TokioHotel - official profile

Srpen 2006

Stopování se občas vyplatí... 7

31. srpna 2006 v 6:01 | Barbora |  FF-Stopování se občas vyplatí
Stopování se občas vyplatí 7.
Ráno se probudím, podívá se na hodiny a přinutím se vstát. Pokoj je prázdný. Vylezu a jdu dolů do kuchyně. Kluci nikde. Nejspíš už šli domů. Koukám, že byla Lisa v krámu. Na stole leží snad čtyry druhy pečiva, nějaká uzenina, sýry, konvice s čajem a ovoce. Vezmu si celozrnnou housku se salámem, naliju si čaj a pustím si televizi. Lisa ráda kouká na pořady o vaření a proto jí táta koupil do kuchyně televizi. Asi pro inspiraci.
Po snídani zalezu do koupelny a udělám ze sebe člověka. Až potom se vydám do pokoje ustlat. Na pohovce, kde spali kluci, leží žlutá růže. "Jé ta je krásná." A pod ní je lístek se vzkazem. "Dobré ráno. Museli jsme s Tomem domů. Máme dneska zkoušku. Děkujeme za krásně strávených 24 hodin." Přečtu si nahlas vzkaz a s růží ho odnesu dolů. Růžičku strčím v obýváku na poličku do vázy a vzkaz do šuplíku s dopisama. Porozhlédnu se po baráku. Všude je uklizeno až na obývák a kuchyň. Začnu tedy uklízet. Docela mě to i baví. Umyju a uklidím nádobí, vyluxuji. Dokonce i utřu prach. Na stole uvidím pouzdro. "A jé. Kluci si tu zapomněli ten film. Ale no co. Tak jim ho odnesu na zkoušku." Uklidím CD do pouzdra a položím ho na stolek. U táty v pracovně začne zvonit telefon. Jdu ho zvednout. "Dobrý den. Je tam pan Jedlička?" "Dobrý den. Táta odjel pracovně do Francie. Mám mu nechat vzkaz?" "Ne to je dobrý. Já mu zavolám na mobil. Tak na shledanou." "Na shledanou." Položím telefon a jdu se na zahradu koupat.
Ve dvanáct přijdu Lisa a uvaří mi oběd. Jdu se převléknout z plavek, vysušit si vlasy a najíst. Potom opláchnu nádobí a nechám ho oschnout. Vezmu CD a vydám se za klukama do zkušebny. Jen doufám že tam budou.
Je tam ticho a tak zaklepu. Otevře mi Georg. "Ahoj. Co tu děláš??"zeptá se. "Ahoj. Já nesu dvojčatům film. Zapomněli ho u mě." "Nene. My jsme si ho vzali." Hádá se Tom. "A co je tohle?" ukážu pouzdro. Je na něm napsáno 3:15 zemřeš. "Aha. Tak mi jsme si museli odnést něco jiného." "Ježiš snad né to Řecko." "Nejspíš. Na nic jiného jsme včera nekoukali." "Sakra. Doufám, že jste to nikde neukazovali." "A jak jsme mohli když jsme to nevěděli?" "Tak já na vás počkám a pak půjdu s vámi a vezmu si ho." "Dobře. Ale jsme tu až do čtyř." "Tři a půl hodiny? To mě nevytrhne." Usměju se a za zády zkřížím prsty. Nakonec to přeci jen vydržím.
Po cestě je ticho. "Je hele tamhle je Linda." Řekne Tom a nechá nás s Billem samotný. "Ty seš tady skoro pořád sama doma co?" přetrhne ticho Bill. "Jo skoro jo." "A to se doma nenudíš?" "Ani ne. A Ve středu mi přijede nejka tak budeme dvě." "Fakt? Tak to nás seznámíš viď." "Jasně. Aneta už se vás nemůže dočkat." "A koho nejvíc?" "Toma." Začneme se s Billem smát. Pomalu dojdeme až ke klukům domu. "Tady máš ten váš film a teď mi přines mojí dovolenou." Usměju se šibalsky na Billa. Ani ne za pět minut je zpátky a podává mi DVDčko. Vyrazím domů.
…………………………………
"Ahoj tati. Tak jak se tam máš?" "Ale jo. Mám se dobře, ale už se těším domů. Jo a abych nezapomněl. Mám pro tebe překvapení." "Fakt? Tak to jsem zvědavá jaký." "Uvídíš zítra. Tak zatím ahoj." "Ahoj.Tati!!!" "Ano?" "Mám tě ráda." "Já tebe taky. Pozdravuj Lisu." Já jsem tak šťastná. Mám super tátu. Už se na něj těším. Strašně mi chybí. Nechápu, jak sem bez něj mohla osm let žít. Vždycky zamnou přijel na jeden den a zase odjel. Ze vzpomínek mě vytrhne zvonek. Dojdu otevřít. U vrátek stojí pošťák. "Máte tu nějaký balík. Je pro pana Jedličku."
"Já jsem jeho dcera. Táta není doma. Je ve Francii." "Tak mi to pojďte podepsat vy." Seběhnu shody a otevřu vrátka. Podepíšu pošťákovi nějaký papír a převezmu balík. Položím ho tátovi do pracovny a jdu se podívat co máme k jídlu. Ach jo já pořád jen žeru. Měla bych taky cvičit nebo budu za chvíli jako koule. Podívám se do knihovny v obýváku. Vyštrachám nějakou knížku. JAK RYCHLE A BEZ NÁMAHY ZPEVNIT POSTAVU hlásá nadpis. "Blbost. Nic takovýho neexistuje." Přesto knížku otevřu a zalistuju v ní. Nějaké cviky vyzkouším. Po cvičení mě bolí celý tělo. A pak že je to bez námahy. Dojdu se vysprchovat a spát. Ráno přijede táta a přiveze mi překvapení. Už se nemůžu dočkat. Ježiši já jsem jak malá holka.
Brzo ráno vstanu a umyju se. Obléknu si moje nejoblíbenější kalhoty a přes ně šaty. Nasednu do auta a co nevidím. Za volantem sedí Lisa. "Co?? Ty umíš řídit?"
Zeptám se jí překvapeně. "No jasně." Řekne a dupne na plyn až se leknu aby nenabourala. Naštěstí na letiště dorazíme v pořádku. Tátovo letadlo má zpoždění 20 minut. A pak už ho vidím. Zase je ze všech těch lidí největší. Rychlé k němu doběhnu a vrhnu se mu kolem krku. I když už je mi patnáct jsem na něm závislá. Nebo ne závislá ale mám ho hrozně ráda. V jedné ruce táhne kufr a ve druhé má takovou podivnou tašku. Co je v ní mi táta prozradil až doma.
Pokračování příště...

