TokioHotel - official profile

Červenec 2006

Soltau 23.7.2006 - I.

31. července 2006 v 18:02 | Miky |  Konzerte 2006

Šílená???Jak kdy...6

31. července 2006 v 6:00 | Zuza |  FF-Šílená??Jak kdy!
Já sem za chvilku usnula,ani nevim jak…probudil mě ale něčí hovor…Podle hlasu sem poznala Billa a…paní Kaulitzovou.,,Bille ona se ještě neuzdravila???´´
,,No víš mami my dva spolu…No chodíme….´´
,,Ty máš holku???To teda čumim…Po tom co si se rozešel s Inou si říkal že…´´
,,kašlu na to co sem říkal…..´´
,,Tak se hned nerozčiluj..:A už je zdravá???´´
,,Jo je….´´
,,Tak proč je ještě tady???´´
,,No neska…To nějak…ehm no….´´koktal Bill a nevěděl co má říct
,,neska jí zabili kámoše…´´vykřiknul Tom,kterej poslouchal za dveřma.,,Ty seš idiot brácha…´´vyjel po něm Bill.,,Soráč…´´sklapnul Tom a vyprovodil se ze dveří.,,Bille tohle mi musíš nějak vysvětlit….´´dožadovala se paní Kaulitzová.,,No prostě Sisi měla kámoše v česku a …Jeden z nich ji chtěl odvíst zpátky do česka,ale ona nechtěla tak se jí jeden z tý party zastal….My sme pak spolu byli u vody a tam zabili toho co se jí zastával…´´vyklopil to Bill,ale nevim jestli to paní Kaulitzová pochopila…,,Bille tý holky je mi opravdu líto,ale…Prostě nechci aby ste se s ní stýkali….Ani ty ani Tom…´´řekla paní Kaulitzová přísně.,,Promiň mami,ale tohle já nemůžu….Já ji miluju a budu s ní,ať se ti to líbí nebo ne…´´odporoval Bill.,,Bille zabili jí kámoše a já nechci vidět jak z tebe bude cedník.Řekla sem ne a hotovo…´´stála si za svým paní Kaulitzová a práskla dveřma.Bill si sednul ke mně na postel.,,Bille tvoje mamka má pravdu.´´řekla sem.,,ty nespíš??´´zeptal se Bill s nejistotou.,,Ne….Už ne…´´řekla sem a otočila se k němu.,,Co si slyšela???´´ptal se dál.,,Všechno…Musim s tvojí mámou souhlasit Bille.Taky bych tě nerada viděla umírat….Chci aby si byl v bezpečí a to se mnou nejseš….´´řekla sem a pozorovala Billův zděšenej výraz.,,To ne…To mi nemůžeš udělat.Já tě potřebuju….Sisi my to zvládneme když budem spolu…´´přesvědčoval mě Bill,ale na to sem ho měla až moc ráda,než abych byla s ním a riskovala že se mu něco stane.,,Bille pochop to…musíme tomu dát čas.Ani pro mě to není jednoduchý,ale nemůžeme teď bejt spolu…Nejde to….´´řekla sem,ale cejtila sem to jinak.,,Si prosim tě…´´žadonil Bill.,,Už musim jít…´´řekla sem a začala se oblíkat.,,Sisi zůstaň tady…Sem nepřijdou,budeme spolu a nikdo o tom nebude vědět…´´navrhoval Bill.Byl to dobrej nápad,ale byl tady problém.Problém s názvem Simone Kaulitz.,,Ale tvoje máma….´´
,,Kašlu na moji mámu….Je to můj život a je moje věc s kým chci bejt.Ona mi do toho kecat nebude….´´
,,to neříkej….Ona by s tím nesouhlasila a já chápu že se o tebe bojí…´´
,,Sisi vykašli se na mojí mámu….Já tě miluju a chci tě mít u sebe…´´
,,Já tebe taky,ale věř mi,že to nejde….Dej tomu čas,až se to vyřeší tak…´´
,,Až se to vyřeší???Sisi oni mi tě odvezou a co pak???Já tě nenechám odejít…nejsem blázen…´´
,,Bille neblbni,uvidíme se přece ve škole…..´´
,,Ve škole,ve škole….Ale to je přece úplně něco jinýho než když sme sami…´´
,,Musim jít,ahoj…´´rozloučila sem se s ním a šla domů,teda k Samanthě.
,,Kde pak máš toho zmalovanýho ufňukance???´´ozvalo se za mnou.,,nech mě bejt Spiku.´´
,,Tak to ne malá,kvůli tobě a tomu hajzlíkoj umřel Mik,to je ti jedno????´´
,,Tak kvůli mně???To Shark ho zabil,Mik to udělal protože chtěl,abych byla šťastná a chtěl abych byla s Billem,tak proč mě nenecháte napokoji???´´
,,Jo tak ty chceš bejt s DeBillem???oooo tak pardon…Na to zapomeň malá…Ty seš naše a ne nějakýho německýho parchanta.Podívej se co z tebe udělal.Citlivku.tohle přece nechceš,ty seš náš Prcek…´´
,,Co ze mě udělal???Nic,jenom mi otevřel oči….A sem ráda že to udělal.Co by ze mě bylo kdybych byla jenom mezi váma.Udělala sem chybu,když sem před mikem mlčela.Měla sem mu to říct už dávno a nemuselo to dojít tak daleko….Já už nechci bejt to co dřív.Mám supa kámošku a kluka,kterej pro mě znamená moc…´´
,,Sakra podívej se co to kecáš???jak kámošku???ty se bavíš s holkama???Si lesba??´´
,,Proto že se bavim s holkou nemusim bejt lesba ty kryple.Já už nejsem Prcek.změnila sem se…Dřív sem byla zatrpklá tlama,která pohrdala všema klukama,ale jenom do tý doby než sem potkala Billa.ten mi ukázal že život není jenom o tom jak ničit svět a sny druhým,jako sme to dělali u nás.Nechci se do česka vrátit.Tady je můj svět,vedle Billa.´´
,,Seš si jistá???´´
,,Sem,tak jako nikdy…´´
,,Vidim že nemá cenu tě dál přesvědčovat…Tak hodně štěstí…´´řekl Spike falešným hlasem,kterej jasně říkal JEŠTĚ SE UVIDÍME.Ale tak že z našeho dalšího setkání neodejdem oba.Bylo mi jasný že ani on ani Shark a Classerem to nevzdaj.Mohla sem je čekat kdekoliv,třeba v koupelně.Věděla sem že využijou každou příležitost odvést mě zpátky do česka nebo udělat něco Billovi.Ale proč mě tak moc chtěj???Co sem udělala???Proč mě nenechaj napokoji???

Vášeň 4

31. července 2006 v 6:00 | Dania |  FF-Vášeň
Rozevřela jsem svůj notebook ( dále už jen noťas J) a chtěla ještě jednou zkontrolovat program na zítřek. Během cesty jsem s ním chtěla kluky blíže seznámit.
OK, všechno sedí a dokonce ještě máme mezi jednotlivými akcemi čas na občerstvení a jak znám kluky, tak ještě na úpravu garderoby.
Pohodlně jsem se usadila do sedačky, vyzula botky a nohy skrčila pod sebe. Sundala sáčko a opřela hlavu o opěradlo. Zavřela oči a nechala se kolébat jízdou. Bylo to celkem příjemné, klimatizace pouštěla chladný vzduch a já děkovala bohu za ten luxus. Ještě když venku bylo jako v peci.
Na sebe jsem si vzala pohodlné jeansy, lehce odrbané a seprané, lehké bavlněné tričko bez rukávů světlounce růžové barvy, vlasy sepla na temeni co copu. Prostě pohodlíčko. Zkuste se 3 hodiny tísnit v nějakých super sexy hadříkách. Ani by to nemělo smysl. Pro koho bych se tak sexy oblíkala? Pokud vás napadnou TH, tak se pletete. Připadala bych si jako pedofil. Možná si říkáte, že 7letý rozdíl není až tak moc, ale nějak mi to připadalo nepřirozené. Přece jenom je znám už rok a během té doby jsem s nimi trávila většinu času. Prostě mi připadají jako sourozenci. I když pár žhavých snů už se mi taky zdálo J, ale to radši neřešte. A pokud byste náhodou chtěli vědět, kdo v nich hrál se mnou hlavní roli, tak ……… to si nechám pro sebe J.
Možná se divíte, proč nemám nějakého přítele a většinu svého času věnuji klukům mezi 16 a 19 lety, ale já prostě nějak na chlapy nemám štěstí. Pár už jich v mém životě bylo, ale jak pořád Bill říká, že čeká na pravou lásku, tak tu jsem ještě nepotkala. Často to vypadalo nadějně, ale buď se z dotyčného vyklubal hajzl, který mnohoženství považoval za přirozenou věc, nebo se nakonec ukázalo, že moje peníze má radši než mě. Aby jste si nemysleli, že mám doma pod polštářem miliony, to rozhodně ne, ale chudá jako kostelní myš taky nejsem.
Jednoduše jsem na všechny chlapy zanevřela, alespoň na nějaký čas. Myslím, že už bylo toho o mě dost.
I když přemýšlím nad dneškem a zítřkem, stále vnímám zvuky které jsou jako zvuková kulisa. Tomův přidušený smích, Gustavovo požďuchování, občasný tichý poryv hudby z Billova iPodu, zašustění papíru, jak Georga obrací stránku. Všechny tyhle zvuky jsem v podvědomí stále vnímala.
Sedím, oči zavřené, klimatizace mi fouká přímo do obličeje a já se v tom chladném vzduchu s potěšením koupu. Je to slast. Lehce pootevřu ústa a olíznu si rty. Klimatizace vysušuje. Ale to nevadí, momentálně jenom vnímám příjemný chladný vzduch který mi ovívá obličej a občas i dekolt. Nechala jsem se tím tak unést, že jsem zapomněla kde jsem. Z pootevřených rtů mi vyšel vzdych. Kdyby jenom vzdych, to by se snad v tom lehkém hluku autobusu ztratilo. Já jsem však lehce zasténala.
Najednou jsem si však uvědomila, že už delší dobu neslyším ani Tomův smích, dokonce ani Georgovi knihu. Jen stále byl slyšet Bill a jeho music. Lehce jsem se zarazila o najednou mi došlo co se asi děje. Ježíši, to je zase trapas. Doufám, že to není to co si myslím. Pomalu otevřu oči a rozhlídnu se po tom obytném koutku. První se můj pohled zastavil na Tomovi, seděl tam s pootevřenými ústy a koukal na mě s vyvalenýma očima. Vypadal jako by se právě chystal spolknout jeho oblíbenou pochoutku. S lehkým zděšením jsem se posunula s pohledem asi o půl metru vedle. Totiž na Gustava. Ten se jenom poťouchle usmíval a lehce se červenal. V duchu si říkám: 'Ježíši, proč se červená, to spíš já bych měla být rudá až na prdeli.'
Potom se ještě kouknu na Georga: Ve tváři má šibalský úsměv a v očích mu poskakovaly ďábelské plamínky. Najednou jsem se bála otočit opačným směrem. Tam totiž seděl Bill. Asi už vám došlo, že mi k srdci přirostl tak nějak nejvíc ze všech. Prostě je to takovej občas nabručenej, občas nesnesitelně optimistickém člověk. Ale vždy je extrémně roztomilej. A taky prudce sexy. A když říkám prudce, tak myslím skutečně PRUDCE.
Pomalu jsem se otočila a koukla na něj. Díval se na mě a v jeho očích byl nedefinovatelný výraz.
By Dania

