnu hlavou. Nevěřím tomu! Prostě tomu nevěřím!!! Já a bydlet s Billem? Dyť s ním ani nechodím!
"Tak domluveno!" :) řekne můj "domovník" :) Natka se šťastně vyrhne mě přímo do náruče a začne žblekoktat ČESKY jak je to super apod.
"Miláčku, ale já myslím, že ti nikdo nerozumí!" povím jí němčinou a všichni dostanou výtlemík. "Miláček" se teda vrhne na Toma a začne ho šťastně líbat. Čumim jako puk, ale pak vezmu Billa za ruku a vyvedu ho z pokoje. Potichu zavřeme.
"Tak pojď, ukážu ti svůj pokoj…" táhne mě hned do dveří naproti. Když otevře, překvapí mě pořádek, který tady je.
"Máš to tu…nádherný." Billík mě hodí na postel a oba se začneme smát. Potom přejdeme k lochtání, až se opravdu málem počůrám smíchy! :D Když si na něj sednu, abych byla v převaze v "lochtací válce", najednou se uklidní. Sehnu se, a naše obličeje jsou od sebe asi dvacet cenťáků.
"Víš…budeš se mnou spát v jedný posteli…" usmívá se a já na něj svůdně zamrkám :) "A víš…je tu jedna věc…"
"Žíííš, nenapínej!!!" vyjeknu, nemůžu vydržet to co mi chce říct.
"Hmmm…hmmm…hmmm…"
"BILLE!"
"Nechceš se mnou chodit?" vykřikne a ucpe mi ústa polibkem. Ne, je to pořádnej francouzák…Ty vole! Sedim na Billovi Kaulitzovi a mám jeho piers ve své puse. Tak to je hukooot! Po pár minutách se oddálím tak, aby na mě nedošáhl.
"Heeey, příště mě na to připrav!" směju se.
"A odpověď?"
"To si myslíš, že si mě tím líbáním přesvědčil?"
"Ehm…jo?" blízkaj mu zase plamínky v očích.
"No…máš pravdu! Jasně, že tě chci." řeknu a nečekaně ho začnu lochtat.
"Ty potvoro!" vypustí jen, ale podaří se mu mě převrátit a vysednout na mě. Teď se začínám bát. Chvilku mi drží ruce za hlavou a užívá si mé bezbrannosti… Potom mi dá hlavu asi tak deset centimetrů nad obličej a zřejmě mě "studuje".
"Našel si nějaké chyby?"zeptám se.
"Pšššt…" dá mi prst na pusu, "Mám tě moc rád…"
//<![CDATA[ //]]>