Zkouška života 2

31. srpna 2006 v 6:00 | Violka |  *FF-Zkouška života
Zkouška života… 2
Viola za sebou rychle zabouchne dveře záchodů a otočí zámkem. Vysype bágl na zem, už není čas. Začíná ji polívat pot. Rychle si připraví jehlu… Vpíchne a zavře oči. Droga už pro ni nemá příjemné účinky, ale potřebuje ji, aby se dostala do normálního stavu. Strašně ráda by přestala, ale nejde to! Je v zajetí drogy. Herák ji dostal…
Ze záchodů vyjde Viola s úsměvem na rtech. Nikoho by nenapadlo, že život zrovna téhle dívky se točí kolem drogy.
"Asi za 15 minut pro mě přijede mikrobus. Volal mi brácha, v hale, kde budeme dneska koncertovat se vyskytl nějaký problém. Je to poslední konzík v tomto měsíci, pak máme 2 týdny volno. Nechceš přijít?" zeptá se Bill.
Viola prolétne hlavou: další dávka nebo lístky na koncert?
"A samo, že to budeš mít zadara, budeš VIP…" pokračuje Bill.
"Tak to beru!" souhlasí. Nijak to neohrozí její love.
Bill zaplatí a jdou před kavárnu. Bill si zarazí kšiltu ještě víc. Pár minut na to přijede mikrobus.
"Svezeme tě, nadiktuj řidiči adresu," zatáhne Bill Violu do auta.
"Hm… tak už vím, proč si dneska neměl celý den čas a musel ses vypařit, to si mi mohl říct rovnou!!!" dobírá si Tom Billa.
Všichni se představí. Kluci se snaží vtipkovat a předhánějí se v lichotkách. Bill na Toma hází varující pohledy. Zastaví před starým barákem. Gustav dá Viole VIP vstupenku a kluci ji poučí za kým má jít, jestli pak bude chtít jít do zákulisí. Viola každého lízne na tvář a vypadne na chodník.
Projde brankou a pohladí psa. Otevře dveře, sezuje boty a už za cesty do svého podkrovního pokoje zařve: "Ahoj babi!" Nehodlá se zdržovat jejími kecy,i když ji rok neviděla.
.
Kluci si Billa pořád dobírají. Najednou Tom nasadí nebezpečný úsměv: "Hej brácha, co kdyby si mi ji dal na narozky?"
"Tak na to zapomeň bráško, tu jsem si našel já!" zchladí ho Bill.
"Jej, tak si ji můžeme půjčovat, ne? Přece jsme dvojčata, musíme si pomáhat…" dělá si z Billa pořád srandu Tom. Bill do Toma trochu kopne.
"Co si to dovoluješ? Jsem starší!" dělá nasraného Tom a začnou se pošťuchovat. Nakonec to skončí tak, že se po sobě všichni čtyři válejí po mikrobusu.
Zastaví před halou. Čekají tam už tisíce fans a fotografové, takže se kluci posbírají ze země, upraví se a důležitě vystoupí z auta. Přece nikdo nemusí vidět, že to jsou ještě puberťáci.
.
Viola po hodině vybere nějaké hadry, namaluje se a chce vyrazit, ještě musí někde sehnat nějakého dealera. Už se obouvá, když ji babi zastaví: "Nikam se nejde holčičko, já nejsem tvoje matka, mě budeš poslouchat!"
To be continued…

Gustík&Georg=)

31. srpna 2006 v 6:00 | Janiczka |  Posters
Z toho sem byla upe hotová!!! No posudte samy!!!

Služka,tak na to zapomeňte,oba-7.

31. srpna 2006 v 6:00 | Vendula |  FF-Služka??Tak na to zapomeňte oba
Ale to,že je jí blbě,tak to ti nevěřím

.Víš co já se za ní du kuknout.

Někdo zaklepal na dveře"dále"odpověděla jsem.

.Vešel Bill,takže mi bylo hned jasný,že Jíta blbne sama v bazéjnu s Tomem a že Billa moc nepřesvědčila moje nevolnost.

Bill se dokolébal k mojí(teda jeho) posteli a spustil"weny,Jíta mi řekla,že je ti špatně","jo je a moc" odsekla jsem mu.

Co kdyby jsme š li spolu na pouť"jo Billíku na pouť jo please","ale copak už je ti dobře??,"

."Víš Bille,no já mám.",chtěla jsem to dopovědět,ale Bill mě zastavil"já si to myslel,ale do toho mi nic není,takže jestli jsi pro,tak můžeme vyrazit.

"Jasně tak jdem"

.Vyšli jsem si na pouť,bylo tam nádherně aaaa

Láska... 19

31. srpna 2006 v 6:00 | Dominika |  FF-Láska
Láska 19
Jenže v tom o něco zakopnu a slítnu na podlahu. " Není ti nic??" ptá se mě Bill a pomáhá mi vstát. Tom se tam málem počůral smíchy. "Dobrý jsem v poho jen by mě zajímalo o co jsem zakopla.." řekla jsem a rozhlížela jsem se ale nic jsem neviděla. V tom dostal Tom další záchvat smíchu a hned mi to bylo jasný, že tom mi nastavil nohu. " Ty zmetku" zakřičela jsem na Toma a hodila po něm polštář. Tom si to nenechal líbit a mrsknul ho po mě zpátky. A tak začala polštářová bitva, která trvala docela dlouho. Jenže když jsem se koukla na hodinky tak jsem zjistila že už je celkem pozdě a já musela domů. " No tak se na ten film kouknem jindy" řekl Tom. A tak jsem se se všema rozloučila a šla. " Počkej já půjdu s tebou" běžel za mnou Bill. Byla jsem ráda že jde Bill se mnou , né že bych se sama bála , ale musela jsem jít přes park kde nebylo moc dobrý v noci chodit sama. " Víš chci ti něco říct" povídá Bill. " Hned jak jsem tě viděl ten první den tak ses mi líbila. Ale teď jsem se do tebe zamiloval"řekl a zastavil se a já si stoupla naproti němu a doslova se topila v jeho očích. " Miluju tě" řekl Bill a políbil mě. Líbali jsme se ani pět minut ale pak už jsme museli jít protože bylo pozdě. Před naším domem jsme se ještě chvilku líbali. "Ehm ehm" vyrušilo nás a tak jsem se koukla ke dveřím a tam stála máma. " No tak ahoj a zejtra se uvidíme." Řekl Bill a odešel. " Kdo to jako byl??" ptala se máma. " To byl Bill můj kluk". " Cože??? Vždyť je jak holka a kde a s kym si vlastně byla??" řvala máma. " No s Nikol, Tomem a Billem jo a Bill není jak holka" zařvala jsem na mámu a šla do pokoje. " Já jsem s tebou ještě neskončila" řvala na mě máma. " Ale já jo" křikla jsem na ni". " Protože se na mě drzá tak zejtra s nima nikam nepudeš!!" Křičela na mě ještě mamka a já šla do svýho pokoje……
Pokračování příště

Wir schließen uns ein [We lock ourselves away]

31. srpna 2006 v 6:00 | Janiczka |  Textíky (anglicky)
Wir schließen uns ein [We lock ourselves away]