Omlouvám se mocinky =/

31. července 2006 v 6:00 | Miky |  O tomto blogu
Holla lidišky, jak víte, minulý týden u mě byla sestřenka, tak jsem blogís trochu zanedbávala. Měla jsem v plánu, že už to bue všechno v normálu, ale dneska jedu zase já za sestřenkou do Otrokovic =/ takže na blogísku zase mocinky dělat nebudu =/ určitě se přijdu sem tam juknout, co tu píšete, ale nebude to moc často, chápete, že tam nebudu moc být u kompu porád, ještě by si mysleli, že jsem nějaký komp maniak (to sice jsem ale psssst!)...jinak povídky tu budou pořád...pokračování povídek mi stále pište na můj email, páč holky ještě nedojely...Bohužel dobu návratu ještě nevím, ale určitě to bude ještě tento týden a pak už snad bude všechno při starým =))
Tak díky mocinky, užívejte prázdnin....
Čest Tokio Hotel s pozdravem Miky...

!!!4.kolo soutěže o nej povídku!!!

31. července 2006 v 6:00 | Miky |  O tomto blogu
Tak 4. kolo soutěže =)))
Výsledky 3.kola:
  1. místo - Co je nejmocnější??? - od Zuzy (15 hlasů)
  2. místo - Ta tchýně - od Nikusky (8 hlasů)
  3. místo - Osud - od Káti (2 hlasy)
  4. místo - Díky tati - od Aneth (2 hlasy)
  5. místo - Střetnutí - od Janiczky (1 hlas)
Díky a hlasujte dál =)))

neštěstí přineslo i štěstí 8

31. července 2006 v 6:00 | Nikol |  FF-Neštěstí přinelo i štěstí
No jak ráda bych kdyby to byl Bill.Ale nebyl.Předemnou stál starej chlap a říkal že je od policie at se zklidníme že si sousedi stěžujou."No to určitě"řekla sem na hlas že se za mnou ten chlap otočil a podíval se na mě výhrůžým pohledem.No nějak sme to ukecali a ten policajt odešel.Všichni se začali gebit.No nedali sme a dál pokračovali v párty.Šli sme tedy tancovat.Tentokrát to byl už Bill kdo mi zatukal na rameno jestli du tancovat.Já ho držela kolem krku hlavu na rameni(sme poměrně stejně velký) a on mě za zadek.Dívala jsem se kolem sebe a viděla Petru a Toma jak se líbáj.No co at sou štastný.Tancovali sme ,pili a zase tancovali.No a potom sem usnula.

Ráno sem se zbudila v posteli.Mam uplný vokno.Zkoušim si na něco vzpomenout ale pamatuju si jenom tohle"Byly jsme na koncertě tokio hotel víc nic.Chci se protáhnout ale o něco se zachytim nebo spíš o někoho.Pomalu se otočim a tam leží Gustav.Promnu si oči jestli vidim dobře.On tam pořád leží.To teda musela bejt noc.Jediné moje panikaření zaženu tim že sem s nim nemohla spát když je oblečenej a já taky.

Chci vstat ale bolí mě hlava.Neměla sem vstávat řikám si když sedim na zemi.On dole u posteli spal Bill.No já ho jaksi přehlídla a spadla na zem.Toho probudilo a já mu koukala přímo do oči.Začala sem se mu omlouvat ale naše rty se přibližovaly čím dál tím blíž k sobě.Zase sem cejtila to šimrání.A kdybych ted stála tak sem zase na zemi jak se mi podlamujou nohy.Je ten tak hezky voní.Ty vole já sem se snad zamilovala!!!ne blbost navíc je slavnej tak proč bych zrovna já ale to už naše rty byly blízko tak 3mm .Letmo sme se dotkly protože do pokoje nebo co to bylo vběhla Petra že musíme jít do školy.

"No jo ty vole 8:03 to nestihnem ."Ty vo co si dělala při tý hodině když učitelka řikala že máme od devítí"ehm..no..já..nevim".Dělej makáme domů pro věci."jo jasně už du" Běžíme po schodech dolů a než zabouchneme zařveme ahoj kluci.To je všechny probudí.Mezitím mi běžíme jak můžeme 8:17 dobrý sme doma.Převlíknem se ,namalujem hodíme tašku na záda a už mažeme

Mezitím u kluků:

"Čau bracha kde sou holky?"no oni museli do školy"aha to je škoda"V tom Tomovi zavolá manažer."JEŠTĚ TÝDEN DOBŘE."A típne to

U nas:

S Petrou už sme u školy ale já se prudce zastavim protože něco vidim.

