TokioHotel - official profile

Březen 2006

Bill 8

31. března 2006 v 17:12 | TH-Bill |  FF-Bill
No, tak to je krása, pomyslím si. "Můžeš mi to nějak vysvětlit?" řve na mě Julie. "Neřvi prosím tě na mě. Tak co myslíš, že to znamená?" zeptám se ji a usměju se na Billa. Úsměv mi oplatí. "Tak ty mi budeš říkat děvko a přitom se taháš s někým jiným?!?! Ještě s takovým…" "Drž hubu!" skočím ji do řeči, protože nechci, aby Bill slyšel, co si o něm Julie myslí. "Řekneš mi teda k tomu něco?" ptá se. "Co ti mám k tomu říct?" ptám se jí taky. "Že jsem se zamilovala do kluka, a že k tobě už nic necítím? To chceš opravdu slyšet?" říkám ji. "No, tak teď už to stejně víš. A můžeš jít. Jsme si kvit," řeknu jí. "Děvko!" otituluje mě a jde pryč. "Bille!" vykřiknu a vletím mu do náruče. "Miluje tě, Jani," řekne mi a začneme se líbat. Je to taaak krásný. Jsem fakt šíleně zamilovaná, v sedmém nebi. Když se konečně od něho odtrhnu, kouknu se nalevo a vidím, jak tam Julie ještě pořád stojí a brečí. Je mi jí líto, ale co se dá dělat? Zamilovala jsem se, a jak jsem Julii viděla s tou holkou tak…Je prostě konec, nedá se nic dělat. Sbohem Julie, řeknu si v duchu. "Pojď, jdeme," vezmu Billa za ruku a táhnu ho dovnitř. "Tak co? Jak se ti líbí můj byt?" ptám se ho. "Pěknej, útulnéj," řekne popravdě. "Víš Jani, musím ti něco vysvětlit. Ta blondýna…" "Ne, nic mi nevysvětluj. Nechci to vědět. Kašlem na to," řeknu a vlípnu mu pusu. To ho popudí a začneme se líbat. Krásně, něžně, procítěně. Zatáhnu ho teda do mého pokoje, kde pokračujeme. Je to ale jiný než v tý nemocnici. Konečně máme více prostoru. Ta postel v nemocnici byla malá, ještě že mám dvojitou postel. Položí mě opatrně na postel a začne mě líbat na bříšku. Pak mi vysleče tričko a začne mě líbat na prsou. Já mu mezitím vyslíkám triko a když mi vysleče i kalhotky vyslíknu mu i já kalhoty. Překulím se a sednu si na něj obkročmo a začnu ho líbat na nejdřív na krku a pak jdu níž, na břiško. Cítím, že ho to pěkně vzrušilo. Překulíme se teda zpátky a on mi vrací něžnosti. Začíná taky na krku, pak jde níž a níž. To mě vzruší a konečně mu stáhnu jeho úžasný boxerky s nápisem Bill. Je mi jasný, co teď přijde. Budu mít poprvé sex s klukem. Vždycky jsem spala jenom s holkama, tak jsem zvědavá. Rozkročím teda nohy, aby mohl do mě proniknout. Ze začátku to není nic moc, ale Bill se fakt snaží, takže nakonec dosáhnu nádherného orgasmu, stejně tak Bill. Když je po všem, ještě chvíli se mazlíme.
"Bylo to fakt krásný," řeknu mu popravdě. "Nikdy jsem netušila, že to může být s klukem tak krásný," řeknu a začnu se smát. "Čemu se směješ?" ptá se Bill. "No, směju se tomu, jak jsem hloupá, protože nevím, o co jsem celý roky přicházela," mrknu na něj.
"Tak já sem ti nebyla dost dobrá?" vletí do pokoje celá rozzuřená Julie. "Julie???Ježiši kriste, co tu děláš?" leknu se. "Seš odporná. Vždycky si říkala, jak se ti to s klukama hnusí a teď tohle?" křičí Julie. "Nepřipadáš si uboze?" ptám se jí. "Koukni na sebe. Děláš ze sebe akorát debila," oznamuju jí. "Ale Jani, já tě miluju. Tady ten klučina ti nikdy nedá to co já. Vrať se ke mně. Prosím!" začne Julie brečet. Nevím, co mám dělat. To je poprvý, co ji takhle vidím. Chce se mi taky brečet. Když si vzpomenu na ty 2 roky, co jsme spolu zažily. Nechci to všechno zahodit. "Juli, běž pryč. Neztrapňuj se," řeknu jí. "Fajn," odchází s brekem. Panebože…to je hrůza. Bill je úplně v šoku, tohle asi nečekal. "Co je?" zeptám se Billa, když stále nic neříká. "Nic, akorát sem z toho dost v šoku," řekne. "Kašli na to," řeknu a dám mu pusu. Vrátí mi ji a věnujeme se dál něžnostem. Je fakt něžnej, člověk by řekl, že je něžnej jak holka. Miluju ho. Kolem dvanáctý se Bill začne oblíkat. "Lásko, už musím jít. Máme ještě nějaký rozhovory a tak," mrkne na mě, "zastav se tak kolem 6 v baru jo?! Souhlasíš?" ptá se. "Jistě budu tam," řeknu. "Papa," řekne a naposledy mě políbí. "Ahojky," pošlu mu ještě vzdušnou pusu. Poté co odejde jdu se znova osprchovat, jsem celá zpocená. Pak si jdu udělat oběd a kouknu se chvíli na telku. Kolem čtvrté si řeknu, že bych se mohla začít připravovat. "Půjdu tam dřív," řeknu si. Nachystám se tedy a v 5 odcházím, ale to ještě nevím, co dělám za blbost. V baru jsem kolem půl šestý, nijak jsem nespěchala. "Dobrej slečno," usmívá se číšník. "Dobrej," odpovím mu ze slušnosti a jdu dál. Ale co to zase nevidím. Bill sedí u toho stolu jako minule a zase s tou blondýnou. A jak se na ni ještě pěkně směje. Jdu přímo k němu a vlepím mu facku. Konečně vidím tu blondýnu zblízka. Celkem pěkná, ale zmalovaná až hrůza. "Tak takhle mě miluješ?" zeptám se Billa, "Tak, že se taháš s jinou holkou?" zvyšuju hlas. "Seš stejnej, jak ta Julie!" "Ale Jani…" "Ne! Nechci nic slyšet!" skočím mu do řečí. "Zapomeň na mě a zapomeň i na všechno, co se stalo. Byla to chyba! A já debil jsem odkopla Julii. Kvůli tobě! Měla pravdu! Sbohem! Užij si to!" zařvu ještě a odcházím. Bill samozřejmě vyběhne za mnou. "Jani!" křičí na mě! "Ježiši! Nech mě konečně už na pokoji!" řvu na něj. "Nech si to prosím vysvětlit!" říká mi. "Nech mě být!" zařvu na něj a dám mu zase facku. "Jani!" chytne mě za ruku. Já se mu ale vytrhnu a utíkám pryč. Začne utíkat za mnou. Jsem naštěstí rychlejší. A protože mám náskok, schovám se v jedný uličce a Bill mě nevidí. Pak ho jenom slyším křičet: "Jani! Kde jsi?" Konečně sama. Začnu brečet a přemýšlet nad tím, jak se mi hroutí svět. Jak se všechno posralo! Brečím a brečím a brečím….