We're looking out from the window
Like forces are fighting
We look at each other and we know
We don't have to say anything

Anything can come
Even the biggest storm
Cannot take us away from here
Everything is so honestly perfect

We lock ourselves away
We lock ourselves away
Until time forgets us
Until time forgets us
Until you miss the last day

Looking out from the window
A glance caught me
And we started the rest of our lives

We broke the key
We hid within ourselves
Everything is so honestly perfect

We lock ourselves away
We lock ourselves away
Until time forgets us
Until time forgets us
Until you miss the last day

I know non of us gonna go
You are the last way

We lock ourselves away
We lock ourselves away
Until time forgets us
Until time forgets us
Until time forgets us
Until time forgets us
Until you miss the last day



Setkání 14

31. srpna 2006 v 6:00 | Nikuška |  FF-Setkání
,,Jo co?"zeptal se Bill.Podívala jsme se na něho a ztratila jsem odvahu mu cokoli říct.,,Ale nic!"odpověděla jsme a tvářila se jako by nic.,,Will?"zeptal se.,,Fakt nic."řekla jsme.Zvedla jsem se z postele a chystala se jít domů.Jenže, když jsme otevřela dveře od pokoje vlítl tady Tom.,,Klára, Klára."vykoktával Tom.Podívala jsme se na něho,Říkal to takovým hlasem, že se Kláře něco stalo.,,Co se děje,"zeptala jsem se vyděšeně.Tom nic neříkal jenom mě táhl do auta kde seděl i Georg, který řídil.Bylo mi to divné co tu dělá Georg, ale nějak jsme se tím nezabývala, pač jsem měla strach o Kláru…Jedem!"zavelelaa jsem a všichni naskákali do auta.Vyjeli jsme a všichni byli ticho.Bylo to divný, ale to je jedno teď je přednější Klára.Nervózně jsme se dívala kolem sebe a snažila se tu něco poznat.Na to že bydlím v Magdeburgu to tu neznám.,,Kde to jsme?"zeptala jsem se po chvilce.Nikdo neodpovídal jen se byl blbě tlemil.,,čemu se tlumíš?"zeptala jsme se nasraně.,,Ničemu."odpověděl a začal se tvářit zase vážně.Něco mi tu nehraje pokaždé, když jsme se zeptala kde jsme Tomovi začali cukat koutky.,,Kdy tam budem?"ptala jsme se dokolečka.,,Zavři hubu!"zařval Georg.Vyvalila jsem oči a kluci taky.Georg zastavil byl bílý jako stěna.,,Co zas robíš?!"vyštěk po něm Tom. ,,Někdo jede za náma."řekl z obavou v hlase.Otočila jsme se, ale nikoho jsem neviděla.,,Nikdo tam není."řekla jsme.,,A kdo by nás navíc sledoval?"zeptal se Tom.Georg pokrčil rameny a jel dál, ale pořád byl bílý a´jako stěna.

Sjeli jsme na lesní cestu a jeli směrem k nějaké chatce, když jsme dorazily vyskočila jsme s ní a běžela do chatky.,,Klári, KLári."řvala jsem jak pominutá.,,Překvápko!"vykřikla ze šampáněm v ruce lekla jsme se.Nic jsem neříkal nevěděla jsem co si mám o tom myslet.Podala mi do ruky sklenku se šampaňským.Vzala jsem si ho, ale místo toho abych se napila chrstala jsem jí ho přímo do xichtu.Otočila jsme se a šla směrem ke klukům.Podívala jsme se na Billa vražedným pohledem a šla k Tomovi.,,Hajzle!"když jsme to dořekla dala jsem mu facku.Utíkala jsem po lesní cestě na hlavní cestu, ale tak nějak jsme se ztratila.,,Co teď nemám ani mobil."řekla jsme a měla jsme bobky.Chodil jsem a snažila se najít cestu, ale teď jsme sešla i z polní cesty.Klekal jsme si.Byla jsem unavená a navíc se stmívala.Našla jsme takové menší houští a tak jsme se tam schovala a po chvilce usnula.,,slečno vstávejte."někdo se mnou třásl.Leknutím jsem vyskočila.,,Dobré ráno."pozdravil mě.Kýla jsem a rozhlížela jsme se kolem do kola.,,Prosím vás nevíte jak bych se dostala do Magdeburgu?"zeptala jsem a prosebně jsme se na něho podívala.,,Já tě odvezu."nabídl se.Zjistila jsme, že jsem byla od hlavní cesty jen pár metrů.,,Slečno proč jste tu spala?"zeptal se ten lesník nebo kdo to vlastně byl.,,To je nadlouho."vysvětlil jsme mu.Chápavě kývl hlavou.Odvezl mě domů moc jsme mu poděkovala a letěla se osprchovat, uklidit, převléct a čekat na příjezd mamky.Všechno jsme stihla než přijela.Objala jsme jí, ale ona mě nechtěla pustit.Sedli jsme si a poprvé po dlouhé době jsme si s ní povídala.Byla to paráda,pač se chovala jako moje kámoška.Řekla jsme jí i o Billovi a Tomovi samozřejmě mi poradila .,,Will najdi si někoho kdo bude mít na tebe čas mít tě rád vždy se za tebou rozběhnout."řekla mi a dala mi pusu na líčko já jsem naschvál ušklíbla.,,To není a ni jeden z nich."ž´říkala jsme si v duchu.

Dlouho jsme se s nima nevídala, pač jsem chtěla na ně zapomenout jediný kdo mi pomáhal byl Gustav byl pro mě vším a pořád je.Mocinky ho miluju jsem ráda, že jsme ho poznala blíž a teď s ním chodím dokonce jsme se usmířila s klukama a Klárou.Mám je všechny ráda, ale Gustava miluju to se nezmění.Je úplně takový kluk jakého jsme vždycky chtěla!Moje oblíbené moto:Změna je život!!!!"

Billík venčí new pejsánka!!!