SISI A MIKY 8

31. července 2006 v 6:00 | Zuza |  FF-Sisi a Miky
,,Co to mektáš???´´vyjela sem na toho blbečka co mi skřehotal do ucha.,,Hmmm měl si pravdu Bille,není normální….´´ozval se znova.,,Hele nevim kdo seš,ale je mi…´´zarazila sem se,protože sem se uráčila rozsvítit mini baterie v očičkách.Zablikám očkama a nevim jestli se mi to zdá,nebo jestli sem ještě pořád mimo,ale přiblble čumim do xichtíku Toma Kaulitze.,,Teda teď už vim kdo seš,ale budit mě v tuhle nelidskou hodinu není normální…´´vyjela sem na něj znova.Pak mi teda na mobilu ukázal čas.,,Ups…´´vydala sem ze sebe,když sem viděla 13.05….,,no nic,ale co tady dělám???´´ptala sem se,páč mi bylo divný že ležim v posteli Kaulitzů….,,Že bych se tak vožrala a měla taký vokno???´´říkala sem si v duchu.,,no spala si s náma…´´řekl Bill,kterýho sem si všimla až teď.Oba se hned rozchechtali.Mě to ale moc vtipný nepřišlo.,,hmmm to je sice hezký,ale já už musim….´´řekla sem,vstala z postele a soukala se do mejch kalhot.Oba na mě zírali s otevřenou pusou.,,Co je???ušlo mi něco???´´zeptala sem se pro jistotu,protože ty dva se tvářili nějak překvapeně,ale byli kláááásný.,,Seš v pohodě???´´zeptal se nevěřícně Bill.
,,Jo…Jo sem proč bych neměla??´´
,,Máš zlomený dvě žebra a otřes mozku….´´
,,To je možný…Ono by to nebylo poprvý…´´
,,tak a kam teď deš??´´
,,No k sobě na pokoj,kam jinam…´´
,,nejdeš,tady budeš,ještě sme ti ani nepoděkovali za to jak si nám zachránila krček…´´řekl Tom a mě konečně začalo svítat.
,,to nic nebylo…´´řekla sem a už sem se hrnula ke dveřím.
,,Zpátky,říkám že budeš tady…´´táhnul mě Bill zpátky k posteli,ale já mám krapet větší sílu než on.,,Tome nestůj tam jak idiot a poď mi pomoct….´´vřísknul Bill.No byli dva no…Prostě mě dotáhli k posteli a já sem si neochotně lehla.,,Dojdu pro něco k jídlu…´´nabídnul se Tom a já zůstala s Billem v jejich pokoji.,,Můžeš mi říct proč ses chtěla nechat zabít???´´ptal se Bil,kterej mě držel,aby mě zas nenapadlo zdrhnout.Musim říct,že mi to ani nevadilo =))).,,Já sem se nechtěla nechat zabít,ale kdybych tam jenom stála a čuměla,tak by ty hysterky zabili vás…´´řekla sem.,,Díky…´´zašeptal Bill.,,Nemáš za co…Bych to udělala znova…Ale ty mi řekni jak to že sem tady….´´doprošovala sem se nějakýho srozumitelnýho argumentu.,,No my sme se dostali do hotelu,ale ty holky tam do tebe začali kopat a tak,tak sme pro tebe poslali ochranku a vzali tě k nám do pokoje.Pak sem přišel ještě doktor no a dál to znáš….´´odříkal mi to Bill.,,tak se mi zdá,že bych měla spíš poděkovat já vám….´´řekla sem a naklonila se k Billovi že mu dám pusu.Ten se nebránil a blížil se ke mně.,,Ale nebudeme sentimentální že jo…´´řekla sem když sme byli skoro u sebe….V duchu sem chytala strašný výtlemy.,,já sem ale svině…´´říkala sem si.Bill vypadal překvapeně a zklamaně zároveň.Dala sem mu teda obyčejnou pusu,aby si z toho nic nedělal.Pak mi to ale došlo.,,ty krávo co si to udělala???Dyť ses mohla líbat s Billem.Bože ty seš ale tlama…´´nadávala sem si,ale taky sem si říkala že by to bylo blbý znova se k němu naklánět.By si myslel že z něj mám akorát prdel…tak sem to radši nepokoušela.
.Za chvíli se přiřítil Tom s plnou náručí jídla a za ním cupital Georg s Gustaven.Navzájem sme se představili a bla bla bla….Georg je teda docela ukecanej,ale Gustav jenom mlčel a lhostejně si psal smsku.,,Gusťo to si píšeš sw tou z toho koncertu???´´ptal se zvědavě Bill.,,Jo a vadí ti to???´´vyjel na něj podrážděně Gustav a odešel.,,Co je???´´ptala sem se abych něco zjistila…Miky by byla strašně ráda,kdyby byla na mým místě.,,No sem prostě na koncertě hodil Gustavovo tričko do publika a chytla ho nějaká holka.Pak mě Gustav chtěl zabít,ale přerušila ho ta holka,která to celý pozorovala a to tričko mu pak vrátila…Se spolu nějak zakecali…No a teď to vidíš….´´vysvětloval Bill,ale mě bylo líto toho že Gustav si našel nějakou holku a Miky nic….

Konec Soutěže o nej blogís

30. července 2006 v 6:00 | Miky |  O tomto blogu
Holla lidišky...tak je tu konec soutěže o nejlepší blog about Tokio Hotel...
Jsme na nádherném 3. místě a všem, upe všem, co nám dali hlasy strašně mociky děkujeme =))) Tady je odkázek...

neštěstí přineslo i štěstí 7

30. července 2006 v 6:00 | Nikol |  FF-Neštěstí přinelo i štěstí
"něvidělas mojí kašenku?"ptá se mně Petra. Ted se začnu gebit já a odtáhnu si Petru na zahradu kde je bazén a hafo lidí."No kam si zmizela? Já sem te hledala všude v hale a pak v tom davu faninek aby tě někdo třeba neunesl nebo tak něco.Pak si řeknu že si šla domů ale doma nikdo.Zkoušim se ti zavolat a nic. Kam si z drhla?"dokončim svojí řeč a čekam."No ty si někam odešla. Po koncertě sem šla na autogramiádu a ty nikde.Tak sem šla aspon pro autogram.A tam mi napsal Tom vzkaz at du do hali že tam příde.Seznámil mě s klukama a pak mě pozvali na party.Ale Bill byl nějakej smutnej.No s Tomem sme trochu pili a zbytek znáš"řekla."A jak víš že sem zrovna tady?"No někdo mi zavolal že seš tady.Ale určitě to byl němec protože tak mluvil."Já vim Bill mi hlídá kabelku tak asi on"Povídali jsme si a zrovna šli okolo bazénu.No a já tam omylem schodila Petru(samo že naschvál heh)no jenže nevim ani kde se vzal za mnou Tom a už sem tam byla taky.No skvělí mokrá až za ušima.

Nevim kdo potom spad do vody ale byl tam už i Georg,Gustav,Tom ti kluci co byly v kuchyni a asi pět holek.No všichni už vylezli krom mě .Najednou se ke mně blížila velká postava,vlasy rozcuchaný,ale taky krásně,oříškové oči.Jo je to Bill a de k tomu bazénu.Když je u něj podává mi ruky. Chci se jí chytnout ale v tu chvíli je Bill v bazénu jako já.No on nás Tomíšek ho tam schodil.

U Bill

"ty debile jeden. Seš normální?blbečku"křičim na něj ale on i s tou holkou Petrou se geběj. Podívám se vedle sebe a tam je ta holka.Ty vole ta je fakt hezká a ty její oči. Má je takový jasně modrý.Asi by sem se měl představit je tady divný ticho."Ahoj já jsem Bill" já Nikola"¨podáme si ruku vznikne takový napetí "hezký jméno "díky a pořád jí držim za ruku pak se vzpamatujem a pustíme se

U Mně

ty vole mě se představil Bill. Bill Kaulitz z Tokio Hotel."Nechtěl by si jít už s toho bazénu je mi zima?"jo ja-sně k d-yž chce-š " začne asi je mu taky zima. Deme (teda plaveme )ke schůdkům.Bill leze jako první a já za nim.Přiběhne ke mně zbytek Tokiáků a Petra.Z tokiákama se seznámim a kecáme už máme i trochu upito všichni(i já s Billem stal se zázrak).Někdy ucítim na sobě Billův pohled.Ted když to udělal znova nevydržela sem to a musela se podívat.Naše pohledy se střetly a já myslela že upadnu.V podbříšku sem cejtila takový šimrání.Snad sem se nezamilovala?Ne! nebo jo?To sem si řikala"Na jak dlouho ste tady kluci?"No zítra odjíždíme"Podívá se smutně Tom na Petru."No tak si to užijem času dost" chtěla sem je povzbudit a povedlo se mi to

Najednou začal hrát ploužák.Petra šla tancovat s Tomem,Gusta s holkou co byla taky v tom bazénu.Taková černovláska ale byla sympatická.Georg ten šel s nějakou zrzkou.A já na všechny koukala.Najednou mi někdo zaklepal na rameno.A byl to......

PS: holky zkuste si tipnout

Vášeň 3

30. července 2006 v 6:00 | Dania |  FF-Vášeň
Ty dva týdny před začátkem tour utekly jako voda, kluci už na ten nešťastný incident zapomněli a než jsem se nadála už tu byl den odjezdu. Pro informaci první koncert se konal ve Frankfurtu. Jelikož kluci neradi stíhali vše na poslední chvíli, rozhodli jsme se ve Frankfurtu strávit noc a další den se konaly potřebné soundchecky, a rozhovory. Večer samozřejmě samotný koncert. Zpět na hotel a ráno do dalšího města. Měli jsme tak naplánováno asi 30 zastávek, kdy asi v polovině tour se uskuteční promo akce na podporu nového klipu spojená s předáváním cen. Jak říkám, náročné léto. Proto je jasné, že tourbus je celkem velký a pohodlný místo. Taky v něm budeme trávit valnou část turné.
Měli jsme kluky vyzvednout doma, v Loitsche, chtěli pobýt nějaký čas s rodinami, přece jenom se nějaký čas vůbec neuvidí.
Zkontrolovala jsem všechny dokumenty, ujistila se, že můj notebook je na svém místě, zavazadla jak by smet, nastoupila, sedla k řidiči a vydali jsme se na cestu. Z Magdeburgu do Loitsche to bylo něco kolem 15 minut, tak jsem zavolala Billovi, že tam za chvilku jsem ať se připraví. Potom ještě telefonáty Gustavovi a Georgovi a jenom jsem položila telefon už jsme přijížděli k domu Kaulitzových.
Cesta do Frankfurtu měla trvat něco kolem 2 až 3 hodin, tak jsem doufala, že se cesta obejde bez vážnějších komplikací, protože dálnice D55, po které jsme měli jet byla známa svými častými dopravními nehodami, či zhoršenou průjezdností.
Jak jinak, na dvojčata Kaulitzovy se muselo ještě čekat, protože Bill zapomněl nějaké svoje nepostradatelné kousky oblečení a Tom měl problémy s tím kterou Kšiltovku nechat doma, protože vláčet sebou celý jeho šatník, který čítal asi 50 kšiltovek jsem mu zatrhla. No uznejte, koncertů je 30, tak maximálně 30 čepic. A to si myslím, že i tak jsem byla velmi, velmi velkorysá. No, ale to je fuk. Asi za 50 minut jsme se všemi zavazadly Kaulitz twins seděli v buse a směřovali k další zastávce.
Na řadě byl Gustav. Doufám, že Gusta je už aspoň zbalenej, když jedeme pozdě a nebude tak zdržovat, jako Bill s Tomem. Možná si říkáte, že jsem na ně jako pes, ale oni vážně, a tím myslím skutečně vážně, potřebují pevnou ruku. A jelikož harmonogram se musí dodržovat, tak je vám jasné proč všude jezdíme alespoň o den dřív, protože jinak by si kapela Tokio Hotel brzy vydobyla reputaci těch, co všude a za všech okolností chodí pozdě. A to si myslím, že by faninky asi těžko snášely. No faninky možná ještě jo, ale novináři, producenti, režiséři a spol. asi už hůře.
Nebudu to zdržovat, nabrali jsme Gustava, posléze i Georga, a v pevné víře, že máme všechno a nic nám nechybí jsme se vydali na cestu.
Koukla jsem se na hodinky, bylo 14:26 a já v hlavě počítala že když všechno půjde dobře, mohli bychom do Frankfurtu dorazit kolem půl šesté. Než se domotáme až do hotelu, tak bude půl sedmé a pak ubytovat atd. Byla jsem s managementem hotelu domluvená, že na 20:00 nám nachystají menší večeři.
Seděli jsme v obytné části busu, na pohodlných sedačkách, Tom s Gustavem blbli, něčemu se pořád chechtali, pošťuchovali se a pořád něco šeptali. No prostě dvojka k pohledání. Bill měl kšiltovku naraženou hluboko do čela, takže mu zakrývala polovinu obličeje, v uších svůj iPod a nepřítomně pokyvoval hlavou. A Georg si četl nějakou knihu. Nedivím se, že každou chvilku nepřítomně hleděl z okna, protože povinná školní četba není nikdy moc záživná. Ale musela jsem ho pochválit, alespoň jeden z členů bandu se věnoval škole. I když dvojčata nikdy neměla problémy se známkami, přece jenom by si mohli vzít z Georga příklad. Ale co, nejsem jejich matka, tak mi je po tom velký h****.
By Dania

