TokioHotel - official profile

Červen 2006

Proč?

30. června 2006 v 7:25 | Klárča |  Jednodílné FF
Proč???
"Tome,kde si??..Tome ja tě potřebuju,,kde si..??" říkla jsem si pro sebe,když jsem ležela v nemocnici na posteli… .. "Tome proč???,proč??proč si nedával pozor,,Proč??..Ten nákladák přece byl dost vidět,,Tome kde si??"
"Slečno Sarah slečno""ano pane doktore co se stalo??" "mám pro vás špatnou zprávu…Váš snoubenec je ve smrtelném nebezpečí a nikdo neví jestli ještě bude žít" "proč..proč zrovna on!!!" V moři slz sem si opakovala pořád jedno slovo "proč?" neznohla jsem se na nic víc!!
Celou domu mě chodili utěšovat sestřičky,a pan doktor,ale já jsem chtěla Toma,mojeho Toma,ano toho jediného člověka na světě,který by mě dokázal uklidnit!! Chtěla jsem ho moc aspon vidět,ale nemohla jsem chodit,,skoro ani mluvit,a doktoři nebyli ochotni mi pomoct,,jsem na dně! "co mám dělat??" "Tome prosím porad mi" usla jsem ,,po dlouhém a bolestivém dni jsem konečně usla !
Když jsem se probrala neotevírala jsem oči "bylo to sen nebo ne?" "jasně otevřela jsem oči a došlo mi že to asi sen nebude,jsem přece ovázaná vším možnym a napojená na přístrojích,které za mě dýchají!!
"Pane doktore prosím,já chci za Tomem" "ale slečno to" "nejde,to chcete říct,nejde!!já vás moc prosím potřebuju ho vidět" "dobře dovezeme vás za ním ale…" už to nedořekl a odešel.Konečně první dobrá zpráva!! Uvidím svou lásku!!
"tak Satan jste připravená??" "ano jedem"..když jsme přijeli do pokoje kde ležel Tom,pohled na něho mě skolil,,to jeho bezvládné tělo,bledy obličej,,neměl ani piersing ve rtu,byl tak yobvázany a napojeny na přístrojích!
Nevěděla jestli mě vnímá,ale přesto jsem na něj mluvila a tiskla jeho ruku v mých dlaních!! "Tome!! Proč mi to děláš??prosím probud se!!" bylo poslední slovo které jsem řekla než mě doktoři odvezli zpátky na můj pokoj!!
Neměla jsem chut nikoho vidět ani s nikím mluvit!!!
Je vlastně ještě jeden člověk,který by me v této chvéli dokázal uklidnit,,tak jako už to udělal hodněkrát byl to Bill ano Bill ,,,ale ten si právě užívá se svou přítelkyní někde mimo evropu a pochybuju že o nás vůbec ví……
O týden později
"slečno Srah,,máte hovor,,tady vemte si telefon " halo????" "Sarah si tam?? Sarah?? "Bille si to ty?? "ano já,,si v pořádku??" rozklepaným hlasem jsem řekla,že nejsem v pořádku a už jsem polouchala jen uklidňující slova Billa a jeho přítlkině Katy,která s Billem mluvila do mobilu a nakonec mi řekli že přiletí,že přiletí přibližně za tři dny!!
Tři dyn utekli jako hodně pomalá voda,,a už mi na dveře klepou Bill a Katy,,
Bill okamžitě přichází ke mně a já mu padám kolem krku.. brečím mu na rameni,,on brečí semnou,Katy vedle nás taky slzí a všichni jsme asi dos mimo..
Bill protoře umírá půlka ho…jáí protože mi umírá srdce(Tom) a Katy protože nás nestíhá uklidňovat a my jí stahujem spolu s načí beznadějí dolů!!
"viděli jste Toma??" ptala jsem se jich "ano už jsme tam byli!! "strašný pohled" řekl rozklepany Bill a znova se rozbrečel,, já už jsem brečet nemohla…neměla jsem slzy!!
Už bylo po návštěvách a Bill s Katy museli odejít,ubytovali se v Hotelu vedle nemocnice!!
"Slečno Sarah Tom nám upadnul do klinické smrti a asi už se neprobudí!!!
Né prosím Tome né…zařvala jsem a už jsem usínala pod vlivem prášků které mi pan doktor dal n uklidnění!! Ve snu jsem viděla znova tu hroznou bouračku a viděal jsem taky Tom jak beznadějně krvácí v tom autě
Když jsem se probrala,byla jsem v šoku a pan doktor mi ještě donesl ukázat fotky auta jak vypadá po bouráčse!! Byl to strašné, byly to jenom kusy železa totálně slisované na sobě!! Začal jsem brečet,, ale jelikož jsem se probudila odpoledne už zase přiěli Katy a Bill kteří mě trochu uklidnili!!!
Večer usínám ze strachem že se mi bude zadát zase ten stračny sen!!! Ale né zdálo se mi uplně něco jíného!!
Vlastně to nebyl sen!! Ve spánku jsem upadla stejně jako Tom do klinické smrti,,nevím čím to Bylo zapříčiněného byle jsempodle doktorů totiž zdravá,že by se mýlili!!
Klinické smrti jsem viděla Anděla Toma,který mě volal do nebe,což znamenalo že Tom už umřel a já mám čanci jít za ním!! A já jsem šla neodmítala jsem!!!
Tom mi říkal,že můžeme být zase spolu,,šla jsem ano budu zase s Tomem!!!

Setkání... 25

30. června 2006 v 7:23 | Klárča |  FF-Setkání
Setkání 25
No takže po dlouhém přemejšlení jsem usoudila že s toho nápadu nic nebude když jsem o řekla Billovi s Tomem okamžitě mě poslali do prdele ,,,, no měla jsem v plánu jakože by Bill a Tom sbalili ty holky a pak by snih dostaly co nebo koho vozí v tom kočáru,,,no takže asi chápete že to nevyšlo!!!
Už jsem vážně nevěděla co dál,,,měla jsem pořád brouka v hlavě!!! Až mi Klára jednou řekla,,, že už nechce abych se stím trapila,, že ty holky v kočárku určitě nemají Kiki!!
Řekla sem jí že se teda o to starat nebudu když nechce,,ale dělala jsem to jen pro její dobro…….
"Nikol,, pocem ja ti musim něco řict!!" hulakala po mě Klara "co je zas" "ja sem asi těhotná" ůco??????" "no ja to ještě newim jistě ale asi jo!!!" "a ví to Bill" "no neví"
tak to je dym!!! "tak to bys měla co nejrychleji na gyndu" "jo jo pudu"""
"tak co???" ptam se Kláry když příde od doktora,, "ano sem těhotná" "ale vypadáš štastně" "no já sem štastná,,když jsem přišla o Kiki bylo další dítě moe největší přaní"
O rok později……
Tak Bill a Klára mají spolu další mimi a všichni si žijeme dost fajhně ale jednou…..
Procházíme se tak z Klarou a Majou po městě mimochodem Maja je její nová holčička a nejednou zahlídnu,,povědomy kočárek… Schválně donutím Kláru abychom prošli kolem obcodu u kterého kočárek stojí,,, Je prázdný ale podívám se do vylohy a vidím tam ty dvě holky,, asi sou lezby páč jsou pořád spolu
Uvili tam stojím a blbě čumim do toho obchodu pak zařvu na Kláru která přiletí jak blesk!! "co je???" "podívej se do toho obchodu" "na co??" !na ty holky a n atu malou holčičku vedle ní … chvíli tam stále blbě nedle mě ,, ale když s ty holky otočily Klára se okamžitě rozbrečela… počkali jsme až vylezou s obhodu.. když vylezli všimli si nás a utekli,,, bez té malé tu tam nechali jenom tak stál,.,,,, Klára se po ní vrhla protože logicky poznala svoje dítě!!! Okamžizě jsme volalo klukům,, jeli na policii a všechno se nám vyřešilo!!
Ted všichni žijem v pohodě a doufá že už to tak zůstane navždy
The end!!