31. srpna 2006 v 6:00 | Janiczka |  Paparazzi 2006
Podívejme se na vzorného páníčka:-D.. jenom je chudák, že musí chodit i venčit psa s bodyguardem. Ale sluší mu to!!!=)))

SISI A MIKY 26-The end

31. srpna 2006 v 6:00 | Zuza, Miky |  FF-Sisi a Miky
"aaaa lidi, mě je blbě" naříká Bill a letí střemhlav na záchod..."No, to tu včera muselo vypadat" rýpu pořád do Sisi...nadechla se a chtěla mě uzemnit, ale v tom zazvonil zvonek..."No, buď vděčná tomu človíčku, co teď zvoní, jinak by z tebe zbyla kaše" odpoví mi a jde ke dveřím..."Sisi Hirschová??" odpoví ten člověk, podle hlasu ho typuju na 30 =))) "Ano?? Co potřebujete??" zeptá se trošku vyděšeně..."Můžeme dál?? Je tu Marie Skybová??" ptá se dál ten chlápek..."Jo, pojďte, je tady" řekne Sisi a z chodby přicházejí 2 fízlové....s klukama na ně čumím jak na svatozář..."Jste obviněné za únos Gustava Schëfera dne 5.8.2006 ve státě Německo, máte právo nevypovídat, cokoli řeknete může být použito proti Vám" mele ten plešatý a ten druhý nám dává želíska na ruce..."Ale my to neudělaly!!" obhajuju se..."Neeeee Gustave!!!" ....odvádí nás do auta. Vzadu ještě vidím, že kluky vedou do druhého auta. Nemůžu tomu uvěřit!! My to přece neudělaly! Celou cestu nikdo nepromluví, se Sisi se na sebe jen nevěřícně díváme...jedeme směr Německo.
Auto zastaví před státním soudem…doprovodí nás dovnitř a posadí na lavičku. "Já to nechápu…přece…vy jste to nebyly" říká zmateně Gustav..."Někdo to na nás musel hodit" reaguje Sisi…kolem právě prochází ta holka, co mi řekla kde Gustava najdu "To je ona!! To je ta, co mi řekla kde jsi Gustave!!" ukazuju na ni…ona se jenom pousměje a jde dovnitř té místnosti…"Byla to určitě ona, to ona to na nás hodila!" pokračuju. V tom si pro nás dojdou nějací lidi a vedou nás do soudní místnosti. Pořád tomu nemůžu věřit…
Takže všichni jistě víte proč sme se tady dnes sešli.Bylo oznámeno zmizení pana Gustava Schëfera,který byl nalezen dnes 27.8.2006 v domě jedné z obžalovaných.Jako spolupachatele obviňujeme i pana Billa Kaulitze,Georga Listinga a Toma Kaulitze,který není přítomen.Domníváme se proto,že opustil Českou republiku,vrátil se do Německa a utíká před svým trestem….´´spustil soudce hned po tom,co nás všechny posadili na jednu lavici.Seděla sem mezi Miky a Billem,při tom mi tekly slzy po tváři.
,,Máme tady očitého svědka,který viděl únos na vlastní oči…´´řekl nějakej obhájce a dal slovo tý blondýně co to na nás schodila.,,Ano viděla sem ty dvě jak táhli omámenýho Gustava,chtěla sem je zastavit,ale jedna z nich mě něčím praštila do hlavy…´´pomalu řvala….,,To není pravda….´´zakřičela sem,prostě sem se neudržela a začala sem tam po všech řvát.,,Sakra copak to nechápete???Viděli ste u nás Gustava,ale vypadal na to,že by sme ho unesli???Sou to jenom blbý kecy….´´křičela sem.Lítostivě sem se podívala na Billa.Ten za to přece nemůže,nikdo z nás.Zase sem si sedla a přemejšlela o tom.Najednou mi došlo že se z toho asi nevykroutíme,aspoň ne všichni….,,Chci se k tomu přiznat….Můžu za to já,ostatní s tím nemaj nic společnýho….´´zvedla sem se a čekala co se bude dít…Sledovala sem jenom pohledy všech po síni.Všichni mlčeli a Bill,Georg a Miky se na mě jenom nechápavě podívali….,,Beru na sebe všechnu vinu,ostatní za to nemůžou…´´opakovala sem znova,ale ani teď sem se nedočkala odpovědi.První se vzpamatovali kluci s Miky.
"Sisi neblbni, co to meleš" křičím na ni…"Ještě to není všechno ztraceno, sedni si, prosím tě" říká Bill…konečně předvolali mě…"Kde jste byla večer dne 5.8.??" zeptá se mě…"Byli jsme všichni venku a pak jsem odešla se Sisi ke mně domů" odpovím ji "A co se dělo pak??"…"Usnula jsem a asi kolem 2.hodiny mi přišla zpráva, psal ji Gustav, bylo v ní, že odjíždí"…"A co jste pak udělala??"…"Oblékla jsem se a šla na hotel, ve kterém kluci bydleli"…."Aha a od vás jste šla rovnou do toho hotelu??"…"Ano, rovnou"…"A máte nějaké svědky???" zeptala se mě…"Nemám" odpověděla jsem a sklopila zrak…"Kdo pana Gustava Schäfera našel??"…"Já a Sisi"…"Aha…děkuji nemám další otázky" pousmála se a šla si sednout…
Vrátila jsem se k ostatním…"Lidi, tohle máme prohraný" řeknu jim se slzami v očích…
Proces se táhl 3 dny…
"Lidi…dnes se dozvíme co s náma bude" říká smutně Sisi…"Klid, dobře to dopadne" utěšuju ji….
"Porota rozhodla…."…"Georg Listing….nevinný, Bill Kaulitz…nevinný, Tom Kaulitz…nevinný"…."Uff…holky, určitě to dopadne dobře, nebojte se" uklidňuje nás Bill…jen jsme se se Sisi na sebe podívaly a doufaly, že má pravdu…"Marie Skybová…vinná"….řekl jeden z poroty…Se slzami v očích jsem se na všechny nevěřícně podívala a modlila se, ať alespoň Sisi vyjde bez problému…"Sisi Hirschová…vinná!"…"Soud rozhodl, budete umístěny do nápravného zařízení v Berlíně po dobu 2 let" soudce to odklepl a přišli si pro nás 2 policistky…Těkala jsem pohledem po všech v místnosti…po babičce…po klucích…a můj poslední pohled byl věnován jenom jednomu člověku…naposledy jsem se Gustavovi podívala do očí…Naposled!
"A to je konec našeho příběhu"
,,Holky a jak je to teď s klukama???´´
,,No koukám že vás to zaujalo….Nevím,nemůžeme s nima nijak navázat kontakt,ale myslim si,že žijou hudbou a třeba si i někoho našli….Strašně jim to přejem že jo Miky…´´
,,A není vám to líto,že o nich nic nevíte???´´
,,No líto nám to je,aspoň mě,ale co mám dělat.Přece jenom nás za měsíc pustěj,tak se uvidí…´´

neštěstí přineslo i štěstí 26 konec(the end)