Česká hitparáda-31.9.2006

31. března 2006 v 15:32 | Janička |  Hitparády
Tokiáci bodujou už aji v oficiální českém žebříčku IFPI (prodejnost cd u nás). Z novinky prorazili hned na 8 místo a teďkom už jsou na 4 místě!!!!!!!!!!! Porazili i třeba Helenu Zeťovou, No name, Karla Kryla anebo Chinasky. Tokiáky dokázali porazit jenom Rafťáci, Petr Kolář a Arakain. Takže kupujte CD ať nám stále stoupají=)!!!! Páčko Tokiáci=) Janička!!!!!!

Věcičky od Tokiáků...

31. března 2006 v 13:38 | Janička |  Věcišky

Freiburg 22.2.2006

31. března 2006 v 11:56 | Mïky a Violka |  Konzerte 2006

Objetí=) IV

31. března 2006 v 11:40 | Violka |  FF-Objetí=)
Magi by řekla, že sem na něj čučela, jak "chleba z tašky". Když jsem se vzpamatovala z šoku, úplně jsem na něj vyjela: "Co děláš v našem pokoji?! A proč tu stojíš nahý?! A kde je vlastně Magi?" Pak mě napadne. Že už mě asi předběhla… Zrudnu a vysypu ze sebe: "Uf… sorry, já netušila, co se tu děje… Tak já jdu…"
Tom se ke mně přiblíží, má obličej jen pár centimetrů od mého. Skoro šeptem řekne: "Zpomal kočičko… Za 1. jsi TY v MÉM pokoji, za 2. kde je Magi fakt netuším…"Vypadá to jako by mě chtěl políbit, ale najednou o krok poodstoupí. Tak on si chce hrát… Jak chce…
Trochu do něj strčím a tím mu naznačím, aby si sedl na sedačku za ním. Pak se na něj obkročmo posadím a vjedu mu rukou do dredů. Nechá si to líbit… Zeptá se mě: "Koho vlastně chceš, mě nebo bráchu?" Nakloním se k němu a zašeptám mu do ucha: "No to právě ještě nevím…"
Vstanu a odcházím. Ve dveřích se ještě otočím a řeknu: "Asi budeš potřebovat ještě jednu studenou sprchu." Mrknu na něj a zabouchnu za sebou dveře.
Trefil do černého, koho vlastně chci?! Nebudu si tím lámat hlavu, ještě se uvidí… Rozhodnu se, že holkám raději nic neřeknu. Chci vejít do pokoje, ale je zamčeno a já vrazím do dveří. Ještě, že mám tak velký nos, jinak bych si zas podráždila víčka. Odemknu a zakřičím: "Sakra Magi! Proč zamykáš?!"
Ztuhnu… tak teď jsem ji ale opravdu přistihla. Magi si mě všimne, vykřikne a Gustav zrudne. "No… Tak já radši půjdu…" Gustav se to snaží zamluvit: "To není tak, jak si myslíš! Magi má nějakou vyrážku a já na základce chodil na kurzy první pomoci, tak chtěla abych se na to podíval…" "Aha, jasně… Nebudu vás u toho rušit." Vypadnu okamžitě z pokoje, aspoň, že nebyli úplně nazí!!!
Co teď??? Dneska bych se měla radši zahrabat, než mi spadne strop na hlavu. Slyším dupot na schodech, to už asi jde Miky s Jančou… "Proč stojíš na chodbě?" diví se. "Na pokoj být váma radši nelezu, dějí se tam nemravné věci…" zakřením se na holky. "Kdo to odnesl?" zeptá se Miky.
"Gustav…"
"Nebudeme tu stát, jak šlapky na E55, jdeme udělat ke klukům přepadovou, nemůžeme se nechat zahanbit!" rozhodne Jana. "K Tomovi teď nemůžeme, sprchuje se…" namítnu. Jana se na mě podezřívavě podívá: "Jak to můžeš vědět?" "Šel kolem a říkal mi to." uklidním ji. "Aha, a co Bill???"
Je rozhodnuto. U snídaně Jana nenápadně zjistila čísla jejich pokojů. Zaklepeme a Bill nám přijde otevřít. Hned nás pozve, ale na pohovce sedí Tom!!! Nechápu, jak mohl proklouznout, když jsem byla celou dobu na chodbě!!!
"Jé, ty jsi tady? Viol říkala, že se sprchuješ…" Jana na něj hodí zářivý úsměv. Tom mě propaluje pohledem: "Jo? Potřeboval jsem trochu zchladit… Už jsem to stihl a byl jsem s Billem probrat, jak dlouho tu zůstaneme…"
Sakra… V tu chvíli mi dojde, že my máme hotel zaplacený jen na dnešek a nemáme na další dny prachy…