Smůla nebo štěstí... 7

30. června 2006 v 7:21 | Klárča |  FF-Smůla nebo štěstí?
Smůla nebo štěstí? 7
No po dlouhém přemyšlení,se nám přiznala Simona,že prej si ze Sani hrála a pak asi špatně zavřel aposzylku,,bylo vidět že čeká že po ní vyjedu,ale to žr se špatně zavře postylka se určitě může stát každému a ona to určitě neudělala schválně!!!
Když už Sani byla v pohodě,chtěla jsem si odpočinout a Tom mi nabídnul že bych mohla relaxovat,na kosmetice,u kadeřníka,na manikúře pedikúře a na solárku,, "to se ti jako nelíbím tak jak sem??" zeptala sem se Toma "ale jo,libiš a moc,ale já ti chtěl udělat radost" skočila sem mu kolem krku a líbla ho na čelo,pak už jsme vyrazili,,Tom mě vyhodil u takové velké budovy a odjel po 4 hodinách pro mě přijel a když mě viděl čučel na mě jak na obrázek,,no jo no novej učes a líčení uděla z člověkem fest hodně!!
Doma na nás ale čekalo nemilé překvapení,,Simona zavařoval aokurky a když chtěla vylít vodu tz toho velkého hrnce nák jí to pojelo a opařila si ruce i nohy tak že nebyla schopna zavolat sanitku "KDE BYL KURVA ZAS TEN DEMENT BILL,KDYŽ SE TI TO STALO???" Simona neodpovídala jenom se svíjel av bolestích a čekala na příjezd sanitky..Když jsme se vrátili z ošetřenou a zavázanou Simonou domů..viděli jsme n gauči totálně zpískaného Billa jak ještě drží flašku vodky v ruce!!
Byl to fakt komickém pohled!!! Tom ho šel ale nasraně vzbudit a když do něho žduchnul,Bill otevřel oči a Toma pozvracel, "TY KOKOTE,DEMENTNI,CURAKU ZAJEBANY,,,,atd.. Když tom vypotřeboval všechny německé nadávky!!! Šel se osprchovat a převléct a já sem zatím šla uložit Billa,ale když jsem vlezla k Billovi do pokoje……….. "no to mě poser" zařvala sem a Bill se s leknutim probudil a podíval se kolem sebe ,,už byl trochu přismyslech tak zařval "CO TO KURVA JE!!
Pokračování příště...


Novinářka v Berlíně 21

30. června 2006 v 6:56 | Karolína |  FF-Novinářka v Berlíně
Novinářka v Berlíně 21
Celou RTL i konkurz jsem vypustila z hlavy. Jasně, rozhodla jsem se, že tam pojedu, ale ten týden, co nám zbýval do návratu do Berlína jsem si ještě chtěla pořádně užít. Navíc za námi dorazili i kluci - Georg s Gustavem jako první, Tom přiletěl o den později. Dovedete si asi, holky, představit, jak jsme se tam všichni vyblbli! Ale jedna věc mě trošku zarážela - byl to Tom. Samozřejmě, že s ním byla pořád sranda, ale zdálo se mi, že s ním není úplně všechno v pořádku. Bill měl Toma vždycky prokouklého skrz na skrz, ale tentokrát se zabýval spíš mnou, takže mu to asi uniklo. Chtěla jsem mu pomoct, tak jsem jednoho večera poslala kluky do baru a když se hodně zabrali do šipek, vytáhla jsem Toma ven. Procházeli jsme se po pláži, stmívalo se a já se snažila přijít jeho problému na kloub. Netrvalo to dlouho.
"Tome, tebe něco trápí, viď?" šla jsem na něj přímo.
"Ne, proč si to myslíš?" usmál se rádoby překvapeně, ale asi už stejně tušil, že tohle nezakecá.
"Neblbni, koukej to na mě vybalit!" nedala jsem se.
"Je to prkotina. A ty máš svých problémů dost. Netrap se tím."
"Tome, když tě něco trápí, začne se tím co nevidět trápit i Bill a potažmo tedy i já. Ušetři nám tenhle řetězec. Vynecháme dneska Billa, nebudem mu kazit náladu. Řekni to mě. Já ti pomůžu, vždyť to víš. Zachránils mi přece život, ne?" pohladila jsem Toma po tváři a on sebou kecnul pod první palmu do písku. Sedla jsem si vedle něj a čekala, co z něj vypadne.
"Karol, ona se mnou nespí," zadíval se do země a začal malovat prstem do písku nějaký grafitti.
"Jak nespí? Kdo?" vytřeštila jsem oči.
"Megan," odpověděl smutně. Megan byla Tomova tehdejší přítelkyně, nechodili spolu moc dlouho a "Megan" nebylo její pravé jméno, jen jsme jí tak říkali, ale protože se mu podařilo utajit ji před médii, nebudu vám o ní víc prozrazovat. Mohlo by jí to dneska třeba ublížit.
"Jste spolu teprve krátce," snažila jsem se najít důvod.
"Ne, o to nejde, už jsme spolu spali. Bylo to skvělý, divoký, byla světová! Ale jen dvakrát a dost. Prostě se zařekla, že to nejde. Co mám dělat?" zvedl konečně oči a bezradně se na mě zahleděl.
"Aha, tak to mění situaci. Říkáš, že to bylo divoký? Můžu se zeptat kde to bylo?"
"Poprvé před konzíkem v autě a potom v zákulisí v šatně. Byl to hustej adrenalin!"
"No, a co třeba zkusit postel?" navrhla jsem.
"Jako myslíš jenom postel někde třeba v hotelu? Ale to je jedno, kde to je, ne?"
"Třeba to není tak úplně jedno. Zkus růže, svíčky, romantickou večeři jen ve dvou, hudbu, mazlení, společnou sprchu a tak."
"Se ze mě ještě stane ňákej citlivka, ne?"
"Jak myslíš, byl to jen návrh. Ale jestli by tohle nezabralo, ať se na místě propadnu."
"Neříkej mi, že můj brácha…"
"Jo, tvůj brácha je v posteli snem každý romantičky," zasmála jsem se. "Poslyš, nejde o to, že by v tom nemohl být adrenalin, ale jednou za čas to zas musí bejt jiný. Třeba romantičtější. No, každopádně uvidíš, hm? Hodně štěstí," mrkla jsem na Toma a zanechala jsem ho na pláži. Potřeboval si to nechat projít hlavou. A já myslím, že si ty závěry vyvodil správně, protože ráno u snídaně už nebyl a číšník nám oznámil, že v noci odletěl zpátky do Německa. Bill na něj koukal jak na zjevení, protože si to nedokázal vysvětlit, ale Georg s Gustavem nad tím mávli rukou a nakonec jsme si užili fajn den. Večer jsme s Billem vynechali bar a zavřeli jsme se na pokoj. Těšili jsme se na společnou chvilku, protože od příjezdu kluků na Mizar jsme žádnou takovou nezažili. Nechala jsem Billa objednat večeři do postele a šla jsem se osprchovat. Najednou mi zazvonil mobil a na displeji se objevilo neznámé číslo s německou předvolbou.
"Prosím?" ozvala jsem se překvapeně.
"Ahoj Karol, tady Megan. My se asi ještě moc neznáme, ale jsem Tomova přítelkyně," zacvrlikal hlas na druhém konci.
"Ano, vím o tobě. Mluvila jsem s Tomem."
"No, právě kvůli tomu volám. Víš, dneska se vrátil a byl jak vyměněnej. Řekl mi, žes mu to poradila ty. Děkuju ti moc, vyřešilo to mezi námi mnohé. Bylo to nádherný!" jiskřila Megan v telefonu.
"No, to mám radost, moc vám to přeju. Tak se měj hezky a pozdravuj Toma," zakončovala jsem náš dialog, protože už jsem toužila, aby mě Bill sevřel v náručí.
"Ne, počkej, na oplátku pro tebe mám jednu informaci, asi bys to měla vědět."
"Copak?" zbystřila jsem.
"Tom říkal, že na Mizaru potkal i tu blonďatou primadonu z Model Looks. Mluvila s tebou?"
"Ano, řekla mi, že spala s Billem, když jsem byla v nemocnici."
"Není to pravda."
"Jak to můžeš vědět? Ona věděla i to, jakou noční košilku jsem měla v posteli! V tom pokoji prostě byla."
"To já nepopírám, byla tam, ale s Billem nespala. Byla to ona, kdo vyhrál konkurz na RTL místo tebe."
"To já vím. Jenže ještě předtím se mi asi chtěla za bůhví co pomstít a vyspala se mi s klukem, no. Čert to vem, já už to neřeším, nemá to cenu."
"Počkej, jsem z modelingový branže, tyhle informace mám z první ruky. Poslala jsem ti letadlem na Mizar videokazetu. Mnohé ti to vysvětlí. Zítra ráno bys to měla mít na recepci. Bill by tě nezradil. A ještě jednou díky," řekla Megan.
"Počkej, jaká videokazeta?!? Megan?!? Halo! Megan?!?" křičela jsem do sluchátka,
ale marně, Megan zavěsila. Bill už se po mně začal shánět, tak jsem se snažila vytlačit z hlavy myšlenku na tu videokazetu a soustředit se na sex, ale moc mi to nešlo. Bill se strašně snažil, ale na sto procent jsem se ten večer uvolnit nedokázala. Co mi Megan potřebovala říct???
Pokračování příště...