31. srpna 2006 v 6:00 | Nikol |  FF-Neštěstí přinelo i štěstí
Takže holky tady to je poslední díl.Jelikož sem nevěděla jestli mam udělat dobrej či špatnej konec.Ale uvědomila sem si že je spoustu povídek s dobrym koncem tak já udělala špatnej.Doufám(ten kdo četl tuhle povídku)že se vám povídka líbila a napíše aspon pár komentářů.Vim že někteří čekali dobrej konec no ale :-) uvidíte sami.............
"Let do České republiky.Můžete chodit nastupovat"ozve se z rozhlasu.Seberu si svoje věci a pomalu du tam kde se dávaj ty letenky.Sem mezi posledními a de to docela rychle.Už už sem na řadě ale ted najednou slyšim známej hlas jak na mě volá."Nikolo počkej"Bille?"otočim se a koukám na udýchanýho Billa který se opírá o sloup."Niky potřebuju stebou mluvit"Bille ale já právě odlétám"nestačim doříct a Bill mě políbí.Jeho polibek si vychutnávám ale pak se chtě nechtě musím odtrhnout."Bille proč to děláš?"ptám se ho se slzama v očích protože takhle mi to dělá težší."Niky já tě miluju!!"ale "nestačim zase doříct protože mě Bill znovu zavalí polibky.Vychutnávam si to a teče mi slza.Ted se odtáhne Bill a utře mi slzu"Miluju tě víc než svůj život.Takhle sem nikdy nikoho nemiloval .To tobě patří moje srdce"povídá a já se rozpláču."Ehm... Bille je pravda... že já tě taky... moc moc ...miluju"v tu chvíli se mu rozzáří očička a nahodí usměv.Dokonce si myslim taky že má slzy v očích."Ale myslim že by sme měli být od sebe na chvilku pryč.Potřebuju si vlastně uvědomit co se ve mě odehrává."Takže ty mi ted zase odletíš ?"ptá se mě."Jo ale zase se vrátim"povím mu ."Ale já nechci aby si sem tě zase ztratil."poví a znova mě políbí."Ehm... slečno poletíte nebo ne?ptá se mě ta mladá ženská.V tu chvíli se od Billa odlepíma mířím si to do letadla.Bill pomalu odchází .Vůbec nepřemíšli a když narazí do nějakýho člověka ani se neomluví.
Sednu si na sedadlo protože tohle asi nerozdejchám.Připásuju se.Jak ráda bych ted odešla z toho letadla ale vidim jak už se rozjíždíme po tvářích mi kutálej další dávky slz.
Po půl hodině letu to to nevydržim a napíšu mu sms:BILLE PROMIN ŽE SEM ODLETĚLA ALE MUSELA SEM SI UROVNAT CO K TOBĚ VLASTNĚ CÍTÍM.TED ASI PŮL HODINKU CO LETIM SEM SI UVĚDOMILA ŽE TY SEŠ JEDINEJ ČLOVĚK KTERÝHO SEM KDY MILOVALA A MILOVAT BUDU.Odešlu a vzápětí začnou lítat blesky(pro nechápající začne bouřka).Letušky nás ujištují abysme se nebáli že začala jenom bouřka (na to bysme nepřišli asi sami co?).Příde mi sms:NIKI MĚ STRAŠNĚ MRZÍ ŽE SEM SE S TEBOU ROZEŠEL..MILOVAL SEM TĚ A POŘÁD SI VYČÍTAL ŽE SEM TĚ NECHAL..MILOVAL SEM TĚ MILUJU TĚ A MILOVAT BUDU.Najednou začne naše naše letadlo nějak klesat.Na palubě začně strašná panika.Já ale žádnou nemam.Všechnu mi zahnala slova miloval sem tě,miluju tě, a milovat budu."Už budem skoro na zemi a já stačim ještě naškrabat sms:MILUJU TĚ A NAVŽDY BUDU.Odešlu a právě ucejtim prudkej náraz.Z hlavy mě teče krev a mam asi zlomenou ruku.Pomalu přícházím říct si že umírám.Na okýnko které je u mě svojí krví napíšu tou nezlomenou rukou.I LIEBE BILL..V tom se naposled nadechnu a umřu.Billa budu vždycky milovat at se stane cokoliv.řeknu si naposled pro sebe a už sem u nebeské brány.Vejdu do ní a všude lítaj andělové.Tak takhle vypadá nebe.
U Billa:
Už sou to tři hodiny od Nikoly letu.Mam takovej divnej pocit jako by se něco stalo.Protože když mi Nikola napsala Miluju tě píchlo mě u srdce a sem uplně nervozní.Petra a Toma už to štve tak si šli udělat kafe.Je Petře zvoní telefon."A dobrý den paní Hroudová(to je Nikoli babička).Jak se má Nikola?........Co to není možný?"A sedne si na zem.Jak a kdy"a z očí se jí valí slzy.Pak to zavěsí.A začne na plno brečet."Peto co se ti stalo ?"Nikola je.... mrt..mrtvá"řekne mi a já se sesypu jako Petra.Brečíme tam s Petrou dlouho než příde Tom.Ten se nás znaží uklidnit ale je vidět že je taky v šoku.Cítim jak mi tečou slzy.Ted už vím že jí nebudu moct obejmout nebo se jí aspon dotknout.Už nikdy jí neuvidim.
O týden později:
Koná se pohřeb a já to nedokážu(bejt tam).To by sem si opravdu musel připustit že už jí neuvidim.Pohřeb se konal v Praze.Uviděl sem Nikoli rodiče.Novináři nás pořád fotili ale já na to neměl chut.Hlavně ted."Sešli sme se tady.........................." začala řeč toho chlápka.Nevnímal sem dál jeho slova.Díval sem se tam kde je moje láska.Už nikdy nebudu milovat někoho tak jako Nikolu.
Konec pá Nikýsek

Oh my Gott!!! 11

30. srpna 2006 v 6:01 | Violka |  FF-Oh meine God!!!
Oh my Gott!!! 11
" Já už sem hotová!!!" hlásí pyšně Miky. Naštěstí používám vodě odolné šminky, takže stačí, když si trošku opravím oči.
Když jdeme do kuchyně, tak si uvědomím:" NO jo… ale co budeme jíst, když jsou rodiče v práci???" " Tak to už jsme vyřešili," hlásí hrdě Georg, když vlezem do kuchyně a ukáže na dovezenou pizzu. Rychle se na ni vrhnem.
" Chcete dovést do redakce??? Máme to při cestě." přeruší ticho Bill. " To by bylo super.." culí se na něj Janča jak malomocná. " Ale už vás někdo předběhl. Otec pro nás přijede z práce a hodí nás tam." usměju se omluvně. Janča na mě hodí pohled jak na posraný hajzl. Copak já za to můžu??? " A nemáte čas zítra??? Ukázali by jsme vám náš oblíbený bar." s plnou pusou na nás prská Gustav. Mozek mi hned začne šrotit. Zítra je neděle. V pondělí jdeme do školy, ve středu máme první koncert a na úterý náš nám nový manažer naplánoval natáčení klipu. Zítra bysme měly zkoušet. " Jasan!!! Půjdem rády!!!" předběhne mě s odpovědí Magi. Takže zkouška se odkládá. " My už budem muset letět holky." vstává Tom a nenápadně si vezme ještě kousek pizzy. Vypadá to, že by se se mnou chtěl na rozloučení ještě líznout, ale já mám najednou strašně moc práce se zkoumáním pizzy. nakonec to vzdá, protože na něj kluci pokřikují, že nemají čas. Tak mi pošle aspon vzdušnou pusu a odfičí. " Uf.. asi tomu dnešnímu nevinnému flirtování přikládá nějaký výnam. Brzy si to ujasníme," oddechnu si," Právě že ne!!!" Magi mě překvapí." Co??? To nechápu.." uprostřed věty mě přeruší zvonek. " Že by i kluci zapomněli něco v tom svém bordelu???" napadne Janču. " pak mi to vysvětlíš Magi." zamumlám a jdu otevřít. U dveří nikdo není. Rozhlídnu se a pak zahlédnu babču v té její hromadě plechu, která si mohla říkat auto před pár desítkami let. " Ahoj!!!! mamka s tatkou nejsou doma a já už taky pojedu pryč. Asi se budeš muset stavit jindy." chci se jí zbavit. Ale babi mě vyvede z omylu: " Rychle nastupte odvezu vás já. Tatka musel zůstat v práci a já ještě musím natankovat." Magi si auto prohlíží hodně nedůvěřivě a Janča zašeptá:To máme jet TÍMHLE???" "Neřeš to..Hlavně když to dojede." optimisticky sebou Miky práskne na zadní sedadlo. Ne benzínce si nás babča začne prohlížet a pak pokřikuje: " Děvčata moje, vy jste tak vynervované, že jste se zapomněly obléct!!!" Podívám se na holky a odpovím ji: " Cože??? Jak to myslíš??" " Tak se na sebe podívejte!!!" Vždyt máš sukni ze které si vyrostla nejmín před 5 lety, Magi si zapomněla tričko, Janičce praskla guma u kalhot a Miky má výstřih vytahaný skoro až k pupku!!! S tím musím něco udělat, vždyt bych se pak styděla sednou si v parku!!!" a už hrabe v kufru.Vy táhne kamaše na kterých nechybí záplaty a květované haleny velikosti XXL. Snažím se ji vsvětlit, že je to moderní, ale ona nás odmítne odvést pokud se nepřevlečeme. myslím, že náš první rozhovor a focení bude nezapomenutelné. Budem vypadat jako bysme neměli ani na hadry v sekáči.
To be continued…