Backstage

31. května 2007 v 4:08 | Violka |  Paparazzi 2007

Výměnný pobyt 10

31. května 2007 v 4:07 | Mia |  FF- Výměnný pobyt
10.díl
Ráno mě zbudil hnusnej zvuk mýho budíku mrskla jsem po něm polštář ,ale on zvonil dál tak jsem nakonec musela vylíst a vypnout ho sama.......Tom furt spal vůbec ho nevzbudil jeho by snad nevzbudilo ani kdyby stříleli s tanku........takže se o to budu muset postarat sama.....dala jsem mu pusu a řekla"Vstávej broučku" ..........NIC.....tak jsem mu stáhla peřinu a to ho už probudilo protože na něj táhlo " Lásko co to děláš" začal na mě....." no šup musíme stávat jedem přece na ten koncert" " Jo vlastně jo já jsem úplně zapomněl už lezu" dořekl a opravdu se zvedal.....šla jsem udělat něco k snídani a v kuchyni mě čekalo překvápko Bill a Katy byly vzhůru a dokonce nám udělali snídani " je vy jste hodný diky" " nemate zač" řekla Katy já jsem snídani vzala a odnesla jí nahoru Tom byl už umytej a oblíkal se jak uviděl jídlo odhodil všechno co držel a šel za mnou......posnídali jsme já jsem se šla připravit a Tom šel zatím dolů.......
už na nás troubilo auto a mi se loučili se Simone.....v autě už seděli Gusta a Georg.." ahoj" pozdravili nás kluci když jsme vlezli do auta " Ahojky" pozdravili jsme je všichni na zpět....nakonec jsme všichni usnuly....zbudil nás až řidič na letišti....."Co děláme na letišti" zeptala se Katy" " Letíme do Francie" odpověděl jí Bill " Cože do Francie ,ale to se do zítra nevrátíme" vykulila jsem na ně oči" " No to teda nevrátíme vrátíme se za dva týdny" řekl v klidu Tom " A co Simone" pro změnu se zase ptala Katy " no zítra jí zavoláme že je změna plánu a musíme jet na rychlo do Francie" " No máte to teda pěkně vymyšlený" řekli jsme jim s Katy a dál jsme to neřešili protože jsme už nasedali do letadla......já jsem si sedla vedle Toma za nás si sedl Gusta s Georgem a před nás Bill s Katy...když jsme vzlítávali tak jsem chytla Toma za ruku docela jsem se bála nikdy jsem letadlem neletěla....otočil se ke mě a řekl " neboj nic se nestane máme dobrýho pilota" a dal mi pusu....let potom probíhal v pohodě až zase přistávání bylo horší ,ale taky jsem to přežila....na letišti bylo plno fanynek Já s Tomem jsme z letadla vyšli ruku v ruce stejně jako Katy s Billem některé fanynky na nás řvali něco sprostě a některý byly docela milý....pak jsme jeli do hotelu a pak s klukama na zkoušku.....zkouška se konala v Aréně kde dneska měli hrát..když jsme dorazili kolem našeho auta se sesypalo zase plno ječících holek kluci se jim podepsali.......... jedna holka vypadala mile ,ale to co mi řekla mi vzalo můj názor mluvila německy tak jsem ji rozuměla...Tom to neslyšel a nechtěla jsem mu to říkat tak jsem se chovala jako kdyby se nic nestalo ale v hlouby duše mě to zžíralo bála jsem se co může udělat a v hlavě se mi motalo spousta otázek...kluci byly na podium měli zvukovou zkoušku a my jsme s Katy seděli v zákulisí.......Katy mi něco říkala ale já jsem jí moc nevnímala pořád jsem musela myslet na to co mi řekla ta holka najednou mě Katy vytrhla z přemýšlení otázkou "co se ti stalo od tý doby co jsme přijeli se chováš divně no tak mě to můžeš říct " tou poslední větou mě dostala do očí se my drali slzy tak jsem jí to všechno řekla přesně do slova jsem jí řekla co na mě řvala ta holka " Tom bude můj a nebo ničí rozumíš rozejdeš se s ním a jestli ne tak se o to postarám sama i kdyby měl zemřít!!!!!!" když jsem jí to všechno dopověděla tak jí to trochu vzalo dech ale snažila se mě uklidnit že mi chtěla jen vyhrožovat jestli ho má ráda tak by ho prej nikdy nedokázala zabít nebo něco takovýho......když kluci přišli bylo mi u trochu líp ,ale jak jsem viděla Toma jak se krásně směje a uvědomila jsem si že bych o něj mohla přijít musela jsem odejít řekla jsem že jdu na záchod oni to na mě asi poznali ,že mi něco je ale nechali mě jít.......na záchodě jsem se sesunula k zemi a složila hlavu mezi kolena aby mi nebylo vidět do tváře a začala jsem brečet najednou jsem uslyšela skřípot dveří jak někdo vešel do vnitř zvedla jsem uslzený oči a přede mnou ...................
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ MIA


Pláč a slzy štěstí (Kapitola 4.)