Bill jako anděl

30. června 2006 v 6:54 | Vendula |  Posters
TAk tohle je mazeček!!!=)

Tokiášci 11 (oprava)

30. června 2006 v 6:50 | Miky |  FF-Tokiášci
"Ahoj Jani" řekla jsem trošku chladně. "Ahoj, jak se ti vede??" odpověděla. "Jak by bylo tobě na mém místě?? Vždyť jsi věděla že mám Gustava ráda, tos mi to nemohla říct narovinu??". "Já vím Miky, promiň mi to, ale když...já ti to chtěla říct, ale Gustav mě přemluvil. Řekl ať to nechám být, že se to časem vyřeší"...Aaa tak to byl Gustav...v duchu jsem si nechtěla přiznat, že to byl právě on co mi nechce říct o vztahu mezi ním a Janičkou. "Aha, dík žes mi to řekla" rozloučila jsem se s Janičkou a zamířila do místního baru. "Copak to bude slečno?" zeptal se mě barman. "Arsen" znechuceně jsem odpověděla..."Ale copak?? Rozchod s přítelem??" , "Ne něco horšího" neměla jsem náladu na vybavování "dejte mi colu". Vzala jsem si ji a šla si sednout na terasu, kde byl nádherný výhled na Prahu. "Miky?" ozvalo se. Otočila jsem se a koho neuvidím...Gustav...už jsem měla slzy na krajíčku, ale udržela jsem se. "Chtěl bych s tebou mluvit" , "A o čem?" ..."O mě a o Janičce, já vím že jsem ti to měl říct, ale byl jsem zmatený...já, mno..."Jojo...nemusíš mi to vysvětlovat...mě už je to jedno...stalo se =(" hrdě jsem řekla. "Takže kamarádi??" zeptal se..."Že váháš". S úsměvem ve tváři jsme šli zpátky na pokoj za ostatníma.
Gustík pospíchal za Janičkou a já za jedinou osobou, která mě chápala =)) Georg.
"To je pohled, co?? Tolik zamilovaných párů pohromadě jsem ještě nikdy neviděla" řekla jsem "Ani já abych pravdu řekl" a oba jsme se rozesmáli...ostatní nevěděli čemu se řechtáme...muselo to vypadat dost ....blbě =))) ale co. Pomalu se blíži večer a já jsem si šla lehnout. Usnula jsem a neměla ponětí co ti ostatní dělají.
Ráno se probudím a slyším něčí pláč. Zmatená vyjdu z pokoje a vidím, že se holky snaží zatopit celý byt. Ani klukům nebylo do smíchu. "Tak dneska odjíždíme" řekl smutný Bill. "Ale proč tak rychle??? Zůstaňte tu ještě pár dní!!" odpověděla Violka. "Nejde to, ale slibujeme, že přijedem co nejdřív nebo přijedete vy za náma".
Večer se rychle blížil a holky na tom byly fakt špatně, nikomu bych nepřála je vidět, vypadaly opravdu, ale opravdu hrozně =)) Někdo zaklepal na dveře. "Jdu otevřít" řekla jsem, ale stejně mě nikdo nevnímal... Byl to manažer kluků "Ahoj...tak kluci valíme zpátky domů" naposledy se s náma rozloučili a odešli.
"Mno holky, nezajdem ještě někam? Aby jste se trošku odreagovaly?" navrhla jsem holkám. "Ale jo proč ne" řekly. Naposledy jsme si tedy vyšly někam do restauračky a pomalu se s holkama loučily. "No taaak holkyyy, už na to nemyslete, se určitě ještě uvidíte" snažila jsem se je uklidnit. Ale radši jsem měla držet pusu, Magi se totiž zase rozbulila a jak ji holky viděly, začaly taky. Všichni se na nás čuměli, jak na svatozář...zase dobrý trapas. "Nezajdem ještě na zmrzku?" chtěla jsem nějak vyloudit holky ven, už jsem se z toho čumění všech lidí červenala, naštěstí souhlasily a šly jsme si dát poslední společnou zmrzku. Jak ji Janička ochutnala hnedkaj se ji rozzářili oči "Ty vogo ta je dobrá"... Tak slintala, že vůbec nevnímala realitu a ta zmrzka ji spadla na zem =). Všechny jsme se začaly tlemit, ale hlavně, že už holky nejsou smutné =) Pomalu jsme se blížily k domu, kde bydlela babička Janičky. "Tak holky, mějte se a o prázkách si dáme srazík a pořádně to rozjedem" řekla Magi, rozloučily jsme se a šly k nám. Začaly jsme se balit a zanedlouho už zvonil zvonek. "Ahoj tati, jak bylo?" zeptala jsem se taťky, který právě přijel. Rozloučily jsme se ještě s příbuznýma, sedly do auta a hurááá domů. Magi se celou cestu tvářila jak smrtka. Cesta se táhla jak sopel, už mě to pěkně prudilo, ale konečně jsem se dočkala. Jen co jsem přijela, sedla jsem si k počítači a skypíkovala s holkama, jako vždycky. Čas ubíhal, s klukama jsme si psaly míň a míň. Po čase si holky našly jiné borce a na Tokiášky už jenom vzpomínali, jako na nejkrásnější časy ve svém nechutném pubertálním mladí =)
Někde jsem se dočetla, že kluci si po pár měsících našly nějaký borky...prej češky =) hmmmm...jak zajímavé, asi se jim tu zalíbilo =) Ale to byla poslední věc, co jsem o nich slyšela...
THE END