Střetnutí IV.

31. března 2006 v 11:39 | Janička |  FF-Střetnutí
Střetnutí IV.
Otevřu oči a vyhrknu leknutím. Kde to jsem??? A jak jsem se sem dostala??? Projede mi hlavou. Podívam se vedle mě a tam leží Tom. Všude kolem nás je poházené oblečení a já jsem jenom v kalhotkách. Zvednu Tomovu ruku, kterou mě drží kolem pasu. Hlava mi třeští a jsem jako na lodičce, ještě že nemám mořskou nemoc. Podívám se na Toma... je stašně roztomilý jak spinká. Ani nemáme deku. Oblíknu si tričko, které najdu u dveří a potom gatě. Vyjdu z pokoje a chci jít na záchod, jenže si uvědomím, že vlastně nevím kde sem. Šla jsem chodbou směrem dozadu. Tam v otevřeném pokoji v dosti podivné poloze spali Violka s Georgem... ti měli dost, pomyslím si a jdu dál. To už dorazím ke dveřím, které by mohly být od záchoda. Chci otevřít, ale zrovna někdo otvírá. " Dobrý ranko!!!" řekne energicky Gustav. " Brý" odvětím poměrně zdechle. " To je dost že vztáváte." " No zatím jsem vztala jenom já, teda z těch, které jsem potkala a to byli jenom Tom, Viola a Georg... vlastně ani nevím kde jsou ostatní" řeknu. " No Miky už je vzhůru, je v kuchyni společně s Billem a Magi." " No vy jste se včera pěkně vytratili" dobírám si ho." No jo no, když člověk musí tak musím." a pustí mě konečně na záchod. " Jo počky, kde je vlastně kuchyň???" zeptám se Gustava, když odcházel. " Rovně a po prava." odpoví mi s úsměvem." Díkes, za chvíli za váma dorazím" mrknu na něho. Ze záchoda se posunu o dveře dál do koupelky. Opláchnu si to něco co připomínalo obličej a zamířím do kuchyně. " Dobré ráno!!!" " No spíš poledne ne???" usměje se Bill. " Kolik je vlastně hodin???" " No už bude 1." odvětí mi Miky. " Máte tu něco k jídlu??? zeptám se a podívám se na stůl. " Nic tu není... už jsem všechno poživatelné snědli." odpoví Bill. " Já pro něco skočím." nabídne se Magi. " Já půjdu s tebou." řekne pohotově Gustav. " A kde to vlastně sme?? A jak jsem se tady s Tomem večer dostala???" všichni dostanou šílený záchvat smíchu. " Tak to bylo na včerejšku to nejvtipnější." řekne se smíchem Miky. " Dělali jste větší kravál jak Armáda spásy." směje se Bill. " Tak co máme teda koupit???" skočí nám do rozhovoru Gustav. " No něco abychom se z toho všichni najedli." řeknu. " Takže pizzu a colu???" zeptá se Magi. " Jo to je dobrý nápad" řekne Miky. A Magi s Gustavem už padí pro jídlo. " Tak co jsem tady včera večer vyváděli???" zeptám se znovu. " Já mám totiž okno... naposledy si pamatuju, že jsem šla s Tomem na drink." " Já bych se radši neptala co jste tu dělali." řekne vysmátá Miky. " Takové zvuky jsem už dlouho neslyšel" směje se Bill. "Oba jste mluvili takovou hatlapatilkou." krásně se usměje Bill a Miky se najednou zmrazí úsměv na tvaři. " No já se půjdu podívat za Tomem" řeknu a odkráčím. " Bleeeee" slyším najednou a z vedlejšího pokoje vyběhne Viola a drží si na puse ruku... Ach ta kocovina řeknu si a uvědomím si že mi není o moc líp. " Tom ještě stále sladce spinká, asi toho včerejšího alkoholu bylo dost. Takže jdu zpátky do kuchyně. Mezím ještě zajdu za Violou zeptat se jí jak jí je a vidím že Georg na tom není o moc líp. " Jste to včera trošku přehnali co???" zeptám se s úsměvem. "No... trošičku" řekne rozespale Georg. " No to vidím. Viola byla namol už o půlnoci a ty si na tom nebyl moc líp, ale máš výhodu, protože jediný znás piješ zákoně." usměju se." No já se radši půjdu najíst." a oba zamíříme směrem kuchyň. Tam pořád sedí Miky a něco vtipného vykládá Billovi. " Konečně... Růženka vztala" směje se Bill. " No to bych ani neřek... moc řůžově se mi nespalo... potřeboval bych tak ještě 2 hodky." odvětí otráveně. " To já se vyspala do řůžova" řekne Miky. " Však taky celá zaříš." složí ji poklonu Georg. Miky se usměje a Georg ji svůj úsměv opalatí. " Bille prosím tě nemohl by si dát nějaký prášek Viole??? Jak ji tak vidím tak nebude dobrá ani do Vánoc." zeptám se ho " Jo v klidu... už pádím!!!" řekne a odejde. " No já asi půjdu vzbudit Toma." usměju se na zbytek tlupy a odejdu. Pak už jenom za sebou slyším smích Miky a Georga. Byli by krásný pár pomyslím si.
" Tomíku... vztávej!!!" pobízím Toma a dám mu pusu na čelo. "Mmmm... proč??? Mě se tak krásně spalo." a obejme mě. " No mě taky, ale už budou 2" řeknu a dám mu zase pusu. " Tak já už lezu." zvedne se Tom a jde si pro kalhoty. " Tome??? Jak sme se tady vlastně včera dostali???" " No to já taky nevím, vlastně se divím, že jsem tu trefil." odvětí Tom. " No já ani vlastně nevím, kde to jsem, ale předpokládám, že ve vašem hotelovém apartmá." " Nějak tak." řekne Tom a políbí mě. V tom se otevřou dveře a dovnitř vejde Viola. "Ouu... sorry, ale jenom jsem chtěla vědět jak ti je Jani." zetpá se Viola. " V poho... no jde to, ale už mi bylo líp, jak si na tom ty??? Před chvíli si vypadala bídně." řeknu mrknu na Toma a odcházím s Violkou do kuchyně. " Co to včera bylo???" zeptám se jí jak vyjdeme z pokoje. " No já nevím... trošku jsem to přehnala." " Ale já myslím s Georgem??? Vždyt se ti nikdy nijak zvlášt nelíbil." zeptám se narovinu. " Jo aha to.... byl to jen takový úlet." zazubí se Viola. " Ale proč zrovna s Georgem??? nedá mi to. " Já vlastně ani nevím, byl takový v pohodě a odvázaný... ale myslím že to víc jak úlet nebude." řekne. " Kde si vlastně nechala Billa???" Popravdě jsem myslela, že skončíš s Billem a ne s Georgem." " Bill šel do kuchyně za Miky a za Georgem. Normálně se o mě staral jako o vlastní." usměje se Viola. Nejspíš se jí to hodně líbilo. Vešly jsme do kuchyně a všimla jsem si, že Georga vůbec nepálí, že se před pár hodinama vyspal s Violkou, ale to ani ji nijak zvlášť nepálí a házela očka po Billovi.
Pokračování příště.....