31. května 2007 v 4:05 | Denischk@* |  FF- Pláč a slzy štěstí
Ježiš tak promiň…" letí za mnou jako ocásek, "Já jenom trošku žárlím…"
"Trošku?" otážu se, ale nechám se ovinout jeho rukou a odvézt ke dveřím. Tam je Atzík,
"Achojky holky!" řekne a típne cigáro. Poprvé ho vidím kouřit.
"Dáš mi jednu?" překvapím i sebe.
"Jasně, všechno je uvnitř…dokdy tu jste?" zeptá se a v jeho očích zableskne. Pak mi dojde, že má oči jako špendlíčky.
"Asi do zítra." odpoví s klidem Klára, která si jeho kukadel zatím nevšimla a klidně spočine v jeho náruči. Jako hrdličky jdeme dovnitř. Překvapí mě pach z cigaret a připadám si jako ve feťáckým doupěti.
"Rodiče odjeli už pře týdnem a vrátí se až za čtrnáct dní…" vysvětluje Andy a při tom mě hladí po zadku.
"Aha." vezmu si nabízenou cigaretu. I Klárka si zapálí. Lehce na ní mrknu a obě okukujem hafec prázdných lahví od alkoholu. Zvednu oči v sloup. Nejsem si jistá, jestli s nima chci dál něco mít, ale kdybychom se s Klárou vrátili domů o den dřív, asi bychom se otázkám nevyhnuli.
"Lidi, ale já mám i něco lepšího…" zvedne obočí Atze. A hrabe v kalhotách. Klárka, která právě zkoumala jednu z vypitých lahví wisky, se docela bojácně usměje.
"A co to je?" zeptá se tím nejnnevynějším hláskem.
"Tohle!" Vytáhne slavnostně čtyři červené prášečky. Extáze.
"Ty si se zbláznil!" vyjedu na něj.
"Proč?" zeptá se.
"S drogami nechci mít nic společného!!" zařvu.
"Klídek…než si tvojí kámošku trošku podáme…
"Prosim?" začne Klárka nepatrně couvat.
"Ale klid…" řekne Andy a hodí si prášek do krku. Pak si libuje. Atze ho napodobí a zbytek mi podá. Jdu za Blistou.
"Zaltíčko…" zašeptám, "Kdyby něco, tak jdi na záchod a nevyléjzej za žádných okolností, jo?" kývne. V očích má strach.
"Já to žrát nebudu." pronese vzdorovitě.
"Blbost!" vyjede Atze. Začíná mu být všechno jedno, "Sežereš to!!!"
"NE!!!" zapiští.
"Jo!" zařve Atze a dá jí facku.
"Zdrhej…" zašeptám a Klárka se ihned odebere na WC… Atze za ní běží a já slyším cvaknutí zámku a pak ošklivé rány. Jen aby ty dveře nerozbil! Já se vrhnu přímo k domovním dveřím, ale Andy mě chytí.
"Nech mě být!" výskám.
"Tos uhodla, kočičko…" hodí mě na stůl.
"Ne!" začnu ječet jak na lesy. On mi roztrhne tričko. Chce mě znásilnit!!! Ach ne!!! Rozepne si kalhoty. Já škrábu. Jemu to ale nevadí. Začne mě líbat a já ho silně hryznu do rtu.
"Ty mrcho!" odskoči ode mě. Na nic nečekám a vystartuju pryč. Branku rozrazím kopnutím. Za sebou slyším řev. Ale já prostě běžím. Jenom pár metrů a pak narazím. "To je můj konec!" pomyslím si. Kouknu se nahoru. Bill.
"Co se děje?" zeptá se zmateně. Já mu neodpovím, jen ho pevně obejmu a začnu brečet. Hladí mě po vlasech a utěšuje, i když absolutně neví, o co jde. Pak si vzpomenu. KLÁRA!
"Klára! Je tam ještě Klárka!" řvu, "Musíme ji odtamtud dostat…" Na to se Tom sebere a jde vedle do domu. Slyším ukrutný řev a třískání nábytku. Potom vidím jen svou nejlepší kamarádku v náruči Billového bratra a na jeho zádech visí naše dva roztomilé batůžky… Bill mě taky vezme do náruče a beze slova nás zavedou do jejich domu a tam položí na gouč…
"Co se vlastně stalo?" pronesou oba najednou a mi se hystericky rozpláčeme…
(Denisha/Sexynka)