Německé Bravíčko- rozhovor

30. června 2006 v 6:48 | Violka |  Rozhovory (interview)
Několik měsíců jsou Gustav, Georg, Tom a Bill společně na cestě. Každej ví o každým všechno, znají každý svoje manýry. BRAVU řekli všechny cool věcičky, týkající se jejich skupinového života.
Bravo: Kdo z vás říká nejvíc vtipů?
Tom: No, Georg se směje nejvíc, ale často schválně.
Bravo: Proč?
Tom: Georg je nemotorné stvoření.
Georg: Mě se ale ještě nikdo nevysere na čepici. To se stalo Tomovi na focení (smějí se)
Tom: Nejvíc se všichni smějeme, když ze sebe někdo dělá hlupáka - jako Georg.
Bill: A s legračními videi se můžu smát sám sobě smát do smrti.
Bravo: Jsou dny, kdy máte špatné nálady?
Tom: Jistě. Když máme špatnou náladu, tak se doporučuju všem klidit z cesty.
Georg: Ráno mám vždycky špatnou náladu.
Tom a Bill nastejno: Já taky.
Georg: Když nastoupíme ráno do našeho autobusu, tak nikdo neřekneme ani slovo, možná tak jenom Ahoj nebo Dobré ráno - nic víc. Všechno mě ráno stresuje. Když si mám zabalit kufr a on pak nejde zavřít, tak vyšiluju.
Tom: Kvůli tomu vyšiluju taky.
Bravo: Kdo z vás vstává nejhůř z postele?
Georg: Já.
Bill: Georg vždycky zaspí. Ani jeho mobil, který si narychtoval ho nevzbudí - to je vždycky něco.
Bravo: Gustave, ty jsi ranní ptáče, že jo?
Gustav: Ano.
Tom: Když máme vstávat v osm, tak Gustav je vzhůru už v šest.
Bill: No, to pro mě nic není. Mohl bych spát furt. Když mě nikdo a nic nevzbudí, furt bych jenom spal.
Tom: Jednou se mi v pokoji na hotelu spustil požární alarm a já sem se jenom otočil v posteli a zase spal. Vůbec sem si toho nevšímal.
Bill: To byl hluk. Vstal sem a šel se podívat jestli tam není nějaký kouř v mým pokoji.
Tom: Byl sem jenom vyděšený. Když si nedám potom co vstanu sprchu, tak vyšiluju.
Georg: Nemůžu si dát ráno studenou sprchu.
Tom: Každý ráno si dávám studenou sprchu. Jinak se vlastně neprobudím.
Georg: Nerad vstávám ze svý teplý postele.
Bravo: Máte ještě nějaké sprchové rituály?
Gustav: Nesnáším, když máte vyteplenou sprchu a potom vyjdete do studené místnosti, protože někdo nechal otevřeno.
Georg: Kdo by nechal otevřeno? Nejsi náhodou ve svým pokoji sám?
Gustav: Ale když sme ve studiu, tak se o koupelnu dělíme. Vždycky jeden z těhle vtipálků nechá otevřeno.
Bill: Ve studiu máme jenom jednu koupelnu. A Gustav je vždycky ten první, který tam jde. Mezitím sledujeme televizi, dokud není hotový.
Bravo: Jak se rozhodujete, kdo půjde do koupelny poslední a může nejdýl spát?
Bill: Kdo to řekne, je v koupelně poslední. Je to druh naší hry. Vždycky rychle řekneme : "Jsem poslední." Kdo to řekne nejpomaleji má smůlu a jde první.
Georg: Někteří lidé to chápou špatně.
Bill: Na focení nebo v televizi to máme taky tak. Říkáme věci jako : "Já to neudělám, já to neudělám." A lidi si potom myslí : "Panebože, oni to nechtějí udělat." Ale tak to není. Je to jenom hra. Nikdo to nesmí pokazit.
Bravo: A co když to pokazí?
Tom: Na to ani nechceme myslet (smích).
Bravo: Je někdo opravdu nepořádný?
Bill a Tom: Georg!
Georg: Nepořádný? No...
Bill: Georgův pokoj je tak neuspořádaný, vždycky si všechno vyndá z kufru. Já jenom důležitý věci. Ale u Georga to vypadá, jako by tam vybuchla bomba.
Georg: Ale vždycky ke mě přijdou, tak to potom vypadá na nic. Jedí v mým pokoji a všechno tam po sobě nechají.
Bravo: U ostatních je všechno jinak uklizený?
Georg: Na to zapomeň!
Bill: Doma je můj pokoj vždycky uklizený. Nemůžu nechat věci ležet jenom tak kolem.
Tom: Můj pokoj není pořád uklizený, ale vím, kde co najít, takže zase takový pořádek tam mít nemusím.
Georg: Ještě k tématu "uklizený" : Nechci radši říct, jak tvoje koupelna vypadá Bille. Ručníky leží všude kolem.
Bill: To je pravda, ale jenom na hotelu.
Georg: Jediná věc, kterou si Bill nevybalí je jeho zubní kartáček (smějí se)
Bravo: Kdo z vás má nejvíc cool styl?
Všichni: JÁ!
Tom: No jsem to rozhodně já.
Bill: Ostatní to chtějí zatajit, ale ve skutečnosti sem to já. (úsměv)
Tom: Myslím, že každý má rád to, co nosí.
Bravo: Jsou momenty kdy se nemáte rádi?
Bill: Někdy nemám rád nějaké obrázky v časopisech.
Gustav: Někdy si říkám, že mě vyfotili opravdu hrozně.
Bravo: Kdo z vás má nejvíc problémů?
Tom: Hodně mluvíme.
Bill: Na školních výletech jsem měl problémy s člověkem, se kterým se byl na pokoji, kvůli hlasitý muzice. Jsem dobrý ještě na komunikaci, to musím říct.
Georg: Jo pravda, vždycky je po jeho.
Bill: Vždycky vím, co říct, když ostatní už neví.
Bravo: I ve skupině?
Georg: Mluvíme o každý volovině. Já s Tomem klidně mluvíme i proč není v bufetu žádný parmezán.
Tom: Jo, jak můžeš jíst nudle bez sýra?? (smích)
Bill: Ale taky se mluví o něčem vážnějším.
Bravo: Třeba o hříšném životě?
Tom: To ne.
Bill: Ale někdy mluvíme o hlubších věcech.
Georg: Jo někdy, například na prázdninách.
Bill: Jo na prázdninách, když jenom tak ležíte. Jestli někdo začne mluvit - a i když sem opravdu unavený - musím se dát do řeči.