Služka,tak na to zapomeňte,oba-6

30. srpna 2006 v 6:00 | Vendula |  FF-Služka??Tak na to zapomeňte oba
Jíta chystal na stůl,pěkně jsme se nadlábli,nejvíc Tom,tan u toho i mlaskal,ale aspon že mě to dílo pochválil.

Tom:"Weny,musím tě pochválit,fakt se´m se nadláb,seš perfektní kuchařka"

Já:"díky Tomí",řeklasem mu a nahodila sexy úsměv,on letmo mrkl.

Bill:"Holky,za ten dobrej oběd,vám dáváme trochu volna,rtakže se běžte převlict do plaveček a sejdeme se u našeho bazénu"

Jíta:"Jasně Bille,hned jsem tam".Zrovna když sem se chtěla převlict"doprdele,Jituš,já sem to dostala!!!!!=((((("

Jíta:"Neboj,jestli chceš,budu tu s tebou juuu"

Já:"Kwito,ty prosimtě naděláš,nejsem marod.Běž za něma a kdyby se po mě ptali,řekni jim,že mi není dobře"

Jita:"Jak chceš,ale Billa tak jednoducho nepřesvědčím,on je dost chytrej".

U BAZÉNU!!

Tom:"ty jituš,kde je Weny???"

Jitka:"Víš tome,jí se uděla blbě,tak leží u Billa v pokoji,neva???""

Bill:"no to,že leží u mě v posteli neva,alůe to ti mám věřit,že je jí blbě,víš co já..........................................................................................!!!!
Pokračování příště...

Neštěstí přineslo i štěstí 25

30. srpna 2006 v 6:00 | Nikol |  FF-Neštěstí přinelo i štěstí
U Billa:
co se tady stalo?ptám se nechápavě.Oni mi to poví a já ted nic nechápu.Proč ho teda ted líbala."no ale proč ho teda líbala?Určitě ho má ráda"řeknu jim ale Peta na mě koukne jako bych byl debil."A proč si jako myslíš že to asi udělala?Bille ty seš fakt pako.Zaprví s Hansem se chtěla už dávno rozejít protože se o ní vsadil.A Bille ona s nim chodila jenom aby na tebe zapomněla a myslim si že ho nemilovala vůbec.Když viděla všude ty články s tebou myslela že se zblázní.Pokoušela se celý Tokio Hotel nenávidět-teda hlavně tebe.Ale vůbec jí to nešlo.Ty vzpomínky co s celym Tokio Hotel a zase hlavně s tebou prožila jí nešli vůbec vymazat Bille.Ona tě miluje"řekne mi Peta."Ale já jí taky miluju povídám."No tak něco udělej.Poví Petra.Ted se tam objeví Natali chce mi dát pusu ale já uhnu.Prostě nemůžu miluju Nikolu a nikoho jinýho.Jenom polibky od ní chci a od nikoho jinýho.Chci zase cejtit její vůni a šeptat jí do ouška že jí miluju.
"Bille je ti něco "ptá se mě Natali.Když se mě na něco ptala a já jí vůbec neodpovídal.Najednou sem věděl jenom jedno miluju Nikolu."Hale sorry Natali ale asi bysme se měli rozejít protože já miluju Nikolu a mezi náma to nemá cenu".řeknu a připadám si jako brácha když holky vždycky odkopával.Ale oběvila se Petra a stal se zázrak.Ale Jakmile na ní stratil kontakt.Byl tišší a vůbec se nesmál.Taky žádnej zájem o holky a ted když jí našel bude zase štastnej.
"Co?"ptá se mě Natali a ted se rozbrečí."potom mi poví něco v otm smyslu že že mě milovala a ted se mě a Nikole pomstí.Potom uteče.Připadám si ztrašně zlej a myslim že ona je strašně smutná ale já sem byl poslední dva měsíce taky.Ted musim za Nikolou řeknu si a utíkam k jejímu pokoji .Je zamknuto co budu dělat."Niki otevři prosím"a nic"Niki já vim že sem ti ublížil ale potřebuju s tebou mluvit"Niky
otevři".Asi po dvou minutách mam strach že si něco udělala tak"Niki jestli ted neotevřeš tak ty dveře vyrazim.Počítám do 5"1,2,3,4,,5, a Bill otevřel dveře(teda spíš rozmlátil)To přihnalo Karol a Gustava"cose stalo "ptají se .Gustav má jenom trenky a Karol podprdu s kalhotkama.Jindy
bych se smál ale ted ne.Vyjdu do pokoje a tam nikde neni.Achjo a dřepne si na postel.Proč já mam takovou smůlu?Něco zahlídnu tak du blíž do ke stolu.To ne ona nesmi odjet .Ne ted když sem jí našel.Nesmim jí zase ztratit musim na letiště. řeknu si a už běžim.Je mi jedno že mě každej
pozná.A nebo si říkaj co je to za debila.Ale já taky debil sem.No běžim tak tři metry a už nemůžu.No jo antitalent .Je taxi mam štestí. "na letiště "řekne a šofér nečeká a jede jak šnek."nemohl byste rychleji?ptá se Bill.No tak se připásujte"řekne ten chlap co řídi."No tak "připásuju se a ani nevim proč.Ten chlap na to dupne a že ne si to hezky k letišti .Než skusim hodit šavly sme ta.Rychle vystoupim zaplatim a lezu mezi těma lidma co tam sou ....................................
Nikýsek