SISI A MIKY 7

30. července 2006 v 6:00 | Miky |  FF-Sisi a Miky
"Ty vogo, to jako fakt?? A já??? A fakt můžu?? Jít za váme??" nevěřila jsem svým uším…
"Tak jestli nechceš, já tě nenutím" řekl Gutav
"Neee to neeee to je f pohodě…"
Bez sebemenšího přemýšlení jsem šla…v zákulisí to byl fakt mazeček…už jsem si připadala jako známá hvězda, až na to že pořádně neumím ani jednu notu =)))
"Ahoj" odpověděli kluci
"Ahoj…já jsem Miky"
Kluci se mi též představili, i když nevím proč =/ asi zvyk
Musím uznat, že s nima byla fakt prdel…hlavně s Georgem…ty jeho ftípky neměly chybu…
"Mno nic..já jsem pro dnešek zcela vyčerpán mou velkou slovní zásobou a musím se nyní uchýlit ke spánku" řekl Georg
"No my jdem taky…zítra máme zkoušet už brzo ráno, koncertujeme totiž už ve 3 odpoledne…tak abychom se připravili" dodal Tom
"Jo jasně kluci, já už taky povalím ať babi nemá blbé kecy"
Rozloučila jsem se a Gustava si nechala na konec…."Tak achuj Gusti, třebas se ještě někdy uvidíme, i když to nevidím moc dobře"
"Proč myslíš??" zeptá se Gustík
"Mno proč…asi těžko na mě budete mít čas…ale to je jedno…třeba někdy, tak se měj"
Neudržela jsem se a dala mu pusu…ale jako pusu ne abyste si mysleli kdo ví co…ale zpět k příběhu dala jsem mu pusu a v tom jsem neměla sílu se na něho podívat, připadalo mi to dost trapný…otočila jsem se a šla…
"Miky?? Počkej" řekl Gustík
Zastavila jsem se…přišel ke mně, vzal mi ruku a něco mi na ni psal…
Bylo to telefonní číslo…"Díky pa" řekla jsem a šla………
"Ahoj Miky, jak bylo?? Ptá se babi
"Jo f poho..doboru" stručně jsem babi dnešek popsala a šla si lehnout…
Celou noc jsem si muselo přehrávat to, co se stalo =/
"Já jsem ale blbá, proč jsem mu tu pusu dala" pak jsem si vzpomněla na to číslo…
"Mám mu napsat, nemám??
Nakonec jsem vzala mobil: AHOJ GUSTI, PROMIN ZA TEN DNESEK, JA OBCAS NEVIM CO DELAM =/ JINAK DIKY ZA KRASNY DEN DOBROU…PA MIKY
………………….
Po 5 dnech
Probudím se pěkně pozdě, ale s dobrou náladou, což u mě není normální =)))
Zkontroluju mobil…nepřijatá zpráva…
AHOJ MIKY, JAK SE MAS? DLOUHO JSI MI NENAPSALA, CO PORAD DELAS? PA SISI….
"Jejda, já úplně zapomněla na Sisi…"
CHUJIK SISI, MAM SE DOBŘE…CO TY??? JE DOMA NĚCO NOVEHO?? TADY….mam ji napsat o klucich?? Ne…nechci aby se trápila…neřeknu ji o tom…JE VSECHNO PRI STAREM…PAPA MIKY
"nj…ještě nenapsal…ale proč mi kruci dával to číslo??" říkám si…
"Babi…můžu ven??"
"Jasně řekla"….
Potřebovala jsem být chvilku sama…šla jsem se projít do parku…bylo tam nádherně…skoro žádní lidé, jenom sem tam jsem uviděla zamilovaný pár…a zase jsem se dívala na mobil…pořád nic…co jsem udělala špatně?? Proč nenapsal alespoň něco???
Sednu si k fontánce a v tom se přistihnu jak brečím…"Kruci, já přece nemůžu brečet!! Je to jenom obyčejný kluk, nestojí mi za to"….snažím se uklidnit ale moc mi to nejde…
"Gustave??" ohlédnu se a kousek vedle mě sedí Gustík…
"Miky?? Co tu děláš??"
"No sedím…si slepý bo co???"
"Co se stalo?? Proč jsi nenapsala??? Ptá se mě
"Nenapsala?? Ale já ti psala…před 5 dny a ty ses ani neozval…ani slovíčko jsi nenapsal…"
"Ale…ale mě žádná zpráva nedošla…opravdu, přece nejsem takové prase abych se ti neozval"…
"Noo, to říká každý" v duchu přemýšlím…
"Přísaháš, že ti ta zpráva nepřišla??"
"Joo…proč bych ti měl lhát…"
V tom se zase neudržím a obejmu ho….
"jeeeej"
"Copak je?" ptá se Gustav
"No já jsem ti trošku zašpinila tričko od tužky" já jsem ale jelito…
"To nefa…" zase se klásně usmívá…podívám se mu do těch jeho krásně čokoládových očiček a políbím ho…byl to nepopsatelný pocit…
Po chvilce přijdou kluci….
"Ahoj Miky, jak je??" zeptá se mě Bill
"Jo f pohodě..jak vy??"
"Jo super"
Chvilku se bavíme, ale po chvilce se musíme rozloučit…kluci jdou zkoušet….
Políbím Gustíka a jdu domů…babi hned poznala, že jsem nějaká jiná, tak jsem ji začala všechno od začátku vyprávět….