Georg má narozeniny!!!

31. března 2006 v 11:27 | Violka a Janička
Happy birthday to you,
happy birthday to you,
happy birthday dear Georg,
happy birthday to you!!!
Lidičky dneska má Georg narozky!!! už je to velký kořen... Je mu 19!!! Chtěly bysme mu popřát hodně štěstí a hlavně ať přijedou do ČR!!! Musíme mu dát dáreček...;)

Bill 7

31. března 2006 v 10:52 | TH-Bill |  FF-Bill
Jj Utíkám a brečím. Ani na cestu nevidím. Nevím, kolik je hodin. Nevím, kde jsem. A je mi to vlastně jedno. Oba dva lidi, na kterých mi záleželo a které jsem měla ráda, mě zklamali. Zbořili moji důvěru. Teď už nedokážu ani jednomu věřit. Sednu si na nejbližší lavičku, kterou vidím a začnu přemýšlet nad tím, co jsem udělala špatně. Co jsem komu udělala, že je svět ke mně tak krutý. Ano, přiznávám, k Julče jsem nebyla čestná…ale…poznala snad něco?! Že jí lžu, a tak se mi pomstila?! To ale fakt přehnala. "Sakra, kolik může být hodin?" řeknu si. Zapnu teda mobil, který jsem si pro jistotu vypla. Mobil začne hned pípat. Volání jak od Billa, tak od Julči. A taky několik zpráv. Julča a Bill. Oba se mi omlouvají, že je to mrzí a bla bla bla. Bill ale píše něco v tom smyslu, že to není, jak si myslím. "A jak to teda je?" zařvu do tmy. "Nelíbali jsme se!" ozve se za mnou. Leknu se a kouknu do tmy. Dojde mi, kdo tam asi tak stojí. Ano, je to Bill. "Jani, já tě miluju. Myslíš, že bych tě podváděl?" řekne mi a chce mě obejmout. "Nech mě!" zařvu na něj, vytrhnu se mu a utíkám pryč. "Nikam neutíkej!" křičí za mnou Bill. Já ho ale neposlouchám. Bohužel jsem, ale už slabá, takže mě Bill dohoní. Chytne mě za ruku a začne mě líbat. Bráním se, ale Bill má víc síly, takže mu nakonec podlehnu. Ty jeho polibky…těm se nedá bránit. Bill je totiž strašně něžný a pořád se mi z něj podlamujou kolena. "Bille," odstrčím ho, "mě neoblbneš. Vím, co jsem viděla," nech mě být. "Ale, to není, tak jak si to viděla. Není to žádná moje další holka," brání se. "Ne?? A co to teda je?" vykřiknu. "Nějaká tvoje děvka?" nevydržím to a začnu zase brečet. "Jani, nebreč prosím. Je to moje dlouholetá kámoška, kterou jsem neviděl ani nepamatuju. A dával jsem jí normální kamarádskou pusu na líčko," řekne. "Jo jo, jistě! S tím si oblbuj někoho, kdo ti na to skočí!" řeknu a odcházím. "Kam jdeš?" zeptá se Bill. "Domů," řeknu a víc se s ním bavit nechci. "za Julčou?" zeptá se smutně. "Vy dva si můžete podat ruce. Ublížili jste mi oba! A teď mě nech na pokoji!" sdělím mu a odcházím. "Co se stalo? Co ti udělala Julča?" ptá se. Ale já mu neodpovídám, jdu dál. Bill jde ale za mnou. Pořád na mě mluví, ale já ho neposlouchám. Je mi totiž úplně všechno jedno. Vím, co jsem viděla. Bill to kousek před mým barákem vzdá a jde pryč. "Tak teda ahoj no," řekne smutně a jde pryč. U nás se nesvítí. Doufám, že ta děvka není doma. Měla jsem pravdu. Není