Hlad dělá divy =)

30. srpna 2006 v 6:00 | Janiczka |  Supa fotečky

První pomoc, nejen v plavání 4

30. srpna 2006 v 6:00 | Nikuska |  FF-První pomoc,nejen v plavání
Cestou jsme se bavili o všem možným. Samozřejmě Veruna na sebe upoutávala pozornost. Modlila jsem se ať tam dorazíme rychle moje modlitby byli vyslyšený a byly jsme tam za patnáct minut.Zaplatili jsme a šli jsme najít místo kam se usadíme.,,Hele tam je bezva místo!"zařval Tom a ukázal směrem k místu kde byli stromy.,,Hm a jak se opálím!"řekla jsme kriticky, ale to nikoho nezajímalo, pač vyrazili na to místo.Poslušně jsme šla za nimi.,,Tu je super místo!"řekla Veruna a už byla v plavkách.,,Kdo jde do bazénu?"zeptala se.,,Já!"vykřikl Bill a už sebou plácl do bazénu.Já jsem raději zůstala na dece.Neměla jsme zájem aby někdo věděl, že neumím plavat.Tom si psal s nějkou holkou, s kterou se poznal v Londýně.Pořád se mě ptal jak se píše toto jak se čte tam to.Měla jsem toho už plné zuby.,,Jdeš do vody?"zeptal se Tom, když prásk mobilem.,,A co pak?"zeptala jsem se abych nemusela do vody.,,Nic!"řekl znuděně.,,Hm já nejdu chytám bronz!"vymlouvala jsem se.Tom se jenom na mě zákeřně podíval.Než jsem stačila něco říct vzal mě do náruče a nesl mě směrem k bazénu.,,Né Tome!"řvala jsem až hystericky.No tak mi to nepomohlo.Letěla jsem do bazénu.Naštěstí tam nebyla moc velká hloubka tak jsem se odrazila a chytla se okraje.,,Ty si debil!"začala jsem řvát.Usmál se a plaval směrem k Billovi a Veruně.Šla jsem si lehnout na deku.Zachvilku přišel Bill. ,,Tak co jaká je voda?"zeptala jsem se.,,Fajn!"pochválil si Bill,,,Jak to , že nejdeš do vody?"zeptal se.,,Teď jsem tam nedobrovolně byla!"začala jsem si stěžovat.Bill se tomu začal smát, ale já taky.,,Počkej!"řekl Bill a někam zmizel vůbec jsem nic nechápala.Když se vrátil měl ruku za zády.Nechápavě jsem se na něj dívala.,,Sandro!"začal a přitom si odkašlal.Zvedla jsem se a postavila jsem se čelem k němu.,,To je růže za to, že jsem poznal fajn kámošku já vím, že se moc neznáme, ale sdávám ti jí s kamarádství!"řekl a vrazil mi jí do ruky…Hm děkuji ještě jsem od nikoho růži!"řekla jsem a trochu jsem se začervenala.,,Chtěla si tím říct umělou!"řekl Bill a pousmál se.,,Ne myslím vše obecně!"vysvětlila jsem a zasněně jsem se koukla na tu růži.,,Děkuju!"poděkovala jsem a opatrně jsem růži ač umělou dala do tašky.,,V kolik výjkem?"zeptal se Bil.,,asi za půl hoďky!"řekla jsem a zavolala jsem na Verču ať jde se usušit.Tom přišel taky.Oblékli jsme se a mohli vyrazit cestou mi volala babča kdy dorazíme.Řekla jsem, že kolem druhé a tak jsme i dorazily.Po obědě a odpočinutí jsem se rozhodla jít za dvojčaty.Oblíkla jsem na sebe fajn hadry a mohla jít.Od branky jsme si všimla, že paní Kaulitzová je na zahradě.,,Dobrý den!"pozdravila jsem stydlivě.,,Ahoj!"pozdravila mě na zpátek a neodrhla se od záhonů.,,Jí jdu za.."než jsem to stačila do říct skočila mi do řeči,,za Tomem běž na horu!"řekla a věnovala se dál svoji práci.Nechtěla jsem jí rušit tak jsem šla na horu.Měli tam hodně dveří.,,Ahoj!"řekl Tom.,,Ahoj!"řekla jsem.Nic nestačil dál říct, pač jsem hned vypadla a tentokrát jsem se trefila, ale byla bych raději, kdybych se netrefila vůbec…..