Vášeň 2

29. července 2006 v 6:00 | Dania |  FF-Vášeň
Ale ani to nebylo potřeba, protože se dveře otevřely a v nich stál Benny. Jak mě viděl, tak se napjatě usmál a bylo na jeho ustarané tváři vidět, že to asi není až tak v pohodě, jak se mi snažil nabulíkovat v našem telefonním hovoru.
"Jsem rád, že už jsi tady." Řekl a bylo na něm vidět, že si oddychl.
"Tak pojď, už jsem jim řekl, že přijedeš. Nemohli se tě dočkat." Jsem ještě slyšela za zády, ale to už jsem si to šinula do jejich společného obýváku. Pokoj se totiž skládal ze dvou ložnic a jedné společenské místnosti.
Vešla jsem do dveří a zastavila se na prahu. Oba dva seděli na pohovce a koukali na protější stěnu. Vůbec jsem v nich nepoznávala ty ukecaný a věčně vysmátý kluky, kteří věčně razili heslo "Líná huba, holý neštěstí."
Položila jsem tašku na zem a vydala se k pohovce. Asi jsem udělal nějaký
Hluk, protože se na mě oba jako na povel otočili a já viděla jejich oči. Byla v nich směsice pocitů od šoku, přes ublíženost, vztek až k absolutnímu znechucení. Ale když mě zaregistrovali, přece jenom jsem zahlídla jiskřičku nadšení a bylo na nich vidět, že mě rádi vidí.
"Ahoj kluci," řekla jsem opatrně a čekala na jejich reakci.
První se zvedl Tom a přišel ke mně. Vyloudil na své nešťastné tvářičce lehký usměv a snažil se ze sebe zase dělat tvrďáka. Ale já věděla, že v nitru ho to hodně vzalo a nemůže se s tím srovnat. Tak jsem se mu koukla do očí, povzbudivě se usmála a objala ho. Přitiskla jsem ho k sobě, celkem silně, a začala ho hladit a poklepávat po rameni. Pošeptala mu do ucha, že to bude dobrý, že ho přece nerozhodí taková prkotina jako nějaký poblázněný fanynky. Trošku se odtáhl a usmál se. Bylo vidět že už má lepší náladu a počáteční šok už opadává. Však on se s tím srovná. Já ho znám.
Potom přišel na řadu Bill. Pořád seděl na pohovce, tak jsem přešla k němu a posadila se vedle něj. Dlouho jsem tam jen tak seděli, až jsem ho chytla za paži. "Bille, koukni se na mě." Řekla jsem potichu a sama se divila, jak nakřáple zní můj hlas. A to nejsem nějaká křehotinka, která se skácí jenom co trošku foukne větříček. Jinak bych ani nemohla dělat to, čím se živím.
Otočil se teda na mě, a já se zadívala do jeho očí. Bože, v nestřežených chvílích, jako byla tahle, jsem si vždycky říkal, že kdyby byl o trošku starší nebo já o něco mladší, asi bych mu neodolala. CO si budem nalhávat. Je to prostě kunda chlap, když to tak musím říct. Ale to odbočuji. Prostě jsem ho k sobě přitáhla a vzala do náručí. Přitiskla ho víc k sobě a zašeptala mu do ucha, stejně jako Tomovi, povzbuzující slova. S Billem to bude trošku složitější, on je přece jenom víc citlivější, ale taky o něj nemám strach. Vím že se bude ještě chvilku trápit, lámat si svou krásnou hlavinku různými úvahami na téma: "Co kdyby…" ale pak na to pomalu zapomene a tento nechutný incident bude jen černá skvrna v jeho vzpomínkách. Jemně jsem ho od sebe odstrčila a povzbudivě se na něj usmála. Úsměv mi oplatil a já jsem byla ráda, že jsou oba na správné cestě na tohle všechno zapomenout.
Tak jsem vyskočila z pohovky, vrhla se ke dveřím a přes rameno jim sdělila, že si musím jít rezervovat pokoj na dobu pobytu. Jenom jsem se modlila aby neměli plno.
Jenom, jsem vám chtěla objasnit ještě takovou maličkost, což je moje osoba. Jmenuji se Dania Stillová, je mi 23 let a pro TH pracuji již něco kolem roku a pár měsíců a musím říct, že svoji práci miluji. Je to sice občas namáhavém a někdy dokonce vyčerpávající, ale nevyměnila bych to za nic na světě. No jen si představte ty hodiny strávené rozsuzováním hádek sladkých twins, či řešením "neřešitelných" problému, jež jsem zmiňovala ve svém vyprávění o pár stran výše. Neustálé shánění potravy pro snad největšího jedlíka pod Sluncem(asi jste poznali o kom je řeč - no jistě že o Tomovi), či sdílení nákupních horeček s Billem a v neposlední řadě stálé přemlouvání ohledně jejich nádherně zaneřáděných pokojů. Často to tam vypadá jak po boji, a myslím že se tam opravdu často i skutečně bojovalo, ale to jsou opět jen mé domněnky.
Možná to vypadá že si stěžuji, ale to ne, já jen poukazuji na častá úskalí mé jinak dokonalé práce.
Tak jsem se dopracovala k recepci a zažádala o pokoj. Jak jinak, já mám na tohle vždycky štěstí, měli plno. Co teď? No snad bych se mohla zeptat kluků jestli bych mohla využít jejich pohovku, přece jenom jsme takto přenocovali už mnohokrát. Jak říkám, mám prostě na takovýhle věci "štěstí". Vezmu teda telefon a volám nejdříve Tomovi. Sakra, asi je někde mimo, protože mi to nebere. No co tak zavolám Billovi, snad nebudou oba najednou ve sprše, zvlášť když je tam jenom jedna, že? Tak asi po třetím zazvonění mi to vezme Bill a ptá se:
"Co potřebuješ?"
"Jen jsem se chtěla zeptat, jestli můžu použít zase vaši pohovku, v hotelu je plno." Řeknu a čekám na odpověď.
"Jasně, proč ne?" odpoví Bill a já si v duchu říkám, proč ten jeho hlas zní tak divně. Ale po chvíli jsem to přisoudila dnešní nemilé události a pustila to z hlavy.
"Díky, jsi zlato, fakt si mě zachránil, už se mi nechtělo hledat nějakej jinej hotel. Tak já jsem za chvilku zase nahoře, jo?" řekla jsem nadšeně a ukončila hovor.
Na to, že jsem musela předčasně ukončit svoji dlouho očekávanou dovolenou, jsem si už ani nevzpomněla. Hlavu jsem měla plnou nadcházejících dní, kdy jsme s klukama měli vyrazit na jejich celoletní turné po Německu. Ještě nebylo všechno OK tak mě čekalo ještě nějaký zařizování. Před touhle tříměsíční tour jsem chtěla nabrat síly, bohužel to nevyšlo, no co už. Však to spolu s TH nějak zvládneme. A když nezvládneme, tak delší ozdravný pobyt v penzionu pro slabomyslné Dr. Chocholouška mi jistě síly vrátí, protože jiný ústav by mě asi nečekal. Prostě cvokárna. Ale to jsou snad všechny tour, ne?
By Dania

Neštěstí přineslo i štěstí 6

29. července 2006 v 6:00 | Nikol |  FF-Neštěstí přinelo i štěstí
Když sem se vrátila(konečně) Tokiáci někam odběhli.Hala se vyprázdnovala.Pomalu sem začala hledat Petru.Všichni odešli a ona nikde asi sem je přehlídla. Šla sem před halu jestli neni na autogramiádě.No místo toho aby sem zašla pro podpis hledala jsem jí tam mezi těma faninkama všude.Před halou nebyl už nikdo tak sem jí zavolala na mobil"je mi líto váš kredit je mínus 25korun a 4haléře. No to je teda hustý. Já jí zabiju (to mam s toho jak sem jí pučila mobil a ona šla na wap) až ji potkám ale co když už nežije začala sem panikařit.Co když jí někdo ježiš na co zas myslim asi mi fakt hrabe nejspíš bude doma.

Příjdu domu a nikdo nikde.Tak ted už budu panikářit.Ty vole je 22 a vona nikde já ji fakt zabim.Ještě že máme pevnou linku.Vytáčim neni k dispozici.Ale ted už to na mně přišlo začala sem brečet a dávat si zavinu jestli se jí něco nestalo. Asi po půl hodině mi začal zvonit mobil tak sem během setinky řekla prosim." ted na mě někdo mluví německy že prej moje kámoška je na náký party a že je celkem opilá jestli by sem si pro ni nedošla.Já souhlasila a už si volala taxi." kdo to mohl být ? muselo mu být tak jako mě protože měl takovej hlas ale přísahám že sem ten hlas už někdy slyšela"začala sem uvažovat nahlas .Taxi je tady a během 15 minut sem tam.Vejdu do vnitř a docela pořádná párty.

Okolo mě sou všichni pěkně skalený.Hned u vchodu se někdo cucal z nákou holkou. Udělala jsem další krok tak ted nekdo hodil šavli.Pak se tam hádaj nějaký holky o to kdo má víc prstů.Všude po zemi je bordel(no takhle dopadaj soukromý párty). Du dál a vejdu do kuchyně nebo něco co tak vypadá.Ty tam je alkáče nějaký týpci to tam do sebe lejou.A už sem v obýváku.Co tam nevidim.No jo Petra musí bejt pěkně nalitá když tam běhá bosa jenom v kalhotech a podprsence.V ruce má misku s brambůrka ktérý vokolo sebe hází a něco kříčí ale já jí neslyšim přes tu hudbu.Ale za ní běhá někdo bez trička.Ty vole to je Tom Kaulitz z Tokio Hotel. Já tam čumim ják pero z gauče."Niky pomoz mi " křičí když mě vidí Petra.Zastaví se předemnou hned za ní Tom.Podívaj se na mně pak na sebe a začnou se gebit.