doma, asi mě šla hledat. Osprchuju se a jdu si lehnout. Ale zrovna, když vycházím ze sprchy, přichází Julie. "Kdes byla?" spustí hned, "hledala jsem tě snad všude!" "To mi může být úplně jedno, kde jsem byla. Mezi náma je konec! Rozumíš?!" řeknu jí a jdu do svýho pokoje. "To chceš všechno, co mezi náma zahodit jenom kvůli jednomu úletu?" zeptá se, "ještě blbýmu úletu, ze kterého sem nic neměla," dořekne. "Blbýmu? Pro tebe je blbost, že si mě podvedla?" vykulím oči. "Pro mě to teda blbost není. A teď mě nech na pokoji. Nechci tě už vidět. Takže si ráno sbalíš věci a můžeš si jít bydlet k té děvce!" křičím. "To snad nemyslíš vážně?!" nevěří tomu, co říkám. "Jo! Myslím to vážně!" zařvu na ni a zavřu se do pokoje. Julča ale vyběhne za mnou a chce mi zabránit, ale jsem rychlejší, takže stihnu dveře zavřít. "Jani!" klepe na moje dveře. Já ji ale neotvírám ani s ní nemluvím. S tou holkou jsem skončila. Bůhví kolikrát takhle ulítla. Začnu zase brečet. "Jani!" zkouši to Julie pořád dokola. To už mi povolí nervy a zařvu: "Táhni od mýho prahu!" "Jak chceš!" řekne a jde pryč. Asi taky do svýho pokoje. Ne, šla do sprchy. Pak už nic neslyším, protože usínám.
Ráno se probudím až kolem dvanáctý hodiny. "Dobrý ráno," řekne Julča, když vejdu do kuchyně. "Možná pro tebe," odseknu jí. "Ale Jani?!" lísá se ke mně. "Táhni ode mě!" řeknu jí tvrdě. "Hej tak to teda ne. Takhle se mnou mluvit nebudeš!" řve po mně. "A jak mám asi mluvit s děvkou?" řeknu jí v naprostým klidu. Jenom vyvalí oči. "Co? Co mi chceš říct?" ptám se ji posměšně. Tahle holka už je mi fakt volná. Koukám, že ta láska k Julii rychle odešla. "Nic! S tebou už mluvit nebudu," řekne mi. "Fajn. To se můžeš aji rovnou už odstěhovat!" sdělím jí. "Jo však neboj! S takovým sobcem žít už nebudu. Po snídaní si sbalím všechny věci!" odpoví mi. "Dobře," řeknu jí a odcházím do sprchy. Strávím tam asi půl hodiny. Když vylezu, Julie už má skoro sbaleno. Byt je můj, takže všechny věci patří vesměs mně. "Máš doufám všechno?" zeptám se ironicky. "Jo. Taky doufám. Neboj se, už se tu neobjevím." Odpoví mi. "Taky dobře!" řeknu si pro sebe, ale Julie to slyší. "Seš odporná, víš to?!" "Jo?!" ptám se, "tak proč si se mnou byla tak dlouho?" "Sama nevím." Řekne mi. "Jani?!" začne opatrně. "No?!" odseknu. "Musíme se rozejít ve zlém?To mi říkej, že už mě nemiluješ. Já tě moc miluju a nechci tě ztratit!" jde ke mně a chce mi dát pusu. Já ji ale zastavím. "Prosím tě, jenom ze sebe děláš debila. Ne, už tě nemiluju. Po tom, co jsem viděla. Už mě nech být. Už sem nikdy nechoď. Seš už minulost v mým životě. Táhni!" zařvu ještě. "Fajn. Odcházím! Sbohem!" řekne a otevírá dveře, když najednou slyším. "No co to Doprdele je?!" zařve. Vyběhnu za ní a tam vidím Billa. Drží snad padesát růží v ruce a kolem něj je snad sto svíček ve tvaru srdce…