SISI A MIKY 25

30. srpna 2006 v 6:00 | Miky |  FF-Sisi a Miky
"Co jsi musela udělat??" nechápavě se zeptá Sisi…snažím se vymyslet něco, čím to zakecám, ale už mě nebaví pořád lhát. "Dobře, já vám to řeknu…možná na mě za to budete naštvaní, ale já nevěděla co dělat" obhajovala jsem se…"Tak co se stalo??" ptá se nedočkavě Georg…"No…já…já to nastražila" spustím…"Co?? Co jsi nastražila??" nechápal Tom…"No všechno…zavolala jsem si jednu holku a řekla ji všechno co má udělat…co mu říct, jak se chovat"…"Hej Miky, já tě nechápu" odsekne Georg…"Co nechápeš….najala jsem tu holku, aby se s Gustavem vyspala!!" vyhrknu na všechny a vidím jejich nechápavé pohledy…"Ale proč??" zeptá se Sisi…"Víš Sisi…jak se mi na základce líbil jeden kluk, jmenoval se Tomáš…tak on…on přijel do Německa, viděl mě s Gustavem a vyhrožoval, že jestli ho nenechám, tak mu něco udělá. A já už nechci aby Gustav trpěl kvůli mně…" rozbrečím se tam jako malá holka…cítím, jak mě všichni pozorují…zvednu se a uteču pryč…….."Miky!!!" slyším jak za mnou křičí Gustav, ale já se nechci zastavit, nechci s nima mluvit…
"Sisi???" dívá se Gustav zmateně na Sisi…"Myslím, že vím kam šla" odpoví mu…
Sedím na kraji té krásné skalky, kam jsme vždycky se Sisi chodívaly, když nám bylo nejhůř =))) právě byl podvečer…Slunce zapadalo, bylo to krásné…
"Miky???" ozve se za mnou…"Gustave?? Jak jsi mě našel…aha Sisi, že ano…"…"Jo, řekla mi kde budeš" přisedl si a objal mě..."Promiň Gustave, já…já nevěděla co mám dělat…nemohla jsem ti do očí říct, že je konec…neměla jsem sílu…miluju tě"…zadívám se mu do těch jeho nádherných očí a políbím ho…"Já vím Miky…ale už mi to nikdy nedělej…prosím tě"…bylo mi strašně krásně…jsem zase doma a s Gustavem…byl to nádherný pocit…"Miluju tě Miky" šeptá mi do ouška a pomalu mě pokládá na zem…zašne mě svlékat a….no, já to radši nebudu popisovat…ono to stejně nebylo tak dokonalý…ta zem byla děsně tvrdá a navíc si zkuste ležet nahatí v 11 hodin večer někde na sklace…ráno jsem se probudila celá polámaná, třepala se zimou a když jsem se podívala na Gustava myslela jsem že umrznul, páč se vůbec nehýbal...
No nějak jsme se z té země posbírali a šlapali zpátky k Sisi…no…vypadalo to tam jak po náletu bomb…na zemi byly rozsypané brambůrky, rozlité víno…v obýváku jsem narazila na nahatého Georga…ještě že byl pod peřinou, teda skoro…a ležela tam…Marcela??? Vykulila jsem bulvy…Marcela byla jedna holka od nás ze školy, jediná odtamtud byla celkem v pohodě…v pokoji jsem pak narazila na Sisi a…Billa??? Tak se přece jenom holka rozhejbala…Ale kde je Tom?? No snad ho cestou někde potkám…S Gustavem uděláme snídani a pěkně velké množství kávy =)))
Sisi se probudila jako první…"Aaaa dobré ránko přeju…jste tu včera pěkně vyváděli" rýpnu si do ní a myslím si, jak jsem ji skvěle setřela…"No hlavně že ty jsi spala s Gustavem venku, že??" odsekne a jde na záchod….no tak tohle mi nevyšlo…"No a co Georg??" zeptám se jí…"No coby…včera přišla Marcela, chtěla mě přivítat a narazila tu na něho…heh láska na první pohled" ušklíbla se…"A co Tom??" pokračuju ve výslechu…"Mno, o všem jsme si popovídali a pochopil to…ale kde je teď??"…"Ty nevíš kde je?? Já myslela že…" "Holky??" vyruší nás z rozhovoru Gustav…"Čtu: Lidi, jel jsem zpátky do Německa, včera jsem zavolal Jessice a…no..ona mě pořád miluje…je skvělá…uvidíme se tady zdarec!" četl nám Gustav zprávu, co nám tu Tom nechal…"On odjel?? On…on odjel?? Ani se nerozloučil??" kulí bulvy Sisi…pak jen pokrčí rameny a jde probudit Billa…my jdem nějak šetrně probrat Georga…posnídali jsem a dali se do úklidu dřív než dojde babi, bo kdyby tohle uviděla, myslím, že by to špatně nesla…

Zkouška života 1

30. srpna 2006 v 6:00 | Violka |  *FF-Zkouška života
Zkouška života… 1
Bill Kaulitz sebou plácl na sedadlo letadla a otevřel časopis. Stranu s rozhovorem jeho skupiny si ani neprohlédl, neměl na to náladu. Vlastně neměl náladu číst nic. Dneska toho už bylo moc. Ráno let do Prahy, pak vyřizování v šíleném tempu, pár hysterických fans a teď cesta zpět. Tohle si ale vůbec nebral, strašně ho mrzelo, že musel lhát Tomovi. Ale přece mu nemohl říct, že pro něj jed zařídit překvapení!
Bill už chtěl jásat, že vedle něj nikdo nebude sedět, ale na poslední chvíli přiběhla roztržitě vyhlížející dívka. Pěkně z vysoka sebou hodila na sedačku a začala přežvykovat. "No… tohle asi nebude žádná princezna…" pomyslel si Bill. Přesto mu byla hodně sympatická. Rozhodl se, že s ní zkusí hodit řeč… Zrovna vytáhla z báglu MP3, takže byl nejvyšší čas…
"Ahoj! Co posloucháš?" zkusil navázat řeč.
"Ale… všechno možný, hip-hop, tvrdší muziku… Ale hlavně Tokio Hotel." Odvětí ta holka a teprve ted se na něj podívá. "Ty vole, ty jsi Billovi strašně podobný! Akorát jsem si nikdy nevšimla, že by Bill měl uprostřed nosu mega uhra…"
Bill si rychle zakryje nos. "No.. Víš, já totiž jsem Bill Kaulitz." A rychle odfičí na hajzly. Musí se toho hned zbavit! Co kdyby ho někdo vyfotil? Už viděl tu titulní stranu… Po asi 10 minutách vyleze s pěknou vrstvou make-upu. Posune čepku více do čela a zkontroluje muší brýle. Nestojí o to, aby ho někdo poznal. Myslel, že jeho maskování je dokonalé, ale ta holka ho nějak prokoukla…
Vrátí se zpátky na své sedadlo. Jeho spolucestující poslouchá MP3, jako by se nechumelilo. Na tohle Bill není připraven. Je zvyklý na to, že když se někdo dozví, kdo je, tak je z toho na pokraji zhroucení, ještě k tomu fans! Holka vypne MP3 a usměje se na něj…
"Ty pičo, to bych teda nečekala, že tady potkám zrovna tebe! Mazec! Jsme z toho hotová…" Bill ji prozkoumal pohledem. Ta holka vůbec nevypadala překvapená, natož "hotová"…
"A jak se vlastně jmenuješ?" napadlo Billa.
"Viol…" ušklíbne se. "A co ty si vůbec dělal v té naší díře? Pokud vím, tak si nikde neměl rozhovor nebo něco takového…"
"Hm... Musel jsme něco zařídit. Je to tajný… Ty jsi Češka?! Já myslel, že si tam byla taky jen na výletě. Mluvíš slušně německy… A co tě táhne k nám?" je Bill zvědavý.
"No… Letím nedobrovolně," převrátí oči Viola.
"Už máš něco v plánu?" zeptá se Bill.
"Nic konkrétního. Vystresovat bábu, skočit na pár konzíků, pořádně zapařit... Máti si myslí, že od babči přijedu ve volánkových šatech s mašlí ve vlasech, ale to se plete…" odpoví lhostejně Viol.
"A co si provedla?" zajímá se Bill.
"Právě že nic. Máti je hysterická kráva… Ale radši hoďme jiný téma…" usměje se na Billa.
Po přistání letadla si jdou spolu ještě sednout do kavárny. Pořád se gebají. Což je zvláštní, protože za poslední dva roky se Viol skoro vůbec nesmála. Možná tak matce. Začala ji nesnášet. Máti měla pořád komplex z ní udělat hodnou holčičku, ale čím se o to snažila víc, Viol se tomu víc vzdalovala. Viola začala policajty používat jako taxík, domů chodila jen jíst, nebo pro peníze a máti musela několikrát týdně platit pokuty. Pak se její matka, už na pokraji nervového zhroucení, rozhodla, Violu poslat k babče do Německa.
Najednou se Viola začne divně ošívat. Vezme bágl, omluví se a jde na hajzly… Potřebuje další dávku…
To be continued…