První pomoc, néjen v plavání 2

30. června 2006 v 6:43 | Nikuska |  FF-První pomoc,nejen v plavání
Přijeli jsme a já byla mile překvapená bydleli ve vilové čtvrti.Jejich vilka byla malá a krásna.Přivítala jsem se s babčou.Byla jsme ráda, že je vidím a nudit se nebudu, protože budu zkoumat Magdeburg .,,Waau!"řvala jsme štěstím Veruna má svůj pokoj a já svůj.Po vydatném obědě jsme se vyrazila kouknout k jejim bazénku.Byl malí a nebyl hluboký a byl na zahradě co víc jsme si mohla přát.Babču a dědu jsem poprosila, aby vzali Verunu do města ona jela.V domnění, že uvidí Kaulitze!Vzala jsem si svoje nové plavky a namazala jsem se krémem a plácla jsme sebou na deku.Je po půl hodině mi byl strašný hyc a tak jsme se rozhodla že vlezu do bazénu.Zkontrolovala jsem hloubku a metr dvacet.Zkusila jsem vodu nohou byla příjemná.Řekla jsme si, že do ní skočím.Hned jak dopadnu odrazím se a jsem na vzduchu.Chvíli jsme uvažovala ale potom jsem byla na plno rozhodnutá.Rozběhla jsem se, ale před bazénem se mi vylil krém a já jsem si toho nevšimla.Uklouzla jsme a letěla přímo do bazénu.Nemohla jsme se postavit pořád jsem se kroutila a snažila se dostat na hladinu.V tu chvíli jsme měla pocit, že bazén má tak 4 metry.Nemohla jsme se prostě vynořit.Probrala jsme se na trávníku a někdo mě líbal já mu hned vrazila pěknou facku.,,Sorry, že ti člověk zachraňu je život."řekla nasraně.Já jsme se mu omluvila pomohl mi stát a zabalila jsem se do ručníku.,,Si v poho?"zeptal se ten kluk ustaraně.Kývl jsem hlavou,,Jenom jsme vyděšená."řekla jsme a křečovitě jsme se usmála.,,Ty nemáš nikoho doma?"zeptal se a zkoumal mě jako nějaký nový exemplář člověka.,,Ne jsou ve městě."odpověděla jsem…Hm nechceš jít ke mě bydlím vedle vás."řekl a ukázal na krásnou vilu!,,Ne díky."řekla jsem.,, Já se menuju Kaulitz, Bill Kaulitz."představil se.Vyvalila jsme na něho oči.,,Si v pořádku?"zeptal se.,,Jo!"řekla jsem.,,Co je to za kost!"ozvalo se za plotem všiml jsem si, že se přibližuje nějaký kluk z dredami.,,To je…"chtěl ho Bill představit.,,Tobiáš."doplnila jsme jistě.Začal se smát až brečel a málem se i válel na zemi.Já jsem to pochopila jako narážku na mojí osobu a utekla jsme do baráku.,,Co si ten namyšlený debill myslí."začala jsme mu nadávat.Letěla jsme se osprchovat a převléct určitě tru zachvilku budou.Pořád jsem musela myslet na Billa , myslel jsem si, že je to fajn kluk.Sedla jsme si do křesla a zapnula Očko.Zrovna tam byla ukázko koncertu v Berlíně, když jsme viděla dav šílených holek jak řvali, že milujou Billa a ještě někoho, ale to jsme neslyšela a navíc jsme to přepnula.,,Hm určitě to bude Tobiáš."řekla jsme přesvědčeně.Šla jsme do Verčiného pokoje.,,To jsme si mohla myslet."řekla jsem znechuceně.Né jen, že si vezme moji černou sukni, ale vylepila si všude plakáty s Tokio Hotel.,,Hm jedíny kdo z nich vypadá dobře je ten co hraje na bubny."řekla jsem a chvíli jsme se na ně dívala.Uslyšela jsme auto a tak jsme šla dolů naproti.,,Ahoj."přivítala jsem je.Na verču jsme hodila nenávistný pohled.Hned mě, ale přešel,,Sandro ani nevíš jakou máš hodnou sestru."začala si vychvalovat babina a kmitala za ní.Děda ten nesl její tašky s obchoďáku. ´Bylo mi ho líto a tak jsem mu běžela pomoct.Byl naštvaný takže jsem do něho nemluvila.Večer jsme se s dědou dívali na sportovní kanál a Veruna se na hoře dívala na nějakou telenovelu a babka si četla knížku.,,Dědo."sedla jsme si k němu.,,Hm copak holčičko?"zeptal se, ale nespustil oči s obrazovky.,,Proč si mi neřekl, že vedle nás bydlí Kaulitzové?"zeptala jsem se trošinku naštvaně.,,Tak ty to víš."řekl a podíval se na mě.,,Jo!"vzdychla jsem.,,Ty je posloucháš?"zeptal se a šibalsky na mě zamrkal.,,Vůbec!"zaječel jsem.Děda se zasmál.,,Mě se zdají docela v pohodě Bill i Tom."řekl děda a znovu byl nalepený očima na obrazovce.,,Bill a Tom.No jasně už vím Bill se smál tome, že jsem místo Toma řekal Tobiáš jsem koza!"praštila jsem se do hlavy .,,je ti něco"zeptal se děda ne.Vyrazila jsem nahoru si vzít nějaký slušný hadry a jít se omluvit…
Pokračování příště...

Interview bei KIKA 6.2.06- 1

30. června 2006 v 6:42 | Violka |  Screenshots 2006
Jujky, Billíšek je nějaký zasněný... NA koho asi myslí???