Bill 6

31. března 2006 v 10:49 | TH-Bill |  FF-Bill
" Ježiši, promiňte," řekne sestra a zavře dveře. "Doprdele!" zakleju. Kouknu na Billa. Tomu je to ale úplně jedno, směje se na celý kolo. "Čemu se jako směješ?" zeptám se naštvaně. Žádná odpověď, jenom další výbuch smíchu. "Čemu se sakra směješ?" zeptám se znova, ale tentokrát rázněji. "Já…já ani sám nevím," směje se Bill, " přijde mi to strašně vtipný. Ještě mě nikdo nenačapal s holkou," řekne a směje se dál. "Ťuky, ťuk..," ozve se a vejde sestra. "Moc se Vám omlouvám, netušila jsem, že tu budete mít tak pozdě návštěvu,"řekne sestra a červená se. Ani se jí nedivím, taky bych se cítila trapně, kdybych někoho přistihla. "To je dobrý. Přála jste si něco?" zeptám se. "No, já jsem Vás přišla zkontrolovat. To se tady tak normálně dělá, víte!?...Ale vidím, že nic nepotřebuje, takže můžu jít. A vy mladíku se tu moc dlouho nezdržte. Slečna musí odpočívat," řekne sestra a chce odejít, ale já ji zastavím: "Sestři?" "Ano?" "Doufám, že to zůstane mezi náma?!" zeptám se jí. "Ale jistě. Do toho se dělají pacienti nám nic není. Akorát to tady není zvykem to…co sem viděla," řekne a začne se zase červenat. "Tak Vám moc děkuji," řeknu jí. "Není zač. A dobrou noc. Ještě Vás pak přijdu zkontrolovat," řekne ještě a už odchází. Sotva, co zavře dveře, Bill se dá zase do smíchu. Tentokrát to nevydržím ani já a začnu se smát taky. "No ta nám teda udělala překvápko," řeknu se smíchem. "Jo to jo," řekne Bill. "Jani, už je moc hodin, asi bych už měl jít. Sestra měla pravdu, potřebuješ odpočívat. Já mám teďka pár dnů volno, tak se za tebou vždycky stavím," řekne Bill a vlípne mi pusu. "Jo, ale Bille bude tu asi Julča. Takže já vůbec nevím, jak to bude," odpovím mu a všimnu si, že posmutněl. "No…tak to nějak vymysli. Ahoj," řekne a už chce odcházet. "Zase utíkáš?" zeptám se ho. "Já nikam neutíkám," ohradí se. "Ale ano. Utíkáš. Jako předtím," řeknu. "To není pravda!" vykřikne. Jejda, zase se chová jako malej. Všimla sem si toho už předtím. V některých věcech je jak malej. "Ale Bille. Nekřič tady. Už je noční klid," mrknu na něj. "To mě nezajímá. Já nikdy nikam neutíkám!" křičí. "Proč křičíš?" ptám se ho. "Já už fakt jdu. Čau," řekne a je pryč. "Achjo," povzdychnu si. Proč se vždycky rozcházíme v hádkách?! Nechápu to. Asi se k sobě nehodíme či co. Měla bych víc myslet na Julču. Poslední dny sem se k ní nechovala vůbec pěkně. Měla bych to urovnat. Kam se na ni hrabe nějakej Bill?! Ježiši, nad čím to tady přemýšlím?! Před chvílí jsem mu řekla, že ho miluju a teď tohle?! Měla bych jít spát.
"Dobré ráno," přivítá mě Julča. Už je tady zase. Doufám, že se zas pohádáme. "Julčo, jak dlouho tu seš?" zeptám se jí. "Ani moc dlouho ne. Asi hodinku. Chtěla sem být s tebou," řekne a dá mi na krásný polibek. Úplně se leknu, když si uvědomím, že přitom polibku myslím na Billa. Julča si všimne, že sem se lekla a zeptá se: "Čeho ses tak lekla?" Achjo, zase ty její otázky. "Já jen tak ani nevím. Promiň," řeknu a přitáhnu si jí zpátky. To se jí zalíbí a už se sápe za mnou na lůžko. Vzpomenu si na včerejšek a nechám Julču ať si se mnou dělá, co chce. Přitom ale myslím celou dobu na Billa. Panebože! Co se to se mnou děje?!?! Sem úplně zmatená. Vůbec sama sebe nechápu. Když jsem skoro na vrcholu, představuju si jaký by to bylo s Billem. Včerejšek byl fakt krásnej. Nikdy bych nevěřila, co se mnou udělá jeden 16-ti letý kluk. Když je po všem, začne mi Julča říkat, jak moc mě miluje. Ale já ji vůbec neposlouchám, přemýšlím pořád na Billem a tím jeho ďábelským úsměvem. "Posloucháš mě vůbec?" slyším Julču. "Co-cože?" odpovím. "No jistě!Sem si mohla myslet. Neposloucháš mě! Proč já ti tady vůbec něco říkám?!" rozčiluje se Julča. "Promiň Juli, nad něčím jsem se zamyslela," řeknu. "To je mi jedno!" zařve. " Ty mě totiž poslední dobou neposloucháš vůbec! Už toho mám dost!" "JO? Máš toho dost?" zeptám se a zvyšuju hlas. "Abys věděla mám toho dost taky! Věčný tvoje dotěrný otázky mi už taky lezou úplně strašně na nervy!ů už křičím. "Cože?" zeptá se Julča a začíná brečet. "Jenom mi tady prosím tě nebul! Děláš jenom hysterický scény!" řeknu a uvědomím si, že tohle sem asi fakt přehnala. "To myslíš vážně?" zeptá se a teď už fakt brečí jak želva. "Jo! Chtěla si po mně ať jsem vždycky upřímná. Tady to máš, tu mojí upřímnost!" řeknu ji parovinu. Ale vím, že k ní vlastně upřímná nejsem. Chovám se ve skutečnosti jako děvka. Sprostě jí lžu a podvádím ji. "Fajn! Jak chceš!