SISI A MIKY 6

29. července 2006 v 6:00 | Zuza |  FF-Sisi a Miky
,,Ten hovor s Miky sem teda vůbec nepochopila…´´říkala sem si po tom,co mi Miky volala z Práglu.Nechápala sem jakýmu Bobrovi zdrhla a proč není v Německu,ale docela sem čuměla co všechno se v tý Miky vzalo….
V noci sem vůbec nespala…pořád sem myslela na to,že mě ráno vzbudí tím,že mě třískne polštářem do hlavy,bo co zase vymysli…Vždycky když skoro usínám si uvědomim že to vlastně není pravda…,,Co když Miky už nikdy neuvidim???´´vrtalo mi hlavou…Usnula sem až kolem pátý ráno…,,Sisinko vstávej mám pro tebe překvapení…´´budila mě babča hodinu po tom,co sem usnula…,,Babi co zas…´´řekla sem otráveně a hrabala se z postele…,,Se vsadim že to bude zas nějaká bejkárna…´´říkala sem si v duchu.,,víš byla sem nakupovat a potkala sem paní Novákovou a ta říkala že…´´spustila babča.,,Zkrať to…´´skočila sem jí do řeči.,,Tobě se líbí Tokio Hotel že jo…No a tak sem si myslela že ti udělám radost…´´povídala babča,ale mě to pořád nějak nepálilo…,,Co???´´vyvalila sem na ni oči…,,No chtěla by si jet na jejich koncert do Německa???´´zeptala se babča a ty slova mě totálně probudily.,?A to se ptáš???Jasně že chci…Uvidim dvojčata a Miky Gustíka…´´vejskala sem…Ale pak mi došlo že Miky je pryč…,,No musela by si tam jet sama…já s tebou nemůžu,přece jenom sem už stará a Miky je u babičky tak sem si myslela že ti aspoň zvednu náladu…´´řekla babča.Strašně moc sem chtěla jet,ale věděla sem,že bez Miky to nebude vono…,,Dobře babi pojedu,ale ještě detail…kde budu bydlet???´´zeptala sem se….,,No zaplatila sem ti hotel na dva dny…:Tak by si bydlela v hotelu a pak by ses vrátila sem…´´oznámila mi babča.Měla sem děsnou radost,ale taky se mi nikam nechtělo…
Dva dny na to už sem seděla v autobuse a jela sem směr Německo.Sice už si nepamatuju kde to bylo (ostuda já vim,ale zaboha si nemůžu vzpomenout kde to bylo),ale prostě hlavní je to že sem tam byla že jo.Vystoupila sem v tom ehm městě,stopla sem si taxíka a ten mě zavez přímo před hotel.,,Docela luxus…Babi ses překonala…´´chválila sem v duchu babču….Jenom sem se ubytoval,přepadla mě nuda…Jaký by to asi bylo,kdyby sem tady byla s Miky…Určitě by tady byla větší prča….Celej den sem strávila na pokoji,co taky jinýho.Večer sem se teda šla nabaštit jo,ale to se nepočítá.Z pokoje sem na delší dobu vylezla až ráno,když sem vyrazila na nákupy.Vlastně sem tam strávila celej den…Kolem 6 sem se vrátila na pokoj abych se připravila na ten koncert.No super..:Fakt sem vypadala dobře…Měla sem na sobě široký černý kapsáče a maskáčový tílko,vlasy normálně rozpuštěný a oči jenom trochu zvýrazněný…Prostě nic nepřehnanýho…Tak sem se připravovala a připravovala a to bych nebyla já,abych nezapomněla na čas…Když sem vylezla z koupelny,bylo půl 9…To znamená,že koncert začal už před půl hodinou.Byla sem naštvaná sama na sebe,ale stejnak sem vyrazila směr hala…Dovnitř sem se sice dostala,ale byla sem až úplně vzadu,tak sem to vzdala a pěšky se vracela do hotelu…Přišla sem před hotel a první co mě praštilo do očí byly vřeštící holky,který se mačkali na dvě auta…Viděla sem Gustava s Georgem jak se hnali ke dveřím hotelu…Zvládli to celkem bez problému,ale pak vylezli moje milovaný dvojčátka…Ty holky se na chudáčky vrhli a mačkali je tak,že z nich skoro nic nezbylo.Nejblíž sem byla Billovi.Viděla sem jak ho tahaj za vlasy a mlátěj ho…To sem psychicky nějak nevydržela…Nevim kde sem brala tu odhodlanost a sílu,ale prodrala sem se až k němu…Civěl na mě jak na zjevení…Postavila sem se tak,aby ty holky na něj nedošáhli….,,Tak sakra nečum a běž,už je dlouho neudržim…´´vřískla sem na něj,ale nějak nechápal.Pak mi to došlo,mluvila sem na něj česky…No tak sem mu to zopákla v němině a kupodivu neprotestoval a vběhnul do spárů ochrance…Ještě sem se podívala jak se za ním zavřeli dveře hotelu…Pak sem zahlídla Toma,jak ho přimáčkli ke zdi…Znova sem se tam snažila prorvat…Cejtila sem kopance,rány a škrábance,ale i přesto sem byla odhodlaná mu pomoct.Povedlo se mi dostat skoro až k němu,ale ty holky se ho drželi jako klíště..:Snažila sem se je z něho strhnout a za chvilku se mi to povedlo…Koukal na mě pohledem kterej říkal ZBLÁZNILA SES???UTEČ…,,Běž,padej za ostatníma…´´křičela sem,ale jenom stál a koukal,tentokrát sem si byla jistá tím že sem mluvila německy.,,Sakra jestli se chceš nechat umlátit tak tady stůj,ale už nepočítej s tím že ti pomůžu…Tak běž sakra…´´řvala sem na něj.Zase jenom stál a koukal.,,Bože ten je ale natvrdlej….´´říkala sem si,když sem dostala kopanec pod koleno….Tom mě chytil za ruku a snažil se mě protáhnout k hotelu a k ochrance…Mě ty holky držely moc pevně,tak sem se ho pustila a poslala ho do hotelu…Tom teda šel…,,Ty krávo co to děláš???Kvůli tobě utekli…´´řvala na mě jedna za druhou…mačkali mě na zeď,kopali do mě….Snažila sem se bránit,ale bylo jich moc…Dostala sem ránu do spánku a už sem o sobě nevěděla.Cejtila sem jenom jak se mi podlomily kolena.
,,Sakra běžte pro ni…Zachránila nám krk a my se nebudeme jenom koukat jak ji tam umlátěj…´´křičel Bill na ochranku a Tom jenom přikyvoval…,?Ale pane víte jak to tam vypadá..:K ní se nedostanem…´´protestovali chlapy z ochranky.,,Sakra běžte tam,nebo máte padáka…´´vřísknul Tom a ty chlapy,jako včelky vylítli ze dveří….Za chvilku mě jeden z nich nes v náruči do výtahu…,,Ta holka je normální cvok…Jako jí mohlo napadnout takhle tam vlítnout a nechat se pomalu zabít???´´nechápal Tom.,,Nevim,ale sem jí docela vděčnej….Ale je pravda že má docela páru…´´poklonkoval Bill když sme jeli výtahem.Já přesně nevim jak to říkali,páč sem byla kapku mimo po tý ráně do hlavy…Probudila sem se až někdy nevim v kolik v cizím pokoji….,,Dobrý ráno…Teda vlastně poledne…´´ozval se čísi měkkej hlas.