Jsem ROCKERKA (Kapitola 5)

31. května 2007 v 4:03 | Denish@ |  FF- Jsem ROCKERKA
Když se ráno probudím, chce se mi hrozně zvracet. Tak moc, že ani nezaregistruju vedle mě spícího Billa a prchám na záchod. Tam sedím nad mísou a je mi blbě. Pomalu se mi začínají vybavovat věci, které jsem včera prožila. Vzpomínám si, jak Tom vstoupil do zkušebny a měl zavázané oči. Ale proč? Jo měl vlastně svátek...a mi jsme to chtěli hrozně moc oslavit…nejdřív jsme si povídali…jo a pak jsem mu seděla na klíně…ale vůbec se mi nevybavuje Bill. On byl vlastně v rohu! Sám…proč? Šla jsme za ním…vím, že jsme se líbali…a co dělal v té posteli? Já…ne to není možný! Nemohla jsem se s ním vyspat! Vždyť to bylo poprvé! A já si to skoro ani nepamatuju! Ach ne! Pustim šavli…. Už je mi líp, ale bolí mě srdce…když dojdu dolů, najdu spící kluky a vedle nich rozházené flašky, nedopalky cigaret, střepy…to se teda povedlo. Rychle si sbalím svejch pět švestek a rychle vypadnu. Do očí se mi derou slzy. Proč jsem tak blbá? PROČ? Zahučím domů, kde na mě čeká větší překvapení. Máma sedí u kuchyňského stolu a je obklopená policií. Brečí. Hrozně moc…
"Je nám to líto. Bylo by dobré, kdybyste přišla zítra k nám na stanici…" nechápu…nic nechápu! Co se děje? A proč není doma můj starší brácha? Jel studovat do Londýna a dneska se měl po půl roku vrátit. Co tu dělají ty chlupatý? Vždyť mi to přenocování u Kaulitzů matka dovolila…
"Ehm…dobrý den…" vejdu do kuchyňky a všichni na mě otočí svůj zrak.
"Domino…je mi to líto, ale…"
"Kde je Jess?" zeptám se, "Jeho letadlo má zpoždění?"
Po tomhle se maminka rozpláče ještě víc. Jeden z policajtů mi dá ruku kolem ramen.
"Domino…jmenuješ se tak?" zeptá se mě. Pokývám hlavou, "Neříká se mi to lehko, ale to letadlo, o kterém tu zřejmě mluvíš, dneska brzy ráno spadlo…a tvůj bratr Jess byl v něm…"
Chci něco říct, ale nemůžu. Chci se hýbat, ale tělo mě neposlouchá. Vyhrknou mi slzy a prosebně se kouknu na poldu, kterej mi odpoví na nevyřčenou otázku:
"Nikdo nepřežil…" posadí mě na židly a i se svým parťákem opouští náš byt. Svezu se na zem. Brečím, strašně moc brečím. Za pár minut, které mi připadali jako věčnost, někdo zaklepe na dveře. Nezvednu se, prostě nemůžu. Máma se najednou uklidní a jde otevřít. Slyším, jak s někým mluví a potom jenom vidím osm skejťáckých bot. Klepu se. Někdo se ke mně sehne a odnese mě do mého pokoje.
"Co se stalo?" slyším, jak pořád dokola opakujou tuto otázku.
"Je mrtvý…on nežije…spadlo…to letadlo spadlo…je mrtvý! Ne!" vzlykám, ale nevěřím, že mi vůbec rozuměj. Nevím co mám dělat. Jsem zoufalá. Naprosto ze mě všechno, co jsem včera vypila, nebo snědla, vyprchalo. Musím pořád myslet na letadlové havárky. Jedna holka ze základky o nich měla esej. Ukazovala nám i obrázky, kde ty živí lidi hořeli. Nebo se topili a nemohli z letadla ven. To zažil i Jess? Umíral dlouho? Bolelo ho to? Už ani nebrečím. Nemůžu. Už to nejde…slzy mi došly. Řeč taky. Proč on? Klidně bych si to s ním vyměnila. Můj brácha…můj vlastní brácha, který se tak moc těšil domů…
//<![CDATA[ //]]>