Fotečky z natáčení DDM

31. března 2006 v 10:47 | Mïky a Violka |  Fotky z klipů...

Tomík v akci=)

31. března 2006 v 8:47 | Violka |  Animačky

Tohle je upe brutal kec!!!

30. března 2006 v 11:26 | Janička a Violka
Tohle je úplně kravina!!! Přeložte si to, ale nevěřte tomu!! Někdo nás chce jen vystrašit!!! Pokud bude zájem, můžeme to i přeložit... Ten obrázek tu nejde strčit, ale je na něm červené auto obrácené na střeše...
Je tu pár věcí, které vůbec nesedí:
1. Bill nemá takové auto (pokud víme)
2. Nemá řidičák
3. Bylo by to ve zprávách (v Německu určitě)
Top Stories - Global Associated News
Billi Kaulitz dies in tragic car crash
//<![CDATA[ //]]> March 30, 2006
Billi Kaulitz was pronounced dead at the scene by paramedics responding to the accident.

Highway Safety Investigators have told reporters that Billi Kaulitz lost control while driving a friend's vehicle on Interstate 80 and rolled the vehicle several times killing her instantly.

The vehicle was believed to have been traveling at approximately
95 miles per hour in a 55mph zone at the time of the accident.

Witnesses have stated that Billi Kaulitz's car crossed the double lines several times prior to the accident and hit the center lane divider causing the vehicle to flip and roll.

Toxicology tests will be performed to determine whether she was driving under the influence.

Memorial services for Billi Kaulitz have not yet been announced. The service is expected to be a closed casket funeral due to the severe head trauma.

Objetí=) III

30. března 2006 v 11:06 | Violka |  FF-Objetí=)
Bill naklonil hlavu na stranu, usmál se, mrkl na mě a řekl: "Sedneš si s náma u snídaně?"
"Pokud nebude vadit, že se mnou budou kámošky…"
"Neva. Zatím pa."
Už za poklusu odvětím: "Páčko!!!"
Vpadnu do pokoje a vzbudím holky. "Já jsem se válela s Billem!" "Cože?" kroutí holky nevěřícně hlavou ještě z polospánku. "Fakt! A pokecali jsme!" nenechám se odradit. To už se holky proberou. "Ale teď jsem měla mít hlídku já! To já jsem se měla válet s Billem!" kňourá naštvaně Jana. "Ty si Jaryna! Měla si nás vzbudit," zamumlá rozespale Magi.
"Nebojte! Taky na vás dojde! Půjdeme s nima na snídani!" utěšuji holky. Miky zpozorní: "Kdy?" V klidu odpovím: "Snídaně je asi za hodinu." Nestačím se divit, jak rychle holky vystartují z postelí. Raději rychle zaberu koupelnu.
Na poličce najdu super stíny se štětečkem. Asi od nějaké typky, co tu byla před náma, usoudím a hned je zkouším. Vypadá to podezřele, snažím se to smýt, ale nejde to, drží to jak cyp. Spustím ječák: "Holkyyyy!!!!!!!!!!! Pomozte mi!!!" Holky vyděšeně rozrazí dveře. Když zpozorují, že jsem celá a nikdo se mě nepokouší zabít, Jana ležérně prohlásí: "Vo co go?" "Ono to nejde dolů a štípe to do očí!" ukážu na víčka. Miky se začne smát: "Ty si ale trubka, to je lak na nehty!" Plačtivě odvětím: "Ale ono to vůbec nesmrdělo jako lak!" Jana se mě s klidem zeptá: "Mám odlakovač, nechceš?" Totálně ji sjedu: "Si v poho? Nejsem sebevrah!" "Jen jsme se ptala…" a dostane záchvat smíchu.
Holky našly kartáč a za doprovody mýho jekotu se snažily odstranit lak. "Aspoň máš jistotu, že tyhle stíny jsou voděodolné…" provokuje mě Magi. Po 15 minutách je to dole. Kouknu se do zrcadla a… "Uááá!!! Takhle tam nemůžu!"
Magi se mě snaží utěšit: "Ale vždyť ti to docela sluší…" Nezní to moc přesvědčivě, hlavně když dodá: "Vypadáš jako ropucha!" Jana si utírá slzy smíchu a dostane ze sebe: "Možná si toho ani nevšimnou!" Tímhle dostane i mě.
Rozhodnu se, že i tak na tu snídani půjdu. Holky se snaží moje zarudlá, opuchlá víčka zamaskovat vrstvou make-upu.
Vyjdeme z pokoje a shodou okolností narazíme na kluky. Slyším, jak holky ohromeně lapou po dechu. Představím klukům Magi, Miky a Janičku. Když si podáváme ruce Magi a Janča házejí významné pohledy na Toma. Tak to teda ne! Na to se ještě podívám…
Kluci koukaj na moje oči jak na sáňky v létě. U stolu jim můj trapas začnu vykládat. Samozřejmě, že si ho ještě trochu vylepším! Všichni kolem sebe prskáme kousky jídla, jak se řehtáme.
Kluci se zeptají, jestli si s nima sedneme i u oběda. "Jasně!" odpovíme sborově.
Tokiáci odplachtí na pokoj a Miky s Janičkou se rozhodnou, že obrazí pár obchoďáků. Magi jde na pokoj a já jdu poprosit kuchařku o trochu ledu, ať mi to do oběda splaskne. Kuchařka mi s otráveným výrazem dá led a já ho okamžitě připlácnu na xicht.
Skoro poslepu vyškobrtám schody a vlezu do pokoje. Slyším sprchu. Magi se chtěla asi trochu zchladit. "Kolikrát jsem ti říkala, aby si zamykala pokoj?" zeptám se Magi, ale nejsem vůbec naštvaná.
Plácnu sebou na sedačku a spustím: "Myslíš, že kluci zaberou? Myslíš, že se líbím Billovi nebo Tomovi?" Ani nečekám na odpověď a pokračuju: "Oni jsou tak sladcí! Já z nich nemůžu! Jak se Tom usměje! Je tak strašně sexy!"
Sundám si obklad a chci vykřiknout, že už je to OK, ale otevřou se dveře koupelky. Vyjde z nich Tom a opře se o dveře… Má na sobě jen ručník! Usměje se a řekne: "Myslíš?"
To be continued…