SISI A MIKY 5

28. července 2006 v 20:36 | Miky |  FF-Sisi a Miky
"Čau babi"
"Dobré ráno, jak ses vyspala ve svém novém domě" zeptá se mě babi…
"Blbě" odseknu jí.
"Copak je ti?? Jsi nějaká divná…nejsi nemocná??" vyptává se babi…
"Nee ale je tady nuda větší než v hrobě…sem aspoň čekala, že tady bude minimálně jedna 18letá osoba ale tady sou samí důchodci!! Proč nemůžeme bydlet někde jinde!!!"
"A kde bys tak chtěla bydlet??" přiblble se mě ptá
"No kde asi…někde ve větším městečku, kde to žije!!!"
"Hm..tak jak chceš…když jsem byla mladší……blablabla
Nj…babi se zase rozkecala…
"No joo babi toe všechno hezký, ale co z toho plyne??" nedočkavě se zeptám
"No přece že mám ještě jeden pěkný malý byt v Magdeburgu…už jsem sice chtěla prodat, ale poku tak moc chceš odtud…žádný problém, co bych pro tebe neudělala, že??"
"To jako myslíš vážně??"Vůbec jsem nevěřila svým uším…konečně tam pár teenagerů a ne samí nemohoucí starouši…hnedkajc jsem se sebrala a šla si balit věci…
Hned další den jsme nasedli do auta a valili si to směr Magdeburg…
Cesta byla upe skvělá…s babi si rozumím čím dál víc…musím uznat že je to skvělá baba…
Konečně jsme byli na místě…abych pravdu řekla z venku to moc nevypadalo…ale jak jsem se podívala dovnitř…
"Hej babi…ty jsi zlato, kdes na tohle vzala???" ani jsem nečekala na odpověď a šla si vybrat nejhezčí z pokojů…vybalila si věci a šla za babi…
"Tak co podnikneme??" ptám se ale to už zapínám telku, samo že jsem to hned přepla na VIVU…a v nich Tokio Hotel…čuměla jsem na ně s otevřeným kokosem…
"Pozor ať ti tam nevlítne mucha" říká babi…
"No jo…ale jen se na ně podívej, nejsou sladcí…heeej babi koukni…oni mají zítra koncert, že tam můžu?? Prosím, prosím, prosííííím!!!" přemlouvala jsem babi jak ještě nikdy nikoho…
"Hmmm…tak dobře…ale hned jak to skončí budeš doma…"
"Jéééé děkujiiii" celá natěšená jsem nevnímala realitu a šla rychle zalehnout, ať zítra vypadám co nejlíp…………………………
Hmmm..zase jsem si přispala…12 pryč…super…co já budu dělat, až skončí prázdiny?? Radši nemyslet…říkám si…vyskočím teda z postele a valím k babi…
Chvilku jen tak kecáme…a pak se jdu honem namalovat, aby se mě němci nelekli =)
Hned jak co jsem hotová se sbalím a rychlostí blesku se řítím na místo konzíku…sice je až za 3 hodiny =))) ale to mi vůbec nevadí alespoň chytím dobré místo…
Jak se tak dívám, nikde nikdo…jenom jedna gorila v černém se tam pěkně potí…ani ten ubrousek nestačí…
Po hodince už se to tam začne hrnout…pokecám s pár holkama, ubíhá to rychle…
Než se vzpamatuju, nějaký týpek jde na pódium a dělá poslední úpravy…
Už konečně vyšli Tokiáčci…dneska je vydím poprvé live…a je to super pocit…
S holkama zpíváme jak o život…jedna měla doonce to štěstí a Bill ji při Schrei vytáhl na podium…nj trapas…moc to neuměla ale neva…
Kluci si dali pauzičku, tak tam zatím vedu ne moc zajímavý rozhovor s jedním popuntíkovaným týpkem…stejně jsem mu rozuměla každé třetí slovo, ale to je mi vcelku jedno…
Konečne TH zase vyšli na pódium…zahrají jednu písničku a všimnu si, že Gustíkovi je horko a sundává si tričko…jeee nááádcherna…ale zpět k příběhu…pokračují v písničkách…v tom si Bill všimne Gustova trika..nenápadně ho vzal a hodil do publika…ehmm na mě…mno super řeknu si…v tom se na mě vzhlo 20 krvežíznivých němek…říkám vám…nebylo to lehké uhlídat si to triko v normální podobě…ale stejně jsem to zvládla…křičela jsem po nich české nadávky…stejně mi hovno rozuměly, ta jedna se chtěla dokonce prat…mno prostě němka…co si budeme říkat…koncert se blížil ke konci…
Několik fanynek řvalo JEEEEŠTĚĚ!! Ale kluci na ně stejně zvysoka kašlaly…hlavně že já mám Gustíkovo trišeškoo…dneska mám štěstí…porád se vychvaluju…
Fanynky se rozcházejí a nakonec tam jsem jenom já…páč jsem se ještě porád nemohla vzpamatovat z Gustíka…jak mu to tam slušelo..jéé… =/
"Ty jsi fakt idiot Bille…ty jsi fakt kretén!!" ozývá se na pódiu…
"Já tě zabiju…modli se, aby ti někdo pomohl"…ze zákulisí se vynoří Bill a za ním Gustav s jídelním nožem…
"Já tě zabiju ty DeBille, to bylo moje nejoblíbenější tričko!!!"
"Klid Gusto, já ti koupím nové!!!" omlouvá se Bill
"Kašlu ti na nové já chci tohle moje tričko" Gustav vypadá, jakoby začínal brečet…že by to tričko tak miloval , říkám si…
"Ehmm..Gustave??" zavolám..
Ohlédne se a jeho kláááásnééé išiška se rozzáří… "Jéééé ty máš moje tričko??? Jé Bille ona má moje tričko!!" jásal Gustav
"Že mi ho vrátííííš, prosíííííím."
"No jak chceš, když má pro tebe takovou cenu…nebudu ti ho brát" je tak klásný když se směje =)
"Moc ti děkuju…ehmm…"
"Miky" představila jsem se
"Joo Miky, díky moc.."
"Hele nechceš zajít za náma??"………v okamžiku nastavím baterky jak v tunelu………

Bravo 15/2006

28. července 2006 v 11:51 | Miky
Tak je tu neue Bravíčko...je tam rozhovor s Tokiáškama, ale někde na netu už jsem ho četla, takže žádné novinky...a je tam tetovaní znaku TH =)
72 %

Vášeň 1

28. července 2006 v 6:00 | Dania |  FF-Vášeň
Vášeň 1
Sedím ve svém bytě a koukám na telku. Zrovna dávají nějakou reportáž o TH, tak to nesmím vynechat. Kluci by mě sežrali za živa.
'Bože, ty fanynky tak ječí!' pomyslím si a v hlavě mám snad milion myšlenek. 'Díky bohu alespoň za tu ochranku. Jinak by to asi kluci nepřežili, rozškubaly by je na malinkatý kousíčky.' pomyslím si s úsměvem na rtech. Všechny moje myšlenky jsou podobného rázu, tak si dovedete představit, jak jsem vnímala ten televizní přenos. No ve zkratce, nevím z toho vůbec nic. Díky bohu alespoň za tu techniku, video je neodmyslitelnou součástí mé práce.
Abych to upřesnila, pracuji jako koordinátorka pro TH. Pokud nevíte, co si pod tím máte představit, tak je to velmi jednoduché. Prostě jsem něco jako chůva. Zařizuji aby všechno bylo tam kde má být, a to především Kaulitz twins a spol. Jinak ještě zaznamenávám veškeré jejich aktivity na již zmíněné videokazety, abychom posléze mohli rozebírat, jak se kdo tváří a jaký hází hlášky a samý takový "cool" věci. No co si budeme nalhávat, boys jsou strašně ješitní. A ne jenom Bill, jak je to všude roztrubovaný ale hlavně Tom. Kdyby náhodou byl jeden z jeho "božích" dredů jiným směrem než všechny ostatní tak by to asi strašně dlouho rozdejchával. No prostě citlivka jak hrom. Ale to jsem odbočila.:-)))
Asi se divíte, co teda v tom případě dělám doma, že? No, to je jednoduchý. Prostě mám dovolenou. Světe div se, jó i koordinátoři mívají dovolený. Už jsem se na ni těšila jak na, no nevím na co, ale hrooozně moc. Ale nemyslete si, i na dovolený musím mít zapnutej vždy a za všech okolností další úžasný vynález. No co jiného než mobil, že? A tak se dostávám k tomu hlavnímu. Zabývám se teda samýma "úžasnýma" myšlenkami když mi začne zvonit můj kámoš do nepohody. Kouknu na display a koho nevidím. Benny. Pro ty, kdo nevíte o koho se jedná, tak to je ten bodyguard, který pokud není na každé fotce s klukama, tak je taky týden nepoužitelnej. Ale co, alespoň je ohlídá. Je na něj spolehnutí. Řekla bych, že je má rád jako svý vlastní. Ale to je jenom můj dojem, tak to nebudu nikde roztrubovat, že Pan velký drsňák je ještě větší citlivka než Tom s Billem dokupy. Jaj, no co už, už je to venku, ale nikomu to neříkejte.
Zmáčknu zelený tlačítko, přiložím mobil k uchu a už se duševně připravuju na to, co zase ty čtyři kvítka z čertovy zahrádky provádějí. Bože, prosím, ať to zase není nějaký neřešitelný problém s lakem na vlasy nebo prasklou strunou u kytary, či naštípnutou paličkou.
"No, copak, co se stalo?" vypálím na Bennyho a s hrůzou čekám, co z něj zase vyleze.
"Sedíš?" odpoví Benny opatrně.
" Ne, ale už se na tom pracuje." Vysoukám ze sebe a už přemýšlím nad tím, jak krásnou a klidnou a hlavně krátkou dovolenou jsem měla. Protože pokud hovor s Bennym začíná slovy 'Sedíš?' tak to nevěstí nic dobrýho. Ale nebudu sýčkovat. Třeba to není zase tak vážný.
"No, už sedím, tak co se děje?
"Je to strašný. Nevím jestli si se dívala na zprávy, ale je to snad na každým kanálu."
Co… co se děje? Prolítne mi hlavou první myšlenka. Bože, doufám že se nikomu nic nestalo. To bych asi nesnesla. Nějak mi za tu dobu co s nimi pracuji přirostli k srdci.
"Ne, nedívala. Je…. Stalo se někomu něco? Jsou všichni v pořádku? Neděs mě a už mluv!" pomalu křičím do telefonu.
"Neboj, nikomu nic není, akorát maj všichni pocuchaný nervy a lehkej šok, ale všichni jsou v pořádku. Myslím že Tom s Billem se z toho jen tak neoklepou, ale fyzicky jsou v pohodě."
Řekne Benny a já jsem snad ještě napnutější.
"Tak řekneš mi už konečně co se stalo? Nebo tě mám poprosit?" Už začínám být fakt nervní.
"Jenom jsem tě chtěl uklidnit, že nikomu nic není, kdybys to náhodou viděla v televizi, protože to vypadalo celkem drsně. No, ono to i drsný bylo, ale fakt jsou oba v pořádku." Řekne Benny a pokračuje: " Když tak si zapni televizi, fakt je to skoro všude tak nemusíš ani moc hledat. Tak jestli ti to moc nevadí a ukončila by jsi tu dovolenou. Fakt tě tu asi budeme potřebovat."
"Jasně, já se na to kouknu a hned vyrazím za váma. Jste pořád v tom samým hotelu?"
"Jo a jak to vypadá, dlouho se z něj nehneme. Tak tě tady budeme očekávat. Zatím čau."
" Jo ahoj tak za dvě hodiny." Rozloučila jsem se hledala ovladač od televize.
Konečně jsem ho našla a přepla na první stanici která mě napadla. A nevěřila jsem svým očím. Bylo to hrozný. Před hotelovým vchodem byla strašná tlačenice zřejmě fans, protože jsem z těch trhavých záběrů toho moc nepochytila. Ale jednoho jsem si stačila všimnout. Uprostřed toho davu stál Bill a měl co dělat, aby zůstal v celku. Ty holky jej div neroztrhaly, tahaly ho za vlasy a za šaty, vážně jsem z toho měla pocit, jako bych se dívala na přírodovědeckém dokument o dravcích a jejich stravovacích návycích. No prostě jako lvi rvoucí se o kus žvance. Bože bylo to nechutný, snažil si chránit obličej rukama, aby mu ještě po tom všem nějakej zbyl. Ale nikde jsem neviděla Toma. Kde je? Ach bože! Tam je. U té zdi. Ježíši co mu dělají. Ony ho snad chcou umačkat. Krčil se u zdi a kolem něj snad 60 hysterických fanynek jak se na něj sápou. No takovou zvěř jsem ještě neviděla. Teď už se nedivím psychologům, kteří varují před davovou hysterií a přechodným šílenstvím fanynek. Jak jsem to viděla, tak se mi do očí nahrnuly slzy. Nemyslete si nejsem žádná citlivka, ale strašně mi kluků bylo líto.
Ani jsem to nedokoukala do konce a šla se balit. Protože si živě dovedu představit, jak na tom dvojčata asi teď jsou. Hlavou mi letěly myšlenky na to, jak kluci stále donekonečna opakovali, že jim fanynky dávají sílu a jsou pro ně hnací motor. To je ale ironie!
Zabalila jsem si cestovní tašku, do kabelky hodila mobil, klíče od auta, peněženku a ostatní potřebný věci a vydala se na cestu.
Jak jsem slíbila, tak asi za necelé 2 hodiny jsem už vystupovala z auta a kráčela k výtahům, který mě z podzemní hotelové garáže dovedou do recepce v prvním patře.
Ohlásila se na recepci a vyžádala si číslo pokoje dvojčat. Věděla jsem že mají společný pokoj.
Samozřejmě jsem se musela prokázat, recepční dbala na bezpečnost a jen tak někomu by tyto informace neposkytla.
Vydala jsem se k výtahům, protože z čísla pokoje 356 jsem věděla, že mají pokoj ve třetím patře.
Byla jsem strašně nervózní. Nevěděla jsem, jak na tom jsou a jak to vzali. Možná ani nevěděli že přijedu. No, jak už jsem řekla, prostě nervózní. Výtah se s cinknutím zastavil a já vystoupila. Našla jsem dveře s číslem 356, zvedla ruku že zaklepu.
By Dania