Mocko avatars

31. května 2007 v 4:02 | Violka |  Signaturen
*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz**tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz**tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz*tokio483hotel.blog.cz

Kritika Šípu po koncertě v Pze

31. května 2007 v 4:01 | Violka |  Blbé kecy a kritiky
Bill Kaulitz (17) a skupina Tokio Hotel
Světem prochází další fenomén, a to čtyřčlenná chlapecká kapela z německého Magdeburgu.Zastupují ty "padlé", jsou zdánlivě tvrdí, ale pořád dost měkcí na to, aby vydělávali ohromné peníze.TH založila dvojčata Bill a Tom Kaulitzovo(17), která vystupují od svých 9 let.Gustav Schafer(18) a Georg Listing(20) se k nim řdali v roce 2001. Billův hermafroditní zjev, černé nalakované nehty a dráždivý sex-appeal si podmanili zástupy-náctiletých děvčat,kapela podepsala smlouvu se Sony BMG-a z pohodových týpků se staly hvězdy. A dnes možná rotmazlení fracci. O tom svědčí jejich požadavky, které musejí splnit pořadatelé jejich evropského turné, tedy i 7.dubna v Ostravě. A co chtějí? TEplotu v hale 22stupˇ´nů, 70osušek, stolní tenis, fotbal, wellness místnost. Dorazí v 6 kamionech a 4 autobusech i s vlastním kuchařem. Skromné děti, že???