Rozpoutaná touha 2

30. června 2006 v 6:24 | Tereza |  FF-Rozpoutaná touha
2.DÍL


Neváhame a běžíme dál.Pak zas HALT IHR!!!!!!!!!!!!!!!!!!Přišlo mi podle hlasu,že to není nikdo opilí a ani nikdo kdo by nam chtěl ublizit.Nevydrzela jsem to a otocila se plna zvedavosti za sebe,Barca,ktera ještě nepostrehla ze stojim bezi v pohode dal.Asi az po 15sekundach se zastavi a jde ke mne trochu rychlejsi chuzí.Za mnou stali ctyri kluci,meli kapuci az na jednoho ten mel ksiltovku,k tomu měli vsichni tmavy brile???Neopovazene sem na ne vyhrkla(Nemecky)Kdo jste a proc nas pronasledujete?Kluci na sebe koukli pousmali se.Nerekli nic,jen si sundali kapuci a bryle.Az ted sem pomalu spadla na zem-Vy vy vy jste TOKIO HOTEL.No vlastne jo.Vodpovedel Bill.Sorry rekla jsem,zena vas tak s Bajou cumime,ale vzdycky na vas myslime,poslouchame hudbu,byli jsme uplne hotovy když jsme zjistili ze pudem na vas koncert a ted,..........To je dobry zase povedel Bill,ja vas chapu aspon ze jste normalni ostatní po nas skacou,lepi,pusinkujou,breci a td,,,a rikaji ze nas milujou když nas a ni poradne nepoznali..Jeste se chcem omluvit za to ze jsme utikali mysleli jsme ze to jsou ty ozralove z namesti,sorry...To my by sme se měli spis omluvit,rek tom a pousmal se na Baju.Baja se uplne rozplivala,ale v tom uz Bill navrh jestli,kdyz uz sme je tak krasne poznali nechteli vyrazit do Pizzerky.Bereme!!Vykrikle jsme hned s Bajou..Tak jo Bill sel vedle me a nadherne sme si spolu povidali a porad smali,bylo mi snim fajn.Baja nevim jestli se nepletu tak sla nikde za mnou s Tomem,a ty se tam taky skadlili.Nakonec jsme dorazili do Pizzerky,tam to nebylo o nic lepsi porad jsme se nicemu smali.Gustav a Georg pochopili,ze asi se nam libi Bill,Tom,ale presto tam s nami zustali a byla psina.Vecer,ale ještě nekoncil,bylo nam vsem dobře,tak jsme vsichni vyrazili na pout,ktera pry zitra odjizdi,tak jsme si ji sli uzit.Gustav a Georg se nakonec rozhodli ze uz pujdou,tak jsme se s nimi rozloucili a parili dal.Sli jsme na ruzke kolo vsicni ctyri do strasidelneho domu,cenryfugu,az Tom a Baja sli nikam jinam.Ja a Bill jsme sli na romanticky kolotoc a ktomu hrali tak krasnou pisnicku.Chvili jsme jen tak sedeli,az Bill konecne něco rek-Vis hned jak sem te videl ses mi libila,ale ještě jsem nevedel jaka presne ses.Stacil mi pouhy vecer k tomu no vis,vis ,co zeptala jsem se nezne.Ze te miluju.Bille ja te taky mi...ale nestacila jsem to dopovedet,to uz me Bill nezne libal,bylo to krasny,teda dokud nezastavil kolotoc.Museli jsme vystoupit,ale nechtelo se nam.Sli jsme tedy najit Baju s Tomem.Nasli jsme je az popodal na lavicce v parku,taky se libali.Chmm,zakaslal Bill nerusime????????Ne vubec,kouknul na nas Tom,a udelal pošklebek na Billa.Jsem fakt už unavená,řekla Baja.No jasně,tak nás kluci doprovodili až k holkám domů.Tam jse s námi ještě krásně rozloučili,vymněnili čísla.Slíbili že zitra nás zvou na oběd i s holkama,že je mame vzit s sebou,že vemou i Gustava a George.Musí ráno na pohovor a pak vyrazíme.Bereme,odpověděli jsme,když jsme,ale otevřeli dveře domů úplně jsme ztuhly a jen stály..

Pokracovani priste

Mobilní teens9...30.6.06

30. června 2006 v 6:24 | Janiczka |  Hitparády
Tak to ne!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Tokio Hotel se propadli až na druhé místo za I like to move it!!!! Takže všichni povinně hlasovat!!!!!!!!!! To je děs!!!! Ještě že si polepšili aspon s tím, že se schrei opět dostalo na 3. místo!!!! Více informací o hlasování TADY!!!! Čusík!!!

Nokia Bravo Music Chart...30.6.06

30. června 2006 v 6:23 | Janiczka |  Hitparády
Zase winner!!!!!!!!!!!!!!!!! Ti Tokiáci májí šíleně oddané fanoušky!!!!=) Sou se svým mega užásným, nádherným, dojemným songem Rette mich na prvním místě!!! Více na www.nokia.cz!!! Ahojik!!!!

Zemřít pro polibek 5-závěr

30. června 2006 v 6:22 | Zuza |  *FF-Zemřít pro polibek
Usnula sem,ale nespala sem dlouho,protože se mi zdály jenom noční můry.Byla v nich Nina,Bill a já….Obě sme se s Ninou do Billa zamilovali,ale Bill si nakonec vybral mě a Nina se kvůli tomu zabila….Já vim je to blbej sen,ale něco ve mně mi říkalo,že by se to mohlo stát a…No to je vlastně jedno…Sem blbá já vim,ale nemůžu si pomoct.Čim víc myslim na Ninu a Billa,tím víc začínám propadat zoufalství.Nevim jestli ze smrti Niny,nebo z pro mě nešťastný lásky.
Dva dny po tom co od nás Bill odešel mi přišla smska.,,Sisi já vim že chceš bejt sama,ale chci aby si věděla,že mi moc chybíš…Chtěl bych tě vidět.Líbá Bill.´´Taky sem umírala touhou ho vidět,ale bála sem se,že to pak bude ještě horší.,,Bille taky se mi po tobě stýská,ale dej mi trochu času…Prosím…´´napsala sem mu.Za chvíli mi přišla odpověď.,,Jasně promiň…Já tě chápu…Už nebudu otravovat…´´Tak tohle mě dostalo.On to vůbec nepochopil…Myslí si,že o něj nemám zájem a že se mu to bojim říct.,,Ne Bille,neotravuješ.Já jenom,jestli není moc brzo…Víš já…Já se bojim na pevno vázat…Ale ty seš fajn kluk,mám tě ráda,jenom mi musíš dát čas…´´Ani ne do minuty mi přišla odpověď.,,Sem rád že je to tak….Jasně,nechci na tebe spěchat,počkám jak dlouho budeš chtít…Chci aby si věděla,že tě miluju…´´,,On mě miluje???To není možný,zná mě jenom pár dní…,,Bille a seš si jistej tím co říkáš???´´nacvakala sem odpověď.,,Naprosto…Nechci nikoho jinýho,jenom tebe…´´odepsal Bill.Cítila sem takovej hřejivej pocit u srdíčka…,,Bille,nemohli by sme to probrat nějak jinak,než přes telefon???´´navrhovala sem.,,Jasně…Jak chceš….Mohli by sme se sejít…Třeba u cukrárny…´´napsal Bill.,,Jasně….Tak za chvíli tam zatím ahoj…´´napsala sem a šla se strojit.Nedávala sem si nijak záležet i když sem chtěla vypadat líp než jindy.Vyšla sem a hned se mířila k cukrárně.Když sem tam došla,Bill zrovna přecházel silnici a….,,Bille pozoooor….´´křičela sem,protože stál v cestě tomu samýmu autu co zabilo Ninu….Bill asi neslyšel…Rozběhla sem se a srazila Billa k zemi a odkutáleli sme se ze silnice…Bill byl v šoku a nebyl sám…Ležel na kraji silnice a já na něm….,,Díky´´ zašeptal.Jenom sem se usmála.,,Proč si to udělala???Mohla si se zabít…´´ptal se vykuleně Bill.,,Víš nechala sem si vzít Ninu,ale tebe….tebe už mi nikdo nesebere….´´řekla sem a pohladila ho po vlasech.,,Sisi myslíš to vážně???´´ptal se Bill,kterýmu se v tu chvíli rozzářili oči…,,Myslim…Kašlu na to co bylo a kdo byl….Teď seš jenom ty a nikdo jinej….´´řekla sem a opatrně ho políbila.,,Miluju tě…´´zašeptal Bill…,,A já tebe…´´řekla sem a nezbylo mi nic jinýho,než slízt z Billa.
Nevim co bude dál,nevim jak to bude dál,ale co vim určitě je,že už budu s Billem na pořád….
Konec