Střetnutí III.

30. března 2006 v 11:06 | Janička |  FF-Střetnutí
Střetnutí III.
Tom se na mě podíval, ale nic nenamítal. Ještě se ke mě přidal. Po chvíli našeho společného čísla jsem musela nutně na wecko. Jenomže holky nikdy nechodí samy tak sem popadla Violu za ruku a vytrhla ji ze společného tance s ostatníma. No nevím jestli to byl ještě tanec nebo chumel pohybujících se lidí na sobě. Odtáhla jsem ji na záchody jenže jak už jsem byla v náladě tak jsem si nevšimla, že jdem na pánské záchody. Zalezly jsem do kabinek a vůbec si nevšimly že o kousek dál jsou mušle. Všechno nám došlo až ve chvíli, když jsme slyšely klučiči hlasy a ty nepatřili nikomu jinému než klukům. Nevěděla jsem jestli se mám smát nebo dělat že tu nejsem, ale to už dostala záchvat smíchu Viola a vylezla z kabinky tak jsem ji následovala. Vůbec jsem si neuvědomila že by zrovna mohli být u mušlí. " Hups...." řekla Viola a začala se neuvěřitelně křenit. Kluci se na nás udiveně podívali a hned si oblíkli kalhoty. " Tak my teda radši pudem" řekla jsem v záchvatu smíchu. Vylezly jsem a skoro se sklátili smíchy k zemi. "Co děláte???" " No už nic... ale před chvílí jsme s klukama močlily." řekne Viola fakt už dost v podnapilém stavu. " Cože???" "Šly jsem na záchody, ale byly klučičí toť vše." řekla jsem stále ještě v záchvatu smíchu. " Vy ste trubky" směje se Miky.
"A co jak na tom sou??" zeptala se zpiklenecky Magi. " No vidíš Jano ani tohle sme nezjistily" směje se Viola " A jak taky.. měla jsem oči zalité slzama smíchu. To se fakt může stát jenom nám!!! " směju se dál jak kůň. Kluci vylezli ze záchoda, ale už se taky smáli." Co to jako???" " No chtěly sme vás omrknout. Co když stojíte za nic" Viola by už fakt neměla pít, pomyslím si=). Po chvíli se na náš zachodový trapas zapomělo a už sme zase pařili. Začali hrát můj oblíbený ploužák a tak jsem začala tancovat. Přišel pro mě Bill a já byla v sedmém nebi. Viola tancovala s Tomem, Magi s Georgem a Miky s Gustavem. Myslím že tohle si každá z nás přála. seznámit se s klukama z Tokio Hotelu. Ploužák skončil a já se podívala na Miky, ta se zuřivě líbala s Gustavem. Začal další ploužák. Bill šel pro Magi a Georg pro Violu a ke mě mířil Tom. Usmála jsem se na něho" Jdeš si zatancovat???" " No jasně" a přitisknu se k němu. Vlníme se do rytmu Where is the love od the Black eyed paes, kterou fakt miluju. Podívám se roztouženě na Toma. Ani nevím jak se to stalo, ale začali jsem se líbat. Byla jsem zase jako v sedmém nebi. Mohli jsem se líbat asi tak 20 min. Odtrhla nás od sebe až Viola, která do nás s Georgem narazila. Očividně už měla dost. Šla jsem s Tomem na panáka a pak zase tancovali a líbali se. Magi s Billem se už někam vytratili. Viola byla už úplně na mol a s Georgem byli někde v zadu. Dala jsem si ještě pár drinků a panáků.
Pokračování příště....

Bill se starou image...

30. března 2006 v 11:01 | Mïky a Violka |  Animačky

Loga...

30. března 2006 v 10:58 | Mïky a Violka |  Animačky

Fanclub

30. března 2006 v 10:30 | Violka |  Screenshots 2005
Vše nejlepší k narozeninám...

Rette mich (Echo 2006)

30. března 2006 v 10:22 | Violka |  Odkazy na Videa=)
To je upe boží!!!

Animačky Blog27

30. března 2006 v 10:21 | Violka |  Anti Blog 27
Vím, že hodně z vás Blog 27 nesnáší, ale je tu i pár, které je mají rádi...
Ala
Tola
Ala a Tola

Německý comix 2

30. března 2006 v 7:41 | Mïky a Violka |  Kresbičky...