Holka která stravila půlhodku s TH

30. května 2007 v 4:20 | žanda
Majitelka www.tokiohotel.org.uk měla šanci udělat s klukama interviwe na jejich hotelu, dala review na svoji stránku.
Pondělí, 28.května 2007
Tohle není obyčejné review - psala jsem ho s velkou láskou. Užila jsem si svoje interview tak moc, že se o to s vámi prostě musím podělit. Když nad tím přemýšlím, tak jsem si psaní tohohle review taky moc užila, že si myslím, že bych svého učitele angličtiny udělala šťastným. Čtěte, jestli hledáte humor, který vám přivede slzy na vaše tváře. Tohle review je 100 % pravdivé. Užijte si ho!
Čekám venku před pokojem 3077, žena vyšla ven a řekla mi, že kapela chce pět minut odpočinku. A zavřela dveře, kde jsem viděla Toma Kaulitze, jak chodil po místnosti. Je tak vysoký v opravdovém životě! Otočila jsem se jakmile se dveře zavřely, moje ústa se mírně otevřely a na tváři se mi objevil úšklebek. Flustrovaná novinářka udělala letmý pohled na zavřené dveře a promluvila na mě:
"Je to trochu zastrašující, je tam tolik lidí."
Bez nějakýho vysvětlování si vykračovala po chodbě dolů, a nechala mě mým vyděšeným myšlenkám.
"Mám předpokládat, že jsou nafoukaní a těžko se jim bude mluvit?" zajímalo mě.
Za zdmi bylo slyšet německé hlasy a smích, jak spolu ti lidé mluvili. Najednou mě ta žena, která mi řekla, abych počkala, pozvala dovnitř, konečně jsem uviděla Tokio Hotel. Šla jsem k nim přes místnost a přitom jsem si říkala "Myslíte, že tady otravuji?". Byla jsem překvapená jak malá ta místnost byla, možná to bylo i tím, že tam bylo asi kolem dvanácti lidí, kteří po této místnosti pobíhali sem a tam.
Přišla jsem k Tokio Hotel, představila jsem se jim a řekla odkud jsem a připadalo mi, že jsem to skoro snad i šeptala. Bill Kaulitz okamžitě mi potřásl rukou (ostatní si zatím sedali na židle). Na stole, vedle Georga, bylo asi osm sklenic coly. Byli snad v téhle místnosti celý den?
Jakmile jsem si sedla vedle té ženy od nahrávací společnosti, byli přede mě postaveny kamery a diktafon.
"To je dobrý, je to zaplé," ozval se jakoby hlas za mnou. Udělalo mě to klidnou, začala jsem konečně dýchat a mohlo se začít.
"Rozumí německy?" nesměle jsem se usmála a těšila jsem se, jak tohle řeknu své učitelce němčiny, takové dobré zprávy!
Změnila jsem téma na sensitivní ale nezbytné téma. "Jste svobodní?" zeptala jsem se. Bill se zasmál a začal mluvit, že je to smutné, ale nemají na přítelkyně čas, ale jednou by našel pravou lásku velmi rád. Jeho komentář mi prostě vykouzlil na tváři typický dívčí úsměv - Tom si hodlá najít nějakou dívku z jiných zemích, nějaké ve které byli! Když se můj úsměv zase zklidnil podívala jsem se na Toma - pousmál se nazpátek a zatřásl hlavou s tím svým klukovským úsměvem. Když jsem se nenápadně podívala na hodinky, zjistila jsem, že můj čas ubíhá. Rychle jsem oznámila, že se vrhnu na otázky od fanoušků. Žena vedle mě vypadala zničeně - zničila jsem ji její večerní plány?! První otázka mi byla na stránce do očí a tak jsem se zeptala Tokio Hotel:
"Jste věřící?" upozorňuji, že jsem nevěděla, že Gustav je protestant.
Uvědomila jsem si, že nemůžu strávit s klukama celý večer, čas utíkal. Podívala jsem se na ženu vedle mě, a zeptala jsem se ji, jestli s klukama můžu mít fotku. Moje sestra si samozřejmě taky nenechala ujít příležitost chvíle slávy. S Billovou rukou, která byla na jejím rameni se ji na tváři taky objevil úsměv. Všichni jsme na objektiv udělali "Käse!" (Něco jako český "Sýr" jak se říká do objektivu) a zasmáli jsme se jako nejlepší přátelé.
Uvědomila jsem si, že tohle je jeden z těch životních okamžiků, kdo se zajímá o plány té ženské? Zmizla jsem z našeho pózování a začala dělat fotky jenom tak.
"Podepíšete to pro mě?" kolik lidí, kteří s nimi dělají interview se jich ptá o autogram? Bill se zeptal na moje jméno - jako jediný to udělal - a snažil se podepsat fotku s mým nemožným perem. Bodyguard to zpozoroval a podal mu pero na podepisování, aby ho mohl použít.
"Určitě se to poničí" řeknu mu. On se jenom podívá a odpoví.
"To se nikdy nezničí." podívala jsem se jinam, a nebyla jsem schopna odpovědět. "Oh, okay." řekla jsem.
Bill dokončil svůj podpis s nadšením a podal obrázek Tomovi. Sednul si na kolena na pohovku jako kdyby se chystal skočit. Opravdu jsem se o něj bála a tak jsem jeho slovy řekla "Spring nicht", aby jako neskočil. Neříká mu "Leb die sekunde" aby užíval dne, nejenom za okny? Vstal z pohovky a šel otevřít okno. Podíval se se zájmem do ulice pod ním.
"Bille, líbí se ti Londýn?" zeptala jsem se ho, a Georg mi už jako poslední podepisoval fotku. "Ano", říká s úsměvem. Překladačka vyrušila tuhle srdceryvnou konverzaci tím, že by tu TH rádi měli nějakou tu prohlídku.
Vyšla jsem z místnosti nakonec společně s bodyguardem a říkala jsem té ženě od společnosti, jaký dojem na mě to interview udělalo. Ohh! Rychle! Uvědomila jsem si - poprvé ve svém životě jsem využila sport - vrátila jsem se do místnosti.
Uviděla jsem Gustava, objala jsem ho a dala mu polibek na tvář, vypadal zajímavě a trochu překvapeně. Jeho reakce dala oznámení zbylým členům kapely, objala jsem pevně Billa kolem pasu. Tom mi nabídnul svou tvář a stejně tak i Georga jsem políbila na sbohem na tvář.
"Bye!" řekla jsem s úsměvem, přejíc si, abych nemusela opustit pokoj 3077. Dveře se zavřely. Jaká to úžasná půlhodina. Hned po tomhle jsem jela domů.
zdroj: zde