neštěstí přineslo i štěstí 5

28. července 2006 v 6:00 | Nikol |  FF-Neštěstí přinelo i štěstí
Zatajila sem dech a chtěla jsem vykročil ale v tu chvíli si přede mně stoupla ta obr holka a mířila si to na podium."To tak nic no řekla" jsem si.Petra nevěděla že sem tam měla jít protože házela očka po Tomovi.Ach jo"Peto já du na záchod jo"jo jasně" a zase se věnovala Tomovi.

U Billa

Takže si mam na podium pozvat holku abysme si zazpívali.Ta holka se mi docela líbila a viděl jsem jak se nudí když její kamoška flirtovala smym brachou.Tak sem ukázal prstem na ni a ona se usmála. když se smála byla taková jiná než ostatní.Jenže než stačila udělat krok si to na podium hnala ta obřice.Já sem se podíval na tu holku a ona se smutně koukala.Pak něco řekla tý holce a šla pryč.Chtěl sem něco říct ale kluci začali hrát a já s tou holkou zpívat.No já aspon zpíval ona vila.(jinak se to nazvat nedalo)Když písen skončila hledal jsem pohledem tu holku ale už tam nebyla.

o5 u mně:

Musim jít na záchod.Taky sem šla.No našla sem ho až v posledních dveří.Chodila sem tam tak půl hodiny aby sem našla blbej záchod.A když tam teda dojdu zjistim že tam je dlouhá fronta.No tak to je teda nádherný.No seznámila sem se tam s nějakou holkou.Byla docela sympatická.Řikala že se menuje Marcela.Vyměnili sme si čísla že zajdem někdy třeba pokecat..Asi po dalších deseti minutách sem se tam dostala a mohla jít na zpět do hali...

VŠICHNI STE MI LHALI 4

27. července 2006 v 12:51 | Olga |  *FF-Všichni ste mi lhali
Zvedla sem se a zamířila ke klukům ,,co tady děláte?"zeptala sem se když sem se k nim přiblížila dostatečně blízko,,no víš mi sme se přijeli podívat jak se vede naší kámošce"odpověděl mi Gustav ,,ja ták".,,A to ste kvuli mě jeli až z Německa?"neodpustila sem si otázku ,,jo jenom kvůli tobě"odpověděl Bill ,,no a kde máte plavky?",,no v autě"odpověděl Georg ,,no tak na co čekáte běžte se převlict a dem si zaplavat,,no jo tak za pul hoďky zase tady",,dobře za pul hodiny"rozešli sme se a já se vrátila na deku kde byl bratranec s Gáborem,,kams šla?"zeptal se bratranec ,,ale za kámošema",,jo a ty tady nekeho znáš?" ,,ne ale oni za mnou přijeli až z Německa",,jo tak".Půl hodina utekla jako voda a já sem šla za klukama na smluveny místo,,tak co kterej z těch 6ti bazénů vyzkoušíme jako první?"zeptal se Bill,,no já nevim jak vi ale já bych to vzala postupně takže začneme tím plaveckým a skončime u brouzdaliště co říkáte?",,to je dobrej nápad tak dem"zavelel Tom.Když sme dorazili k plaveckymu bazénu tak sme zjistili že je voda v něm poměrně studená ,,ty vole já do teho nevlezu vždyť je to studeny jak psí čumák"skučel Bill,,no jo já taky ne"řekla sem,,ale vlezeš"ozvalo se ze zadu a někdo do mě strčil a já letěla rovnou po hlavě do té ledové vody.po dopadu mě něco napadlo.Využila sem toho že kluci chytli strašnej výgeb a přeplavala sem pod vodou ten bazén.Když sem vylezla na protilehlim břehu zjistila sem že mě kluci začali hledat pomaluoučku a potichoučku sem si obešla bazén a stoupla sem si za kluky ,,hledáte někoho?"pronesla sem a strčila sem do Georga kterej jak padal sebou strhl aji Billa s Tomem a Gustavem sotva dopadli do té vody okamžitě začali skučet,,ježíš to je ledovy"řval Tom na celi kolo,,co kecáš"odvětila sem a skočila sem za nima šipku.,,tak co spácháme?"zeptala sem se,,no já nevim ale šel bych do jnyho bazénu tady je to studeny"řekl Georg ,,děcka dem vyzkoušet tu obrovskou skluzavku a te velkej tobogán"prohlásil Tom a pořád se upřeni díval na tu skluzavku,,,,takže za prvé nésme děcka a za druhé dem"pronesl Bill.rychle sme se vyškrabali z bazénu a mířili k tobogánu a ke skluzavce.vystoupali sme asi sto schodů a byli sme nahoře.,,tak a teď co?zeptal se Gustav ,,no teď se takto rozždouchneš"řekla sem a chytla sem se tyče a jela sem dolů,,aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa"řvala sem ještě než sem dopadla do vody.Dopad byl docela tvrdej ale co se dá dělat vylezla sem z bazénu a dívala se jak jedou kluci ,,oliško mi dem ještě jednou deš s nama?"zeptal se Tom,,ne dik mě to jednou stačí já tady na vás počkám"odpověděla sem sotva kluci odešli někdo mi zaklepal na rameno ,,ježiš Gábore co tady děláš a kde máš bratránka?"zeptala sem se když sem zjistila že to byl Gábor ,,no já sem tě viděl jak jedeš dolů musim říct máš celkem kuráž",,no ale kvuli tomu tady asi nejseš že?",,no nejsu já sem se jenom přišel zeptat kdo sou ti kluci co sou tady s tedou já sem je už nekde viděl ale nemůžu si vzpomět kde",,no to sou kluci z Německé skupiny Tokio Hotel",,jo aha dík"řekl a odešel ,,tak už sme tady"pronesl Bill kterej se oběvil vedle mě ,,jo doufám že ste si to pořádně užili",,o ja "odpověděl když sme prošli 5 bazénů zbýval nám už jenom jeden a to brouzdaliště.když sem tam došli vtrhli sme do vody ,,hups zrada"pronesla sem a kluci se na mě podívali,,tady je málo vody"pokračovala sem ,,no jo to je ale to je jedno řekl Bill a už si hrál s nějakou malou holčičkou.,,Tak to je drsny"pronesl Tom když uviděl Billa jak si hraje s tou holkou,,co je"zeptali sme se všichni sborově,,no Bill na tu holku mluvil po našem tudíš Německy a ona mu něco říká úplně jinym jazykem"pronesl Tom ,,no jo ona na něho mele maďarsky"odpověděla sem ,,Billeeeeeeee ty jí rozumíš?"zavolala sem na Billa ,,ne vona nemluvi Německy",,no a co bys čekal když seš na Slovensku,,no jo ale toto je maďarština",,no však jo tady hodně lidí mluví Maďarsky jo a mimochodem celou dobu do tebe husti že se menuje Eva",,jak to viš ?",,no to je asi tak jediny co umim maďarsky "po dluhým a vyčerpávajícím dnu sem se odebrala domů a tam na mě čekalo překvapení v podobě…