Z nějakého časáku

30. června 2006 v 6:22 | Violka |  Supa fotečky
Mě se ten Billův novy styling, který měl v Paříží líbí...

Služka, tak na to zapomeňte, oba! 2

30. června 2006 v 6:16 | Vendula |  FF-Služka??Tak na to zapomeňte oba
Mamka nás doprovodila na nádraží a dla nám oběma pusy a obejmula nás.Měli jsme slzy na krajíčku,ale nenechali jsme na sobě

nic znát."Weny,nebudu tam lízt tvojemu taťkovi na nervy","Jituš,seš blbá,nebo jenom navedená,taťka tě má rád,dokonce tě bere

za svoji dceru a já tě beru za svoju ségru".Když jsem to dořekla,Jíti se na tváři objevil úsměv,byla jsem ráda,že sem ji spravila

náladu.Už jsme konečně tady,obě jsem si nahlas oddychly.Taťka už na nás netrpělivě čekal,dyž nás uviděl,rychla se za náma

rozběhl,obejmul nás a pořád něco žvatlal.Já se na něho nechápajícně podíval a on si uvědomil,že neumím německy,tak na mě a

na Jítu začal mluvit česky"holky vy jste mi tak chyběli,podte honem ke mě domů at se můžeter ubytovat a dal nám ještěhublana na

tvář.Zavítali jsem k němu domů a málem nám oběma vypadli kukadla,už se nedivím,kdo mi posílal tak velký dárečky a penízky.

Vešli jsme dovnitř a tam stála krásnounká kuchynka,byla jsem překvapená,jelikož byla velká jako fotbalový stadion,naproti

od koupelky,jsme potkali obývák,tajy dost gygantycký.Následovalo první patro-stíl tam nádherný pokojík,byl obrovský,až jsem se

bála a byly tam dvě postele,s Jitou jsem na sebe mrkli,pochválili jsem tatkovi bejvák.Už se stmívalo a jeliokož bylo dost velké

dusno,převlíkli jsem se do plavek a šli řádit na zahradu,měl tam velkej bazén a............
Pokračování příště...


Ledová královna 7

30. června 2006 v 6:09 | Heli |  FF-Ledová královna
7
Sametově černou tmu rozrušovalo pouze mlžné oranžové světlo zářicí z nedalekého města.Do chladivého nočního vzduchu nasládlého těžkou vůní léta bylo slyšet tiché šumění moře.Bylo pár minut po půlnoci a po setmělé písečné pláži kráčeli ruku v ruce dvě postavy.Drobná dívka se tulila k charizmatickému mladému muži a jejich bosá chodidla zanechávala ve vlhém písku zřetelné stopy.Ještě před pár hodinami byla Julii zoufalá, zhrzená a teď ji zaplavoval úžasný,nekonečně hřející pocit čirého štěstí.Přiviula se k Billovi blíž a bezděčně se usmála. "Netušila sem,že umíš být taky romantik...četla sem,že si spíš drsnej týpek" škádlila ho. "No,já to taky netušil.." přiznal Bill "Ale,prostě...přišlo to tak nějak samo od sebe,víš?" pošeptal jí a letmo jí líbnul na tvář.Bill Julii gantlemansky doprovodil až ke dveřím pokoje.Snad ani nemá smysl chodit psát,pomyslela si Julii.Než se totiž s Billem řádně rozloučili,záhadně uběhla další hodina........

Týden utekl jako voda a až na několik lehkých přeháněk,vydrželo slunečné počasí."Co si to s ním proboha udělala,ha hahaaa" řechtá se Tom. "Co já?" odtrhne Julii oči od Billa,který právě ve vodě neohroženě topí Gustava. "Ne nic spi dál" zavrní Tom a nakrčí nos. "Ste na tom totiž oba stejně.Oba čučíte do blba a přihlouple se usmíváte,a jakmile se k sobě přiblížíte je to jako by vás k sobě někdo přilepil vteřinovim lepidlem......" piskuje Toma a tváří se přitom,jako by mu někdo sebral jeho oblíbenou hračku."Si blbej" směje se Julii a hodí po něm ručníkem.Vtom se přiřítí kompletně zmáčený Bill a úlevně se sveze na deku. "Sem mrtvej muž" prohlásí přerývaně. "No tak zase rychle obživni" šťouchá do něho Julii "..protože dem do města.Slíbils to." "ÉÉÉÉ"zamručí nesouhlasně.Nakonec se ale přece jen nechá přesvědčit,a když se oba osprchují od slané vody a převléknou,vyrazí přímo do centra.Všude se to jen hemží malými rozomilými stánky s čerstvým,sytě barevným a voňavým ovocem.Z každého rohu na ně vykukukují malé krámečky se suvenýry a pohledy."To je nádhera" haleká radostně Julii a pobíhá od jednoho stánku ke druhému.Bill se sice tváří trochu nakysle,ale přece jenom se musí smát,když si Julii narazí na hlavu křiklavě oranžovou čepici s velkýma bambulema.Pomalu proplouvají davem a užívají si nádherné počasí. "Musím si odskočit" zabrouká po chvíli Julii a zamíří do vylidněné,potmělé uličky najít toaletu.Narozdíl od široké hlučné třídy je tu tnezvykle ticho a nevlídno.Julii jde a s němým úžasem si prohlíží šedé,chatrně vypadající domy s oprýskanou omítkou.Chudáci ti lidi,co tu bydlí...pomyslela si a tělem jí prostupovala hořká chuť lítosti,když si uvědomila,jak žije ona a jak ti,co bydlí tady.Když dorazila na konec uličky,zjistila,že dál už nikam nevede a proto se obrátila a zamířila zpátky.Z ničeho nic se ale od někud z temného kouta vynořila vysoká postava.Než se však Julii stačila ohlédnout nebo jakkoli zareagovat,pocítila prudkou bolest,jak jí někdo popadl za vlasy.Obrovská síla jí po smyku přitáhla asi o krok zpět a Julii na svém krku pocítila chladivé ostří velkého nože. "Zkus ceknout a seš mrtvá" ozval se hluboký chraplavý hlas.Ztuhnul jí hrůzou snad každý sval v těle a neopovažovala se vydat ani hlásku.Síla znovu zabraala a přimáčka ji zády ke zdi.Julii vyděšeně hleděla do ostře řezané tváře vysokého silného muže.Chladné černé oči mu dychtivě a vypočítavě plály a Julii ovanul pach potu a levné skotské.Muž jí jednou rukou sevřel hrdlo a špičkou nože v ruce druhé přejel od tváře až k pasu. "Tak hele krasotinko,vyřiď svýmu papínkovi,že jestli to do zejtřejšího večera nebudeme mít,tak toho bude hodně litovat!Přece by nechtěl,aby si to jeho roztomilá dceruška musela odpracovat...."pronese pohrdlivě a nadzvedl jí nožem lem trička. "Hey!!!" ozve se za nimi.V Julii zahořel plamínek naděje.Běžel k nim rozlícený Bill a úhlové vlasy za ním divoce vlály."Ale ale,snad ne tvůj amant" uchechtl se pobaveně chlápek. "Bille ne!!MÁ NŮŽ" Zavřeštěla plačtivě Julii,ale Bill už se na toho muže vrhl.Ten se ale obrátil a s obrovskou silou udeřil Billa do obličeje tak,až se zapotácel a pak se s tváří od krve odporoučel k zemi. Muž znova Julii chytil a ona ucítila jeho nechutně slizký jazyk až v krku.Počítala vteřiny a modlila se aby už přestal.Když se od ní konečně odtrhla v ústech se jí usadila odporná pachuť tabákového kouře,ze které se jí udělalo nevolno. "Pamatuj co sem ti řek kočičko!TOHLE BYLO POSLEDNÍ VAROVÁNÍ!!!" zašeptal a zmizel............