TH o Česku a Českých fans...

30. května 2007 v 4:19 | žanda |  Rozhovory (interview)
Kluci co říkáte na konzerty Zimmer 483?Líbili se Vám?
Bill:jasně všechny byly strašně cool.Úplně nejlíp jsme se cítili asi
Na Slovensku kde byli úplně super Fanynky..ale to byly všude (smích)
Tom:Mě se líbilo taky všude ale nejvíce v Česku…tam
Byly moc hezké a milé holky (úšklebek)
Co říkáte na konzerty v česku?
Bill:sice to nebylo tak jak jsme si představovali,ale mělo to pro
Mě jedno velké plus
Tom:Přesně sice jsme neměli foceni s fans ani žádné setkáni apod.
Ale určitě se tam chceme znova vrátit už kvůli Fanynkám.!
Co vy a české holky?
Tom:hm….moc hezké v Ostravě byly strašně roztomilé
V Praze hodně drsné takže tak na stejno
Bill:přesně..
Kdysi jste si nakreslili "vysněnou holku" platí tyhle obrázky pořád (ukáže jim jejich kresby)
Tom:určitě!taková se mi líbí,líbila a líbit bude
Bill:ano,u mě platí tohle pořád…teď když jsem takovou našel… (usměv)
Cože?ty jsi našel dívku která odpovídá dívce na obrázku?
Bill:ano…a dokonce tři (smích)nikdy jsem netušil
že to co si nakreslím se vyplní a hned 3x (smích)
Tom:jo má pravdu…hned mi ji musel ukázat a to během koncertu a během písničky
Jak to myslíš..?
Tom:v Ostravě než začala písnička mi Bill dal znamení
Že se mu líbí jedna holka.Musel jsem za ním doprostřed.
Nejprve mrkl na ni pak na mě a pošeptal mi která hned v první pauze.
Bill: (červená se)
A kde to bylo?Nevěděl jsem že tohle vychází abych si hned taky nějakou nakreslil a pak ji potkal (smích)
Tom:no poprvé to bylo právě v Česku pak na Slovensku a pak v Německu.
Bill: já jsme taky netušil že to funguje ale jsem rád a už kvůli tohohle
Bych se chtěl vrátit zpátky do těchto míst
Takže se mají ostatní Fanynky bát?
Bill:ano…ne dělám si legraci…ani jednu neznám
A nevím jaká je..ale líbili se mi
Tome,co ty?Našel si taky nějakou podobu tvému portrétu?
Tom:Ne,ale viděl jsem další jiné hezké holky!
OK.Takže se určitě vrátíte do Česka a Slovenska?
Všichni:ano!

Tokïo Hotel en Italie

30. května 2007 v 4:18 | Violka |  Videa =oD

Tour ve Francii

30. května 2007 v 4:17 | Violka |  Termínky...
16. října - Paris, Bercy
17. října- Nantes, Zenith
19. října- Marseille, Dome
20. října- Montpelier, Zenith
22. října- Toulouse, Zenith
23. října- Bordeaux- Patinoire
25. října- Lille, Zenith