To be continued......... (Helushka)

Top 15 Music&Mobile 30.6.06

30. června 2006 v 6:09 | Janiczka |  Hitparády
Tokiáci s umístili v Top řebříčku Music&Mobile se singlem Durch den monzun na prvním místě!!!! A se songem Rette mich na 4!!! Omlouvám¨se, že píšu tak zdechle, ale ten včerejšek byl na mě moc!!! Můžete hlasovat prostřednictvím sms ve tvaru D TOP čísloskladby a to je pro DDM 1 a pro Rette mich 4!!! Hlasujte!!! Zdareček=)!!!

Díky tati...3

30. června 2006 v 6:09 | Aneth |  FF-Díky tati
DÍKY TATI 3..

"Ty voe,to neni mozny jak..jak si to udelal".."no jednoduse proste ten komu to patri je muj strejda ,no tak sem to s nim domluvil aby proste ho zavřel ten bazén a my sme tady byli samy".."No tak to je super Bille,tak jdeme ne".."jasně"...Bylo takovy divny se procházet v areálu bez lidí,ale bylo to skvěly,šli jsme se každej převlíct do plavek,když sem vylezla s těma plavkama tak vylezl zároven i Bill,zase sme se smáli,protože měl skoro stejny plavky jako já,Samo že klučičí ale ty jeho vypadali takhle:měl takovy super kratasy,cely cerny s bilym lemovanim a na jedne nohavici byla lebka.Byli sme perfektne sladeni,skoda ze jenom oblecenim..jako prvni sme sli na tobogán,potom sme si sli zaskakat z mustku a pak zaplavat a jako posledni sme sli do vyrivky.Tam bylo skvele byli sme s Billem tesne u sebe a povidali si.Ale v jednom momentu sme se stretli pohledama,boze bylo to tak nadherny se mu divat do tech krasnych oci.POmalu se priblizoval,achjo ja ho nemuzu polibit,nemuzu s nim chodit.proste to nejde,ale nakonec sem podlehla,jeho rtum.Libal opravdu zkusene,tak jemne ,no proste nadhera.Nase jazyky si pohravali,krasa.Bill me hladil po celem tele a chtel zajit i dal ,ale nastesti sem mu rekla ze ne.Prece jenom mi je teprve 13.at si jeste pocka.Krasne se na me usmal a rekl"na tebe budu cekat celej zivot"..potom sme se jeste libali a nakonec sme museli odejit.kdyz sme vysli tak sme se drzeli za ruce a bylo nam krasne.Byla opravdu nadherna noc s nadhernm klukem.Na hotelu sme se oddelili ,jeste sme se polibili a sli spat.Ja sem sla jeste na icq,kde sem mela novej kontakt,to je divny nikoho takovyho neznam,ale co,zkusim mu napsat."Ahoj kdo jsi?".."ty nevis?"..odpovedel mi ten dotycny.."No nevim,tak mi to konecne rekni".."Tak zkus hadat ,anebo vis co odpoved najdes v pokoji cislo 344".."Pockej ja tam teda skocim"..Bylo mi to vsechno nejaky divny.Sla jsem teda do pokoje 344 a zaklepala sem"Dale".ozvalo sem..Tak sem vesla a koho tam nevidim.Sedi tam Bill..ae pockej Bille vzdyt ty mas jinaci pokoj ,ne?!?!..A co tady delas a kde jsi vzal moje icq??".."no vis jak sem si sel pro ten kondicioner,tak jsi mela zaplej notebook tak sem si vzal tvoje cislo a dneska sem ti napsal,jo a ten pokoj sem pronajmuj jenom pro nas dva".."jezis ty ses tak hodnej "..Sla sem k nemu na postel a polibila sem ho...Libali sme se jeste hoodne dlouho.Rano sem se probudila v jeho naruci"ahojky lásko,japak ses vyspala v nove postylce s novym klukem"..A zacal se smat.."No tak docela dobre ,az na to ze tady nekdo chrapal celou noc"..A to NEKDO jsem zduraznila,byl se zacervenal a zacl se zase smat.."dneska mam narozky"rikala sem si v duchu..Nechci aby to nekdo vedel,ale stejne to ani nidko vedet nebude,protoze muj tatka je tam zaneprazdnenej ze to neni ani mozny a pochybuju ze to kluci budou vedet.No nic ,sla jsem se obliknou a namalovat a udelat hygienu.A sla sem s Billem na snidani,tam sme se domluvili ze vsechny veci prestehujeme do toho novyho pokoje.kdyz tam bylo vsechno nastehovany tak me Bill vyslal do mesta abych si neco koupila,dal mi svou kreditku a rekl at nakupuju jak chci.Bylo mi to trapny ,ale nakonec sem si neco malo nakoupila.Kdyz sem prisla do pokoje ,tak mi bylo divny ze klice nepasujou,a jooo vlastne vzdyt tenhle pokoj uz neni muj,ja sem ale tele..Tak sem se vydala do novyho pokoje,tam uz klice pasovali.kdyz sem vesla tak me cekalo prekvapko.pribehl ke me...


POKRACOVANI PRISTE...